Freeh Group Europe - Freeh Group Europe - Wikipedia

Freeh Group Europe je globální krizový štáb a řízení rizik poradenská firma se sídlem v Curych, Švýcarsko.[1] Firma radí klientům v oblastech dodržování předpisů společností, vyšetřování, náležitou péči, a bezpečnostní. Bývalý Federální úřad pro vyšetřování Ředitel Louis Freeh je čestným předsedou firmy od jejího založení v roce 2009.[2]

Přehled

Freeh Group Europe je nezávislá poradenská společnost, jejíž klienty zahrnují společnosti ve výrobním, farmaceutickém, sportovním, technologickém a logistickém sektoru.[3]

Freeh Group Europe je přidružena k americké společnosti Freeh Group International Solutions LLC a advokátní kancelář Freeh Sporkin & Sullivan LLP, jejíž zakládajícími partnery jsou Stanley Sporkin, bývalý hlavní právní zástupce Ústřední zpravodajská služba,[4] a Eugene Sullivan, bývalý hlavní soudce Odvolací soud Spojených států pro ozbrojené síly.[5]

Kromě svého ústředí v Curychu společnost udržuje kanceláře v Amsterdam, Řím, a Stuttgart. Mezi jeho konzultanty patří právníci, účetní, specialisté na forenzní technologie, odborníci v oboru a bývalí agenti pro vymáhání práva.[6]

Dějiny

V roce 2010 byl Freeh jmenován na tříleté funkční období jako nezávislý monitor dodržování předpisů v dohodě o odloženém trestním stíhání mezi Ministerstvo spravedlnosti Spojených států a Daimler AG.[7]

V roce 2011 společnost Freeh Group Europe angažovala Etická komise FIFA vyšetřovat obvinění z úplatkářství v globální sportovní organizaci.[8] Vyšetřování Freeh Group odhalilo důkazy o tom, že bývalý kandidát na prezidenta FIFA Mohamed bin Hammam nabídl hotovost Karibská fotbalová unie úředníci výměnou za jejich hlasy v prezidentských volbách federace v 61. kongres FIFA.[9] Toto šetření vedlo k rezignaci viceprezidenta FIFA, Trinidadian Jack Warner, jakož i doživotní zákaz účasti v organizaci pro bin Hammama.[10]

Ve Spojených státech byl Freeh zadržen kvůli vyšetřování obvinění ze zneužití na Pensylvánské státní univerzitě,[11] a byl jmenován správcem pro MF Global případ bankrotu.[12]

Klíčoví lidé

externí odkazy

Reference