Friedrich Karrenberg - Friedrich Karrenberg

Friedrich Karrenberg (16. dubna 1904-28. Listopadu 1966) byl a Němec Evangelikálně reformovaný Sociální etik a profesor. Byl vedoucím členem Evangelický kostel v Porýní.[1][2]

Život

Karrenberg se narodil v roce Velbert, výrobní město kousek na východ od Düsseldorf. Pocházel z podnikatelské rodiny. Hugo Karrenberg, jeho otec, vlastnil továrnu na výrobu sudů a nýtů, ve které se Friedrich učil. Převezme podnikání, když jeho otec zemřel v roce 1940.[3] Brzy se také zapojil do pohybové aktivity mládeže, jehož jedním účinkem bylo vzbudit zájem o sociálně-etické otázky. Byl zvláště ovlivněn teologie z Karl Barth.[4] V létě roku 1925 se Karrenberg zapsal na Frankfurtská univerzita kde studoval praktická ekonomie ("Volkswirtschaft") a sociologie.[1] V roce 1931 se objevil s doktorátem z politických věd[5][6] a vrátil se domů k Velbertovi a pracoval v podniku svého otce.[1]

Během několika příštích let se zaměřil na rodinný podnik, který provozoval až do své smrti v roce 1966. Mezitím, během Nacistické roky sloužil na neformální „bratrská rada“ z Zpovědní kostel.[3] Na paralelní akademickou kariéru nastoupil relativně pozdě v životě.[1] V roce 1954 vyrobil Evangelický sociální lexikon („Evangelisches Soziallexikon“) který se stal standardním referenčním dílem a jeho deváté vydání se objevilo v roce 2016.[2] Pro Karrenberg následovalo uznání rychleji a teologická fakulta v roce 1955 Bonnská univerzita udělil mu za to čestný doktorát.[1] V roce 1961 to bylo doplněno čestným doktorátem z Kolínská univerzita, který přišel s nově zřízenou učitelskou židlí v sociální etice.[1] Prostřednictvím svých četných publikací a vědeckých výměn se současnými sociálními vědci dosáhl uznání v této oblasti. Byl schopen prozkoumat rozhraní mezi sociálními problémy a nábožensko-etickými otázkami v reálném kontextu své každodenní zkušenosti s řízením středně velkého výrobního podniku.[2]

Karrenberg byl také zapojen do církevní politiky. Byl členem regionální synody a součástí vedení Evangelický kostel v Porýní.[1] Od roku 1946 působil jako předseda sociálně etického výboru své církve (která se v květnu 1966 stala jejím ústavem sociálních věd).[1] Po intenzivní diskusi představil 23. října 1946 „Wort zum Dienst der Kirche am Volk“, čímž objasnil víru, že „podpora lásky“ k lidem postiženým potřebou nestačí. Bylo nutné převzít „poručeneckou roli“ ("Wächteramt") týkající se * nouze a zmatku v národním životě “(„der Not und Verwirrung des ganzen Volkslebens“). V letech 1950 až 1961 předsedal Pracovní skupině pro společnost a ekonomiku Německé shromáždění evangelické církve.[2] Předsedal také „komoře sociálního řádu“ („Kammer für soziale Ordnung“) Evangelický kostel (EKD) a v květnu 1966 se stal prvním vedoucím nově spuštěného EKD Ústav sociálních věd.[1]

Karrenbergova angažovanost v evangelických církevních záležitostech se projevila i v oblasti public relations. V letech 1949 až 1959 působil jako člen původního produkčního týmu „Komunitní hlas“ („Stimme der Gemeinde“), dvakrát za měsíc vydávaný pro poválečnou bratrskou radu Zpovědní kostel. Byl také koproducentem „Journal of Evangelical Ethics“ („Zeitschrift für evangelische Ethik“).[4]

Friedrich Karrenberg zemřel v berlínské nemocnici dne 28. listopadu 1966 po infarktu.[4]

Publikace

  • Christentum, Kapitalismus und Sozialismus. Darstellung und Kritik der Soziallehre des Protestantismus und Katholizismus v Deutschland seit der Mitte des 19. Jahrhunderts. Berlin: Junker + Dünnhaupt, 1932 (disertační práce).
  • Gestalt und Kritik des Westens, Beiträge zur christlichen Sozialethik heute. Stuttgart: Kreuz-Verl., 1959
  • (dohromady s Joachim Beckmann ) Verantwortung für den Menschen: Beiträge zur gesellschaftlichen Problematik der Gegenwart. Stuttgart: Kreuz Verlag 1957.
  • (dohromady s Wolfgang Schweitzer ) Spannungsfelder der evangelischen Soziallehre: Aufgaben und Fragen vom Dienst der Kirche an der heutigen Gesellschaft. Hamburg: Furche, 1960.
  • (dohromady s Klaus von Bismarck ) Kontinente wachsen zusammen. Gesellschaftliche Auswirkungen der Industrialisierung v Evropě, Asii a Africe. Stuttgart: Kreuz-Verl. 1961
  • (dohromady s Wilfried Gottschalch a Franz Josef Stegmann ) Geschichte der sozialen Ideen v Deutschland. produkovaný Helga Grebing. München: Olzog, 1969
Jako editor kompilátoru
Evangelisches Soziallexikon, 1954 a násl.


Reference

  1. ^ A b C d E F G h i Michael Hofferberth (kompilátor) (1998). „Nachlass profesor D. Dr. Friedrich Karrenberg“ (PDF). Archiv der Ev. Kirche im Rheinland, Boppard. Citováno 21. března 2017.
  2. ^ A b C d Wolfgang Huber (17. listopadu 2004). „Festvortrag anlässlich des 100. Geburtstages von Friedrich Karrenberg und des 50jährigen Jubiläums der 1. Auflage des Evangelischen Soziallexikons“. Evangelische Kirche v Deutschland (EKD), Hannover. Citováno 21. března 2017.
  3. ^ A b „Profesor D. Dr. Friedrich Karrenberg (životopisná poznámka připojená k archivu)“. 7NL 004 Tato poznámka ke zdroji obsahuje také malý fotoportrét Dr. Karrenberga. Evangelische Kirche v Deutschland (EKD), Hannover. Citováno 21. března 2017.
  4. ^ A b C Wolfgang Schweitzer (1. února 1967). „Profesor D. Dr. Friedrich Karrenberg, rod. 16. dubna 1904, gest. 28. listopadu 1966“. Zeitschrift für Evangelische Ethik: Kommentare, Studien, Berichte, Dokumentationen, Diskussionen, Rezensionen, Bibliographie. Walter de Gruyter GmbH. ISSN  2197-912X. Citováno 21. března 2017.
  5. ^ Příští rok byla zveřejněna jeho disertační práce: „Christentum, Kapitalismus und Sozialismus. Darstellung und Kritik der Soziallehre des Protestantismus und Katholizismus in Deutschland seit der Mitte des 19. Jahrhunderts“. Berlin: Junker + Dünnhaupt, 1932
  6. ^ Christian R. Homrichhausen (10. března 2016). Die Schule uter der Leitung von Friedrich Brunstäd. Soziales Engagement Evangelischer Arbeitnehmer v Berlíně a Braniborsku 1848–1973: Vereine - Evangelisch-Soziale Schule - Sozialakademie - Partei - Gewerkschaft. Frank & Timme GmbH. p. 129. ISBN  978-3-7329-0205-7.