Furio Bordon - Furio Bordon

Furio Bordon se narodil a žije v Terst, Itálie.

Vystudoval právo a krátce působil jako advokát, ale právnickou profesi opustil ve věku 25 let, aby se stal spisovatelem a režisérem na plný úvazek.

Svou kariéru zahájil jako dramatik ve věku 20 let televizní hrou produkovanou italskou národní televizí (RAI). Jeho první divadelní hra byla produkována o rok později Terstským regionálním divadlem, jedním z hlavních veřejných divadel v Itálii. Od té doby napsal řadu scénářů, které byly provedeny na jevišti, a vysílal dál televize a rádio.

V roce 1994 jeho Caro Elvis, Cara Janis (Drahý Elvisi, drahý Janisi) byl oceněn I.D.I. Cena (italského dramatického institutu) za nejlepší novou hru roku. Jeho hra s názvem Le ultime lune (Poslední měsíce), do užšího výběru pro I.D.I. Cena v roce 1993 byla provedena v Itálii Marcello Mastroianni v letech 1995 a 1996. Poté byl opakován Gastone Moschin (1998) a nakonec Gianrico Tedeschi na deset po sobě jdoucích sezón (2000–2010). K dnešnímu dni byla hra přeložena a vyrobena ve 20 zahraničních zemích.

Jeho literární produkce zahrnuje čtyři romány: Giochi di mano (Kejkle), publikováno Mondadori v roce 1974 do užšího výběru pro Cenu Viareggio a Cenu Sila, znovu vydán Sellerio v roce 2009; Il canto dell’orco (Ogre's Song), publikoval Longanesi v roce 1985, se dostal do užšího výběru pro cenu Dessì, znovu vydán Sellerio v roce 2007; Il favorito degli dei (Oblíbený bohů), publikoval Studio Tesi v roce 1998; La città scura (Temné město), publikoval Marsilio v roce 1994.

Jako scenárista pracoval s režisérem Valerio Zurlini a producenti Franco Cristaldi, Carlo Ponti a Goffredo Lombardo.

Režisér, umělecký manažer divadel a festivalů, dramatik, dosáhl pozoruhodného uznání diváků i kritiků doma i v zahraničí (Prix du Theatre 2003 v Bruselu, Premio Internazionale Flaiano 2010 v Itálii).

externí odkazy