Freising rukopisy - Freising manuscripts - Wikipedia
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Květen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Freising rukopisy [poznámka 1] jsou první Latinské písmo souvislý text v Slovanský jazyk a "nejstarší dokument v slovinština ".[1]
Popis a původ
Rukopisy byly nalezeny svázané do latiny kodex (rukopisná kniha).[2] Čtyři pergamen byly zachovány listy a další čtvrtina stránky. Skládají se ze tří textů v nejstarším Slovinský dialekt. Jazykové, stylistické a kontextové analýzy ukazují, že se jedná o církevní texty pečlivé kompozice a literární formy.
Přesné datum vzniku Freisingových rukopisů nelze přesně určit; původní text byl pravděpodobně napsán v 9. století. V tomhle liturgický a homiletický rukopis, byly nalezeny tři slovinské záznamy a tato rozmanitost byla pravděpodobně biskupskou příručkou (papežové). Freisingovy rukopisy v něm byly vytvořeny v letech 972 až 1039, pravděpodobně před rokem 1000. Hlavní podporou tohoto datování je psaní, které se používalo po staletí po Karel Veliký a je pojmenován Karolínská nepatrnost.
Během psaní těchto dvou rukopisů (kázání o hříchu a pokání, zpovědní forma), Biskup Abraham byl aktivní (od 957 do 994) ve Freisingu. Předpokládá se, že rukopisy byly napsány v Řeka Möll Údolí v Korutany. Z tohoto důvodu někteří lingvisté (např. Jernej Kopitar a Rajko Nahtigal ) spojil Abrahama úzce s původem Freisingových rukopisů a dokonce mu připisoval autorství jednoho z textů a měl podezření, že je slovinského původu, i když to bylo později vyvráceno.[3]
Moderní historie
Rukopisy byly objeveny v Freising, Bavorsko. Slovinské jméno Brižinski spomeniki (doslovně "Brižinjské památky") vytvořil Korutanská slovinština filolog Anton Janežič, který slovinizoval německé jméno Freising na Brižinj v roce 1854.[4] V roce 1803 přišel rukopis do Bavorská státní knihovna v Mnichov a Freisingovy rukopisy tam byly objeveny v roce 1807. Texty přeložil do moderní slovinštiny v roce 1854 filolog Anton Janežič. Před druhou světovou válkou, a faksimile Freisingových rukopisů vydalo nakladatelství Silvester Škerl na Akademska založba (Akademický vydavatel) v Lublaň.
Výstavy
Rukopisy jsou stále uloženy v Bavorské státní knihovně v Mnichově[2] a nechali to jen dvakrát. V 70. letech byly vystaveny v Vatikánská muzea.[5] V květnu a červnu 2004 byly vystaveny na Národní a univerzitní knihovna v Lublaň.[6]
Viz také
Poznámky
- ^ Taky Freising folia, Uvolnění fragmentůnebo Freising památky; Němec: Freisinger Denkmäler, latinský: Monumenta Frisingensia, slovinština: Brižinski spomeniki nebo Brižinski rokopisi.
Reference
- ^ "Sbírka kázání, pojednání, liturgických formulí a kánonů. Slovanské liturgické formule (Freising Monuments)". Světová digitální knihovna. Citováno 2. června 2014.
- ^ A b Đorđe Sp. Radojičić (1971). Živan Milisavac (ed.). Jugoslovenski književni leksikon [Jugoslávský literární lexikon] (v srbochorvatštině). Novi Sad (SAP Vojvodina, SR Srbsko ): Matica srpska. str. 126.
- ^ Grdina, Igor (6. dubna 2007). „Oris raziskav“ [Nástin výzkumu]. V Ogrin, Matija (ed.). Brižinski spomeniki: Monumenta Frisingiensia: elektronska znanstvenokritična izdaja [Freisingovy rukopisy: Monumenta Frisingiensa: Elektronické vědecky kritické vydání] (ve slovinštině). Ústav slovinské literatury a slovinského jazyka, Centrum vědeckého výzkumu, Slovinská akademie věd a umění. § 309. ISBN 961-6568-33-7.
- ^ Pogačnik, Jože a Franc Zadravec. 1968. Zgodovina slovenskega slovstva: Srednji vek, reformacija in protireformacija, manirizem v baroku. Maribor: Obzorja, str. 64.
- ^ Valenčič, Rafko (2002). „Cerkev in kulturne dobrine“ [Církev a kulturní statky] (PDF). Cerkveni dokumenty (ve slovinštině). Družina; Papežská komise pro kulturní statky církve. 97: 15. ISBN 961-222-418-8.
- ^ „Vrnitev Brižinskih spomenikov“ [Návrat Freisingových památek]. MMC RTV Slovenija (ve slovinštině). RTV Slovenija. 23. června 2004. ISSN 1581-372X.
Literatura
- Richards, Ronald O. (2003). Panonský slovanský dialekt společného slovanského proto-jazyka: Pohled ze staré maďarštiny. Los Angeles: Kalifornská univerzita.
- Tóth, Imre H. (1996). „Význam freisingových rukopisů (FM) pro slavistiku v Maďarsku“. Zbornik Brižinski spomeniki. Ljubljana: Slovenská akademija znanosti in umetnosti. 443–448.
externí odkazy
- Freising rukopisy (Brižinski spomeniki). Učená digitální vydání slovinské literatury. Centrum vědeckého výzkumu, Slovinská akademie věd a umění. Obsahuje historický přehled rukopisů, řadu studií a komentářů, glosář, přepisy a překlady.
- Freisinger Denkmäler (Freising rukopisy), Clm 6426. Bavorská státní knihovna. Představuje rukopisy a obsahuje odkazy na digitalizované verze uchovávané knihovnou.