Fríská historie - Frisian history

Socha Pier Gerlofs Donia Fríský lidový hrdina a bojovník za svobodu

Frisia se v průběhu času dramaticky změnilo, a to jak povodněmi, tak změnou identity. Je součástí Nordwestblock což je hypotetický historický region propojený jazykem a kulturou.

Římské časy

The Frisii se začaly usazovat ve Frísku kolem roku 500 př. n.l., ačkoli byly vykopány nedávné zemědělské osady, které sahají až do roku 2300 př. n.l. (zdroj: https://frieschdagblad.nl/2020/8/5/het-raadsel-van-een-2300-jaar-oude-sloot-bij-leeuwarden ) Což může být v rozporu s tím, že Frisians se usadili pouze v roce 500 př. N.l.

Podle Plinius mladší, v římských dobách, Frisians (nebo, jak to může být, jejich blízcí sousedé, the Chauci ) žil dál terps, umělé kopce. Podle jiných zdrojů žili Frisians podél širšího pobřeží Severního moře (neboli „Fríského moře“).

Frisia v této době zahrnovala dnešní provincie Friesland a Severní Holandsko.

Frisians Zdá se, že byli mezi Germánské skupiny, které napadly Británii během tzv Období migrace (Völkerwanderung), když Anglové a Sasové cestovali ze své domovské základny přes fríské území v dnešním severním Německu a středním Nizozemsku.[1]

Fríské království

Fríská říše během své velké expanze

Historik z 8. století Bede také používal termín „Frisians“ pro Franks na jihu Frisia.[1][2] Východoanglické zdroje nazývají obyvatele Frízie Warnii místo Frisianů. V 7. a 8. století se Franské chronologie zmiňují tuto oblast jako království Frisians. Pravděpodobně to však nebyli Frisians římských časů. Toto království zahrnovalo pobřežní provincie Nizozemí a Němec Severní moře pobřeží. Během této doby se po celém jižním pobřeží Severního moře mluvilo fríským jazykem a dnes je tento region někdy označován jako Větší Frísko nebo Frisia Magna. 7. století Fríská říše (650-734) pod králi Aldegisel a Redbad, mělo ve městě své mocenské centrum Utrecht. Jeho konec přišel v roce 734 na Battle of the Boarn, když byli Frisians poraženi Franks, který poté dobyl západní část až k Lauwers. Dobyli oblast na východ od Lauwers v roce 785, kdy Karel Veliký poražen Widukind. Tento Frisia Magna byl částečně obsazen Vikingy ve 40. letech 20. století, dokud nebyli vyhnáni mezi lety 885 a 920. Rovněž bylo navrženo, že Vikingové nedobili Frisii, ale usadili se v určitých částech (například na ostrově Wieringen), kde stavěli jednoduché pevnosti a spolupracoval a obchodoval s domorodými Frisians. Jeden z jejich vůdců byl Rorik z Dorestadu.

Ztráta území

Během Severský středověk, pevninská část Šlesvicka byla rozdělena na tři sýslur, viz. Barved, Ellum a Isted. The Severofríské ostrovy byly známé jako Utlande.

Frisians udělal poldry v West Friesland, které se stále více oddělovaly od Friesland kvůli povodním. Západní část Fríska se stala hrabstvím Holandsko v roce 1101, po několika stoletích odlišné historie než ostatní části. Frisia se začala identifikovat jako země s volnými lidmi v Středověk. The biskupství v Utrechtu už nepatřil k Frisii. V 11. a 12. století došlo k mnoha povodním, které vedly ke smrti mnoha lidí a nakonec vytvořily Zuider Zee. K největší povodni došlo v roce 1322, kdy se utopilo mnoho stovek lidí.

Opstalboom League

Svobodní Frisians a město Groningen založil ligu Opstalboom, aby bojoval proti feudalismu. Liga se skládala z moderních Friesland, Groningen, Východní Frísko a Němec Pobřeží Severního moře a části dánština Severní moře pobřeží (Schleswig ). Ale liga Opstalboom nespočívala pouze v Frísanech, protože oblast Zevenwouden a město Groningen byli saské. Někteří Frisians žili pod vládou počtu Holandsko v West Friesland. Liga Opstalboom měla jen krátké trvání; po několika letech se zhroutila kvůli neustálým vnitřním sporům.

15. století

V 15. století došlo ke konci svobodných Frisianů. Město Groningen začala dominovat Groningen. Drobný šlechtic Východní Frísko dokázal porazit ostatní drobné šlechtice a stal se hrabětem z Východní Frízie. The Brémský arcibiskup -Hamburk a král Dánska dobyl velké oblasti Frízie. Pouze Fryslan zůstal pro Frisian Freedom. Fryslan byl dobyt v 90. letech 14. století vévodou Albert Sasko-Míšenský. Později obra Pier Gerlofs Donia (Grutte Pier) bude bojovat za svobodu své země. Měl mnoho úspěchů, ale nakonec nedokázal zajistit nezávislost Frízie. Zemřel jako chudý zemědělec v roce 1520. Již v roce 1519 jeho poručík Wijard Jelckama převzal velení nad armádami Donie. Byl méně úspěšný, přesto měl menší vítězství. Když byl Jelckama nakonec v roce 1523 chycen, jeho armády nebyly ani o třetinu větší, než když převzal vládu před čtyřmi lety. Poté byl souzen, shledán vinným ze zrady a bez hlavy.

Fríská území

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b Mostert, „Frisians“, s. 194-5.
  2. ^ Bede, Historia ecclesiastica, Kniha 5, Kapitola 10.

Reference

Primární zdroje

  • Bede, Historia ecclesiastica gentis Anglorum, vyd. a tr. Colgrave, Bertram; Mynors, Roger AB (1969). Bede je církevní historie anglického lidu. Oxfordské středověké texty. Oxford: Clarendon Press. ISBN  0-19-822202-5.

Sekundární zdroje

  • Mostert, Marco (2001). „Frisians“. V Michael Lapidge; et al. (eds.). Blackwellova encyklopedie anglosaské Anglie. Oxford: Blackwell. str. 195–6.

Další čtení

  • Frísko před 1100 našeho letopočtu. Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 15-16. Červen 1965.
  • Ostfriesland im Schutze des Deiches. Beiträge zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte des ostfriesischen Küstenlandes, hrsg. im Auftrag der Niederemsischen Deichacht. 12 vol. Pewsum atd .: Selbstverlag. 1969.
  • Bantelmann, Albert; Rolf Kuschert, Albert Panten, Thomas Steensen (1996). Geschichte Nordfrieslands. 2 obj. Nordfriisk Instituut 136 (nové vydání). Westholst: Verlagsanstalt Boyens, Heide v Holštýnsku. ISBN  3-8042-0759-6.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  • Byvanck, A.W., ed. (1931–1947). Excerpta Romana. 3 obj. Rijks Geschiedkundige Publicatiën 73, 81 a 89. Haag.
  • Cramer, Karl. Die Geschichte Ostfrieslands. Ein Überblick. Oldenburg: Isensee.
  • Hoeben, Henry C. (1981) [1967]. Frisia a Frisians v době svatého Willibrorda. Ann Arbor, Michigan. Původně publikováno v roce 1967 jako disertační práce.
  • Homann, Hermann. Ostfriesland - Inseln, Watt und Küstenland. Münster: F. Coppenrath Verlag.
  • Klopp, Onno (1854–1858). Geschichte Ostfrieslands. 3 svazky. Hannover.
  • Kröger, Stefan (2006). Das Ostfriesland-Lexikon. Ein unterhaltsames Nachschlagewerk. Oldenburg: Isensee Verlag.
  • Kurowski, Franz (1984). Das Volk am Meer - Die dramatische Geschichte der Friesen. Türmer-Verlag. ISBN  3-87829-082-9.
  • Lengen, Hajo van (1978). Ostfriesland, Kultur und Landschaft. Essen: Ruhrspiegel-Verlag.
  • Lengen, Hajo van, ed. (2003). Die Friesische Freiheit des Mittelalters - Leben und Legende. Verlag Ostfriesische Landschaft. ISBN  3-932206-30-4.
  • Regteren Altena, H.H. van; Heidinga, H.A. (1977). „Oblast Severního moře v raném středověku (400–950)“. V B.L. van Beek, R.W. Brandt a W. Groenman-van Waateringen (ed.). Ex Horreo. Amsterdam. 47–67.
  • Scheuch, Manfred. Historischer Atlas Deutschland. ISBN  3-8289-0358-4. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  • Steensen, Thomas (2006). Geschichte Nordfrieslands von 1918 bis in die Gegenwart. Geschichte Nordfrieslands, Teil 5; Nordfriisk Instituut, Nr. 190 (nové vydání). Bräist / Bredstedt: Nordfriisk Instituut. ISBN  3-88007-336-8.