Spravedlivost volného trhu - Free Market Fairness
Autoři | John Tomasi |
---|---|
Jazyk | Angličtina |
Vydavatel | Princeton University Press |
Datum publikace | 2012 |
Spravedlivost volného trhu je kniha z roku 2012 politická filozofie napsáno John Tomasi, profesor politické filozofie na Brown University. Tomasi představuje koncept „spravedlivosti volného trhu“ nebo „tržní demokracie“, prostředníku mezi nimi Friedrich Hayek a John Rawls nápady. Kniha byla široce recenzována.
Obsah
Tomasi se dívá na následovníky Friedrich Hayek vpravo a John Rawls nalevo, ale pouze k závěru, že se oba názory vzájemně nevylučují.[1] Dohromady mohou vést k „spravedlivosti volného trhu“ nebo „tržní demokracii“, přičemž vláda není normativní, ale zajišťuje, aby všechny byly k dispozici příležitosti.[1][2]
Tomasi fusionist -inspirovaný projekt kombinuje základní závazek k sociální spravedlnosti se základním závazkem k soukromé ekonomické svobodě. Tomasi tento hybrid nazývá „tržní demokracie“ a považuje ho za morálního rivala známým koncepcím sociálně demokratické spravedlnosti. „Fair Market Fairness“ je přední text hnutí známého jako „Bleeding Heart Libertarianism“, jehož cílem je spojit závazek k ekonomické svobodě se závazkem k sociální spravedlnosti.
Kritický příjem
Psaní pro The Wall Street Journal Adam Wolfson navrhl: „Kniha pana Tomasiho je důrazně dílem politické teorie, nikoli plánem politické akce, natož katalogem politických řešení.“[3]
V recenzovaném akademickém časopise „Political Theory“ popisuje Elizabeth Anderson „Fair Market Fairness“ jako zahájení „významného výzkumného programu - Market Democracy“. Anderson píše: „Tržní demokracie nabízí osvěžující změnu od zatuchlých debat v rámci libertariánské a vysoce liberální ideální teorie. Tomasi má pravdu, když zdůrazňuje, že ekonomika je důležitou doménou svobody, kterou vysokí liberálové nesprávně znevažují, protože liberální práva nesprávně znevažují distribuční právo . “[4] V recenzi v evropském časopise „Res Publica“ Alan Thomas nazval Fair Market Fairness „významnou publikací v politické filozofii“. Thomas píše: „Zaslouží si mnoho čtenářů pro svou jasnost, inteligenci, otevřenost myšlenkám ostatních a přesto trvá na tom, že klasicky liberální tradice si zaslouží být zastoupena vedle standardních možností v nedávné politické filozofii.“[5] v Financial Times, Samuel Brittan kritizoval to a dodal: „Kniha bohužel nesplňuje svůj skvělý úvod.“[6] Došel k závěru: „Tomasi popisuje spravedlivost volného trhu spíše jako výzkumný program než jako fixní dogma. K výzkumu je zjevně mnohem víc.“[6]
v Filozofické recenze Notre Dame, Andrew Koppelman, profesor práva v Northwestern University, navrhl: „Tomasiho kniha je užitečným opravným prostředkem pro Rawlse i Hayeka.“[7] Tvrdil však, že Tomasiho myšlenky byly občas nereálné, varoval: „Ideály mohou být nebezpečné, pokud jsou příliš vzdálené realitě lidského života.“[7] Podobně, Bostonská recenze zveřejnil podrobnou recenzi a komentoval: „Kniha je napsána přátelským a uvolněným tónem,“ ale dodal, že jeho argumenty nebyly „přesvědčivé“.[8] Došli k závěru tím, že nesouhlasili s Tomasi a došli k závěru: „Morální statky z uplatňování svobody prostřednictvím tržních aktivit by se ve větší míře realizovaly v režimu Rawlsianské demokracie vlastnící majetek než v minimálně regulovaném kapitalismu, který Tomasi oslavuje.“[8]
V recenzovaném akademickém časopise Critical Review: A Journal of Politics and Society, Mark Pennington, profesor politické ekonomie na King's College v Londýně navrhuje knihu „nabízí náročný a inovativní případ klasického liberalismu“.[9] V jiném recenzovaném akademickém časopise The Journal of Politics, Eric MacGilvray, profesor politologie na Ohio State University nabídl podobně pozitivní recenzi, počínaje slovy „Na Fair Market Fairness chválím hodně.“[10] Pokračoval kritikou Tomasiho použití slova „liberálnost“ jako pro-svobodného trhu i „vysokého liberála“.[10] Navíc v The Mises Review, deník libertariánského think tanku Institut Ludwiga von Misesa, David Gordon pochválil knihu a dodal: „Každý čtenář jeho knihy se z ní hodně naučí.“[11]
Kritická sympozia o spravedlnosti volného trhu byla pořádána „Bleeding Heart Libertarianism“ (krváceníheartlibertarianism.com). The Journal of Politics, Critical Review, and Res Publica.
Reference
- ^ A b Richard N. Cooper, Spravedlivost volného trhu, Zahraniční styky, Listopad / prosinec 2012
- ^ Spravedlivost volného trhu, Cato Institute
- ^ Adam Wolfson, Obsadit společnou půdu, The Wall Street Journal, 29. března 2012
- ^ Political Theory 41 (1): 163-166 (2013).
- ^ Res Publica (2013) 12: 381-385
- ^ A b Samuel Brittan, Spravedlivost volného trhu, Financial Times, 6. května 2012
- ^ A b Andrew Koppelman, Recenze knihy: Fair Market Fairness, Filozofické recenze Notre Dame, 5. května 2012
- ^ A b Martin O'Neill, Thad Williamson, Spravedlivost volného trhu, Bostonská recenze, 5. listopadu 2012
- ^ Mark Pennington, [Realistický idealismus a klasický liberalismus: hodnocení spravedlnosti volného trhu], Critical Review: A Journal of Politics and Society, 8. října 2014
- ^ A b Eric MacGilvray, [1], The Journal of Politics, Svazek 75, číslo 02, duben 2013
- ^ David Gordon, Spravedlivost volného trhu Archivováno 2014-10-24 na Wayback Machine, Mises Recenze, Svazek 18, číslo 1, leden 2012