Muzeum Friedrichshain-Kreuzberg - Friedrichshain-Kreuzberg Museum

Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg
Bezirksmuseum Friedrichshain-Kreuzberg.JPG
Vstup do muzea
Původní jméno
Kreuzberg Museum für Stadtentwicklung und Sozialgeschichte
UmístěníBerlin-Kreuzberg, Adalbertstraße 95A
Souřadnice52 ° 30'02 ″ severní šířky 13 ° 25'06 ″ východní délky / 52,50069 ° N 13,41828 ° E / 52.50069; 13.41828Souřadnice: 52 ° 30'02 ″ severní šířky 13 ° 25'06 ″ východní délky / 52,50069 ° N 13,41828 ° E / 52.50069; 13.41828
TypMuzeum místní historie
ZakladatelMartin Düspohl, Krista Tebbe
MajitelBezirksamt Friedrichshain-Kreuzberg
webová stránkawww.fhxb-muzeum.de

The Muzeum FHXB Friedrichshain-Kreuzberg je muzeum místní historie se zaměřením na čtvrť Friedrichshain-Kreuzberg v Berlíně, Německo. Obsahuje historický archiv týkající se obou částí okresu, stálé exponáty o rozvoji měst a sociální a imigrační historii, dočasné exponáty o minulosti a současnosti okresu a historický tiskařský tisk. Muzeum je součástí odboru kultury a historie v okresní správě Friedrichshain-Kreuzberg a nachází se na adrese Adalbertstrasse 95a v Kreuzberg.

Dějiny

Muzeum Friedrichshain-Kreuzberg je sloučením Kreuzbergova muzea a Heimatmuseum Friedrichshain.

The Verein zur Erforschung und Darstellung der Geschichte Kreuzbergs e.V. (Association to Research and Convey the History of Kreuzberg) byla založena v roce 1978 a položila základy pro Kreuzberg Museum für Stadtentwicklung und Sozialgeschichte (Kreuzberg Museum for Urban Development and Social History). V souvislosti s oslavami 750. výročí západního Berlína v roce 1987 obdržel Kreuzberg finanční prostředky vyčleněné na trvalé místo v čele muzea sousedství. Krista Tebbe, vedoucí umělecké kanceláře v Kreuzbergu, jmenovala Martina Düspohla zakládajícím ředitelem budoucího muzea. Düspohl byl spoluzakladatelem společnosti StattReisen Berlin e.V. a účastnil se různých projektů s Berliner Geschichtswerkstatt (Berlínský historický seminář).[1] Muzeum Kreuzberg bylo otevřeno v roce 1991. Spolu s ním se Düspohl a Tebbe chtěli chopit myšlenky Heimatmuseum novým směrem: navázat spojení mezi místní každodenní historií a většími historickými událostmi; demokratizovat psaní historie tím, že vyzve místní obyvatele k účasti; a „kopat tam, kde stojíte“ (Grabe, wo du stehst) - hledat historii na nečekaných každodenních místech. Mnoho z těchto impulsů čerpalo z práce Berliner Geschichtswerkstatt a další místní iniciativy historie.[2]

The Heimatmuseum Friedrichshain byla založena koncem 80. let jako součást Friedrichshain Arts Office. Do roku 2004 byla umístěna v „alte Feuerwache“ na Marchlewskistrasse 6 ve Friedrichshainu.

Po znovusjednocení Berlína a reformě správních obvodů z roku 2001, které spojily Friedrichshain a Kreuzberg do jedné čtvrti, se město rozhodlo sloučit dvě sousední muzea. V roce 2004 Heimatmuseum Friedrichshain byla uzavřena a její sbírka integrována do Kreuzbergova muzea, nyní pod novým názvem Bezirksmuseum Friedrichshain-Kreuzberg (Městské muzeum Friedrichshain-Kreuzberg). 12. dubna 2013 byla instituce přejmenována na FHXB Friedrichshain-Kreuzberg Museum.[3]

Martin Düspohl vedl muzeum od jeho založení až do února 2017, kdy odešel do kurátorského týmu berlínské výstavy v Humboldtovo fórum.[4] V lednu 2018 se ředitelkou muzea stala imigrační vědkyně Natalie Bayerová.[5]

Budova

Od svého otevření v roce 1991 obsadilo Kreuzbergovo muzeum bývalou tovární budovu na Adalbertstrasse. Pětipatrová cihlová budova byla postavena na počátku 20. let 20. století na pozemku obytné budovy a původně se z ní vyráběl nábytek (firma Reinicke & Fähnrich) a drátěné oplocení (firma Ritzmann, vlastněná společností Wildenhayn).[6] Továrna na drátěné pletivo existovala až do konce druhé světové války a byla provozována manželkou majitele.

Předtím, než se z něj stalo muzeum, prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Prázdné pozemky, kde do roku 1970 stály obytné budovy, byly přeměněny na zahradu. Pro vstup do nové budovy bylo zkonstruováno skleněné schodiště s výtahem, díky kterému bylo muzeum přístupné lidem s tělesným postižením.

Stálé výstavy

Geschichte wird gemacht! Abriss und Aufbruch am Kottbusser Tor 1945–2015 (Making History! Demolition and Protest at Kottbusser Tor 1945–2015), se soustředí na protestní hnutí a přestavbu měst v SO36. Oblast kolem Kottbusser Tor, pojmenovaný po bývalém poštovním obvodu (jihovýchodní 36), byl středem pozornosti městská obnova více než 40 let do roku 2003. Často zchátralý Gründerzeit budovy byly zbourány a nahrazeny obytnými výškovými budovami v souladu s heslem „Vzduch, světlo, slunce!“ V tomto duchu se městským plánovačům podařilo přestavět Kottbusser Tor stržením okolních budov, změnou dopravního proudu a výstavbou rozsáhlého obytného a obchodního komplexu New Kreuzberg Center. V sedmdesátých a osmdesátých letech zahájilo alternativní hnutí částečně v reakci na centrum New Kreuzberg Center rozsáhlé protesty proti této formě obnovy měst prostřednictvím demonstrací a rozsáhlých squattingů, s eventuálním úspěchem.

Původní verze této výstavy, která byla otevřena v roce 2001, byla vytvořena ve spolupráci s asi 60 obyvateli Kreuzbergu a částečně vycházela z jejich vzpomínek a perspektiv. V roce 2015 se muzeum FHXB zavázalo obnovit výstavu tak, aby zahrnovala období 2001 až 2015, se zaměřením na Kreuzbergovu drastickou gentrifikaci. Nová verze také usilovala o větší důraz na zakládání komunit přistěhovalců, zejména tureckých, v Kreuzbergu, protože od 60. let se v sousedství usazovali hostující pracovníci.

V lednu 2012 bylo otevřeno muzeum FHXB Ortsgespräche. stadt - migrace - geschichte (Local Chats. City - Migration - History) ve druhém a třetím patře. Tato výstava se zaměřuje na historii konkrétních každodenních míst ve čtvrti jako protínajících se migračních prostorů. Migrace je zde chápána jako nedílná součást historie Friedrichshain-Kreuzberg. Návštěvníci jsou vyzváni, aby zaznamenali své vlastní příběhy v nahrávacím studiu muzea, a tím rozšířili obsah výstavy. Ortsgespräche byl kurátorem Lorraine Bluche a Frauke Miera ve spolupráci s nespočetnými obyvateli Friedrichshain-Kreuzberg. Na začátku roku 2017 muzeum FHXB rozložilo druhé patro výstavy, aby vytvořil prostor pro speciální výstavy. Obsah byl integrován do třetího patra jako virtuální prohlídka „Ortsgeschichten“ (Místní historie).[7]

Minulé dočasné výstavy

Výstavy muzea pokračují regionální historie se často zaměřili na přistěhovalectví a jeho význam pro Friedrichshain a Kreuzberg.

Průkopnický exponát Wir waren die Ersten ... Türkiye’den Berlin‘e (Byli jsme první ... Z Turecka do Berlína, na pohled 2000 až 2002) pomocí rozhovorů prozkoumala životy a perspektivy Kreuzbergers, kteří přijeli do Berlína jako hostující pracovníci v polovině 60. let. Kreuzberg SO 36 měl a stále má nejvyšší koncentraci tureckých přistěhovalců ve městě. Počínaje tímto exponátem se dohody hostujících pracovníků a jejich důsledky pro pracovní struktury a demografii Kreuzbergu ujaly prominentního místa při zkoumání místní historie v muzeu. Kromě toho se sítě vytvořené prostřednictvím výstavy staly pro instituci nedílným zdrojem. Naposledy exponát Alman Geschichteler - Gastarbaijteri erzählen (2016–17) kolektivu Gegennarrativ se prostřednictvím hloubkových rozhovorů ponořil do rozpolcení zkušeností hostujících pracovníků v Kreuzbergu.

Ein jeder nach seiner Façon. 300 Jahre Zuwanderung nach Friedrichshain-Kreuzberg (Ke každému jeho vlastnímu: 300 let imigrace do Friedrichshain-Kreuzberg, z pohledu 2005 až 2010) dokumentoval, jak chudoba, války a pronásledování přinutily lidi opustit své domovské země a začít nový život v Berlíně, od hugenotů a českých náboženských uprchlíků 18. století žadatelům o azyl ve 21. století. Zvláštní důraz byl kladen na nucené deportace, útěk a vyhoštění během druhé světové války a kvůli ní, jakož i na pracovní migraci z Turecka do Kreuzbergu a z Vietnamu do Friedrichshainu během druhé poloviny 20. století.

Poslední dobou, Kamenné dopisy (Červen až listopad 2017) zkoumala osud židovské rodiny Kreuzbergů, Robinskisů, během nacistického období. Zatímco někteří členové rodiny mohli emigrovat do Jižní Afriky, jiní zůstali v Berlíně a dopisovali dopisy, které tvořily základ exponátu, a odpovídaly na jejich stále hrozivější situaci.[8]

Od listopadu 2017 do ledna 2018 muzeum ukázalo Andere Heimaten: Herkunft und Migrationsrouten von Drogenverkäufern v berlínských parcích (Other Homelands: Origins and Migration Routes of Berlin Park Drug Sellers), vyvinutý umělcem Scott Holmquist na pozvání muzea.[9] Pro výstavu Holmquist rozhovor s lidmi prodávajícími drogy v Görlitzer Park a Hasenheide o konkrétních městech, vesnicích a vesnicích, ze kterých pocházeli, a také o stanicích jejich cesty do Berlína. Nepoložil otázky týkající se jejich motivací, pocitů nebo současných povolání. Exponát sestával z 13 popisů těchto míst původu, každý v rodném jazyce příslušného dotazovaného, ​​vedle sebe s rozsáhlou sbírkou mediálních vyobrazení prodejců parkových drog. Pomocí cestovního portálu vytvořeného pro výstavu mohli návštěvníci naplánovat zpáteční cesty z Berlína na zvýrazněná místa. Členové CDU se krátce před zahájením pokusili výstavu oficiálně ukončit.[10] Projekt získal velkou pozornost národních i mezinárodních médií a přinesl mu muzeum mimořádný nával návštěvníků.[11][12][13]

Archiv

Místní historické muzeum FHXB archiv obsahuje fotografie, dokumenty, soubory a objekty a poskytuje podporu a konzultace pro učence, učitele a studenty, workshopy o historii a laické výzkumníky.

Ve třech projektech financovaných EU Evropská unie a Berlínský senát archiv dokázal digitalizovat své nejdůležitější sbírky a velkou část z nich publikovat online.[14] Jsou to: dokumenty, plakáty a letáky týkající se obnovy měst a sociálních hnutí v Kreuzbergu, 1970–1990; 25 000 negativních fotografií Jürgena Henschela z „levicového Berlína“, 1959–1991; rozhovory se současnými svědky o jejich imigraci do Friedrichshainu a Kreuzbergu; díla umělecké skupiny Kreuzberg Boheme; sbírka scrapbooků od Heimatmuseum Friedrichshain; a dokumentace k exponátu Juden v Kreuzbergu (Židé v Kreuzbergu, pohled 1991).

Archiv muzea také obsahuje negativy z fotografického studia Mathesie v Adalbertstr. 11, která po téměř 50 letech zavřela své brány v roce 1993. V knize byl publikován výběr těchto studiových portrétů, které poskytují průřez společností Kreuzberg Jetzt Lächeln! Atelierfotografie am Beispiel Mathesie - Eine Enzyklopädie a zobrazené na odpovídajícím exponátu.[15]

Další nabídky

V přízemí pětipodlažní budovy je historická sazba a tiskárna, které slouží dětským dílnám[16]a kurzy vzdělávání dospělých.

Muzeum nabízí pěší výlety do okolí prostřednictvím programu „X-Berg-Tag“,[17] koncipován a veden mladými lidmi z Kreuzbergu, aby působil proti společnému mediálnímu zobrazení oblasti jako nebezpečného a prolezlého. Průvodci zdůrazňují jejich individuální zkušenosti a perspektivy, zejména prostřednictvím míst, která mají pro turecké nebo arabské komunity zvláštní význam.

Reference

  1. ^ „Homepage der Berliner Geschichtswerkstatt - Berliner Geschichtswerkstatt“. Berliner-geschichtswerkstatt.de. Citováno 4. února 2019.
  2. ^ Sophie Perl, „Berlin's Bezirksmuseen: Traces of Alternative History Work in Two Neighborhood Institutions“ (MA Thesis, Freie Universität Berlin, 2012)
  3. ^ "Umbenennung - ehemaliges Kreuzberg Museum erhält den Namen FHXB! Muzeum Friedrichshain-Kreuzberg". Berlin.de. 17. prosince 2016. Citováno 4. února 2019.
  4. ^ „Alles ein paar Nummern größer: Martin Düspohl wechselt zum Humboldt-Forum“. Berliner Woche. Citováno 4. února 2019.
  5. ^ El-Hitami, Hannah (13. února 2018). "Muzeum Neue Chefin im Kreuzberg:" Dieses Viertel wird überskandalisiert"". Taz.de. Citováno 4. února 2019.
  6. ^ "Berliner Adreßbuch. Vydání vydání: 1925". Digital.zlb.de. Citováno 4. února 2019.
  7. ^ „Stálé exponáty ǀ Muzeum FHXB“. fhxb-museum.de. Citováno 4. února 2019.
  8. ^ „28. června - 12. listopadu 2017 ǀ Muzeum FHXB“. Fhxb-museum.de. Citováno 4. února 2019.
  9. ^ Webové stránky výstavy Other Homelands: Origins and Migration Routes of Berlin Park Drug Sellers
  10. ^ „Drucksache: Printed matter - DS / 0512 / V“. Berlin.de. Citováno 4. února 2019.
  11. ^ „Berlínská výstava o kontroverzních kurzech„ statečných “afrických drogových dealerů - DW - 06.12.2017“. DW.COM. Citováno 4. února 2019.
  12. ^ Piotrowski, Raphael (21. listopadu 2017). „Ausstellung zu Dealern in Berlin: Drogenhändler im Museum“. Taz.de. Citováno 4. února 2019.
  13. ^ Nie sollst Du mich befragen. Drogendealer in Berlin: Eine Berliner Ausstellung verklärt sie als Helden eines schweren Alltags v FAZ, 19. prosince 2017, strana 11.
  14. ^ „Archiv digitálních zařízení FHXB-MUSEUM“. fhxb-museum.de. Citováno 4. února 2019.
  15. ^ „„ Jetzt lächeln! “ Atelierfotografie am Beispiel Mathesie - Eine Enzyklopädie (1998) - Archiv Matter nGbK ". archiv.ngbk.de. Citováno 4. února 2019.
  16. ^ „Workshopy ǀ Muzeum FHXB“. fhxb-museum.de. Citováno 4. února 2019.
  17. ^ „x-berg-tag“. x-berg-tag "Eine Reise in das mulltikulturelle Berlin". Citováno 4. února 2019.

externí odkazy