Géza Mészöly (malíř) - Géza Mészöly (painter)

Géza Mészöly (1872); portrét od Béla Pállik.
Rybářská chata dál Balaton (1877);
použitý na dvacet Pengõ bankovka, vydaná v roce 1926.

Géza Mészöly (18. května 1844, Sárbogárd - 12. listopadu 1887, Jobbágyi, Novohradská župa ) byl maďarský malíř krajiny.

Životopis

Jeho rodina byla šlechtického rodu a jeho otec sloužil jako soudce. Poté, co navštěvoval veřejné školy v jeho rodném městě a v Hajdúszoboszló, pokračoval ve vzdělávání na kalvínský vysoká škola v Debrecín. Během svého působení ve škole načrtával a maloval jako zábavu a přitahoval pozornost učitele výtvarné výchovy, který ho povzbuzoval, aby pokračoval v umělecké kariéře. Jeho rodiče však upřednostňovali právnickou kariéru a v roce 1866 nastoupil Budapešťská univerzita s ohledem na tento cíl.[1]

V roce 1867 malíř Antal Ligeti, který sloužil jako kurátor Maďarské národní muzeum, si všiml Mészölyho kopírování děl v galerii a ohromen svým talentem mu pomohl vstoupit do Akademie výtvarných umění ve Vídni, kde studoval u Robert Russ a Albert Zimmermann.[2] V roce 1873, rok po jeho dokončení studia, si otevřel studio v Mnichově. V roce 1882 se přestěhoval do Paříže, kde se dostal pod vliv Barbizonská škola, a vrátil se do Budapešti v roce 1885.[1]

Sotva dorazil, začal mít záchvaty kašle a hledal u nich úlevu v Benátkách. Vrátil se zpět do Budapešti, očividně se hodně zlepšil, ale do roku 1887 byl prakticky na lůžku. Opět hledal úlevu; tentokrát v lázních na maďarském venkově. Později téhož roku tam zemřel.[1]

Po něm byla pojmenována ulice a v ní byl postaven pomník Balatonvilágos, oblast, která byla na jeho malbách prominentní.[2]

Reference

  1. ^ A b C Životopis a ocenění Archivováno 26. září 2007 v Wayback Machine autor: Dezső Malonyay @ Művészet.
  2. ^ A b Stručná biografie @ Magyar Elektronikus Könyvtár

Další čtení

  • Miklós Rajnai: Mészöly Géza, 1844-1887, Művelt Nép, Budapešť, 1953
  • Éva F. Petres: Mészöly Géza Székesfehérvár, István Király Múzeum, 1957

externí odkazy