Gabriel z Melitenu - Gabriel of Melitene

Gabriel z Melitenu (zemřel 1102/3[1]) byl vládcem Melitene (moderní Malatya ). Spolu s Thoros z Edessy, Gabriel byl bývalý důstojník Philaretos Brachamios. Philaretos dosadil Gabriela jako vládce Melitene. Po smrti Philaretos v 1086 Melitene stal se úplně nezávislý na byzantské kontrole s pomocí Danishmends. Nakonec Danishmends začali obtěžovat Melitene. Gabriel se odvolal Bohemund I Antioch pro pomoc.

V roce 1100 přišel Bohemund na pomoc Gabrielovi spolu se svým bratrancem Richard ze Salerna a arménští biskupové z Marashu a Antiochie, ale oba byli zajati a biskupové zabiti Danishmend Gazi, Emir z Sebastea, v Bitva o Melitene. Malik nyní neustále útočil na Gabrielova území. V obavě z bezprostředního útoku na samotné město požádal Gabriel o pomoc Baldwin z Boulogne který se nedávno stal jeruzalémským králem, navzdory obavám, že by Baldwin mohl převzít Melitene, stejně jako on Edessa. Baldwin ulevilo obléhání Melitene a zachránil Bohemunda, po kterém ho Gabriel poznal jako vládce města.

Některé zdroje uvádějí, že Gabrielova manželka byla dcerou Konstantin I., princ Arménie; data to však jednoduše neumožňují. Zdá se, že zmatek pramení z identifikace Thorose I., syna Konstantina, s Thorosem z Edessy, z nichž je Gabriel doložen jako tchán.[Citace je zapotřebí ] Gabriel musel mít jistou souvislost s řeckou kulturou, ať už prostřednictvím své matky nebo manželky, a pokud se toto spojení týkalo rodiny Konstantina I., bylo to pravděpodobně dále zpět. Jeho manželka mohla být například dcerou Konstantinova otce Roupena; nebo mohla být dcerou Philaretos, generála, pod kterým Gabriel sloužil, ale to je jen spekulace. V každém případě byl pravděpodobně známý svými současníky a poddanými, že pochází z prominentní rodiny, která byla přijatelná jak pro Řeky, tak pro Armény, což by mohlo naznačovat smíšené dědictví. Gabrielovi se řada jeho poddaných nelíbila Východní ortodoxní víra.

V roce 1101 Baldwin z Bourcq oženil se s Gabrielovou dcerou Morphia of Melitene, který se později stal Královna Jeruzaléma. Gabriel, který byl údajně velmi bohatý, dal 50 000 zlato bezants jako věno. Vilém z Tyru popsal Gabriela jako Řeka podle náboženství, arménsky podle rasy, jazyka a zvyku. Byzantské pečetě nesoucí jeho jméno mu svědčí jako Gabriel, protonobelissimos a doux melitenu.

Počínaje rokem 1103 dánští opraváři znovu zaútočili na Melitene. Gabriel požádal křižáky o podporu, ale neposlali pomoc, protože v tuto chvíli jednali s Danishmends Emir o propuštění Bohemunda. Melitene byl dobyt a Gabriel byl zajat. Jeden z Gabrielových hradů odolával Turkům. Gabriel byl nucen dát posádce hradu rozkaz vzdát se. Posádka však neposlechla jeho rozkazy a pod hradbami hradu ho popravili vojáci sultána.

Poznámky pod čarou

  1. ^ Hebraeus, Bar (2003). Chronografie Gregoryho Abû'la Faraje, syna Árona, hebrejského lékaře, běžně známého jako Bar Hebraeus: Být první částí jeho politické historie světa. ISBN  9781593330552.

Reference

  • Rupenidy, Hethumidy a Lusignany, W. H. Ruedt-Collenberg (Paris: Klincksieck, 1963), s. 78
  • Baldwin, Marshall W. a Setton, Kenneth M, Historie křížových výprav: První díl, prvních sto let„The University of Wisconsin Press, Madison, 1969, str. 392
  • Runciman, Steven, Historie křížových výprav, první díl: První křížová výprava a založení Jeruzalémského království, Cambridge University Press, London, 1951, str. 320-322
  • Runciman, Steven, A History of the Crusades, Volume Two: The Kingdom of Jerusalem and the Franish East, 1100-1187, Cambridge University Press, London, 1952, s. 36-39
  • Syrští křesťané pod islámem: 1. 1000 let, David Thomas, Brill Academic Publishers, 2001, s. 169