Svobodný sbor Dánsko - Free Corps Denmark
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Červen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Svobodný sbor Dánsko | |
---|---|
Frikorps Danmark | |
![]() Svobodný sbor Dánsko Armshield | |
Aktivní | 1941–43 |
Země | ![]() |
Věrnost | ![]() |
Větev | ![]() |
Typ | Pěchota |
Velikost | 6,000 |
Insignie | |
Vlajka | ![]() |
Svobodný sbor Dánsko (dánština: Frikorps Danmark) byl dánština dobrovolník volný sbor vytvořil Dánská nacistická strana (DNSAP) ve spolupráci s nacistické Německo, bojovat proti Sovětský svaz Během Druhá světová válka. 29. června 1941, několik dní po Německá invaze do Sovětského svazu noviny DNSAP Fædrelandet prohlásil vytvoření sboru. Jeho vznik byl následně schválen demokraticky zvolenou dánskou vládou, která pověřila úředníky EU Dánská armáda připojit se k jednotce.[2] Sbor byl rozpuštěn v roce 1943. V průběhu války se ke sboru připojilo přibližně 6 000 Dánů, včetně 77 důstojníků Královské dánské armády.
Zřízení

Dánsko podepsalo smlouvu o neútočení s nacistickým Německem v roce 1939. Německo se této smlouvy dovolávalo 9. dubna 1940, když nařídilo armádě okupace Dánska pod záminkou ochrany Dánů před britskou invazí. Tváří v tvář možnému německému leteckému bombardování Král Christian X a dánská vláda přijala „ochranu říše“ a povolila „mírové obsazení“ země výměnou za nominální politickou nezávislost. Dánové zahájili politiku spolupráce, která zahrnovala diplomatickou a ekonomickou podporu Německa. Cecil von Renthe-Fink, německý diplomat, byl akreditován u dánského krále a vlády jako Reichsbevollmächtigter („Císařský zplnomocněný zástupce“) a pověřen dohledem nad dánskou vládou.
Na počátku německé invaze do Sovětského svazu v roce 1941 Německo požádalo Dánsko, aby vytvořilo vojenský sbor, který bude bojovat s Němci proti Sovětům. 29. června 1941, sedm dní po zahájení invaze, dánské dánské nacistické strany Fædrelandet („Vlast“) prohlásil vytvoření Dánského svobodného sboru. Dánský ministr zahraničí Erik Scavenius uzavřela dohodu s Reichsbevollmächtigter, že důstojníkům a vojákům dánské královské armády, kteří se chtějí připojit k tomuto sboru, bude uděleno volno a bude jim umožněno udržet si hodnost. Dánský kabinet vydal oznámení uvádějící, že „podplukovníku Christian Peder Kryssing, Náčelník 5. dělostřeleckého pluku Holbæk, převzal se souhlasem královské dánské vlády velení nad Free Corps Denmark. Svobodný sbor Dánsko byl jednou ze „čtyř národních legií“ zřízených Waffen-SS v roce 1941. Původní počet přijatých rekrutů v roce 1941 byl 1 164 mužů.[3]
Role dánské vlády při formování Svobodného sboru Dánsko je dnes sporná. Některé úřady tvrdí, že sbor byl mezi legiemi zahraničních dobrovolníků bojujících za Hitlera jedinečný v tom, že nesl oficiální sankci své domovské vlády. Jiní tvrdí, že zatímco dánská vláda mohla schválit formaci sboru, sama sbor nevytvořila.[4]
Nábor
Odhaduje se, že ve Svobodném sboru v Dánsku sloužilo přibližně 6 000 Dánů.[5]
Studie z roku 1998 ukázala, že průměrným náborem do Free Corps Denmark byl nacista a / nebo člen Německá menšina v Dánsku a ten nábor byl společensky velmi široký.[6] Bo Lidegaard poznamenává: „Vztah mezi obyvatelstvem a sborem byl mrazivý a legionáři v době odchodu znovu a znovu bojovali s civilisty, kteří se s dobrovolníky sboru setkávali s velkým opovržením.“ Lidegaard uvádí následující údaje za rok 1941: 6 000 dánských občanů se zaregistrovalo a bylo jim schváleno plnění povinností německé armády a 1 500 z nich patřilo k německé menšině v Dánsku.[7] Polovina z více než 12 000 Dánů, kteří se původně přihlásili k aktivní službě, byla považována za nevhodnou pro aktivní službu.[Citace je zapotřebí ]
Servisní záznam

S přibližně 1000 rekruty byl sbor poslán do Langenhorn kasárna v Hamburku pro základní výcvik na konci července 1941. Do 15. září byla považována za připravenou k akci a odeslána do Owińska v Polsku.
C.P. Kryssing byl propuštěn v únoru 1942 pro nedostatečné ideologické dodržování nacismu. Byl převezen do dělostřelectva, kde ve skutečnosti ukončil svou kariéru generála.
Christian Frederik von Schalburg - dánsko-ruský aristokrat, antikomunistický a člen DNSAP, který byl vychován v Rusku a viděl následky ruské revoluce v roce 1917 - nahradil Kryssinga jako vůdce Frikorps Danmark.
8. května 1942 byl sbor přikázán k první linii. Sbor bojoval poblíž Demyansk jižně od Jezero Ilmen a Novgorod. V noci z 2. června byl Schalburg zabit. Hans Albert von Lettow-Vorbeck, jeho německý náhradník, byl zabit jen o několik dní později. 11. července 1942 Knud Børge Martinsen převzal velení sboru.
Od srpna do října se sbor vrátil do Dánska a setkal se s velkým nepřátelstvím civilního obyvatelstva. 13. listopadu 1942 byl sbor nasazen do Jelgava v Lotyšsko. Původně to bylo určeno propartyzán činnosti, ale poté byla přesunuta nahoru do přední linie. V prosinci se sbor zapojil do Bitva o Velikiye Luki v intenzivním boji vedle 1 pěší brigáda SS.
V březnu byl sbor převeden do Grafenwöhr u Norimberk v Německu. Poté 6. června 1943 byl sbor rozpuštěn. Většina vojáků byla přesunuta doRegiment 24 Dänemark " v "Divize Nordland ". Ostatní se přidali ke skupinám, jako je Sbor HIPO nebo Schalburg Corps.
Velitelé
Seznam velitelů:[8]
Ne. | Velitel | Vzal kancelář | Opustil kancelář | Čas v kanceláři | |
---|---|---|---|---|---|
1 | Christian Peder Kryssing (1891–1976) | SS-Obersturmbannführer19. července 1941 | 23. února 1942 | 219 dní | |
- | Knud Børge Martinsen (1905–1949) Herectví | SS-Hauptsturmführer23. února 1942 | 27. února 1942 | 4 dny | |
2 | Christian Frederik von Schalburg (1905–1942) | SS-Obersturmbannführer1. března 1942 | 2. června 1942 † | 93 dnů | |
- | Knud Børge Martinsen (1905–1949) Herectví | SS-Sturmbannführer2. června 1942 | 9. června 1942 | 7 dní | |
3 | Hans-Albert von Lettow-Vorbeck (1901–1942) | SS-Obersturmbannführer9. června 1942 | 11. června 1942 † | 2 dny | |
4 | Knud Børge Martinsen (1905–1949) | SS-Sturmbannführer11. června 1942 | 21. března 1943 | 283 dní | |
- | Poul Neergaard-Jacobsen (1905–1949) Herectví | SS-Sturmbannführer21. března 1943 | 20. května 1943 | 60 dní |
Reference
- ^ Stein 1984, str. 153.
- ^ Lidegaard 2003, str. 461.
- ^ Stein 1984, str. 153, 154.
- ^ Lidegaard 2003, str. 462-3.
- ^ Stein 1984, str. 136, 137.
- ^ Lidegaard 2003, str. 463.
- ^ Lidegaard 2003, str. 464.
- ^ „Free Corps Denmark“. Dánové v německé službě (v dánštině). 2009. Citováno 27. února 2018.
- Publikace
- Claus Bundgård Christensen, Niels Bo Poulsen a Peter Scharff Smith, Pod Hagekors og Dannebrog - Danskere i Waffen SS 1940-45, Aschehoug, 1998. (V dánštině s anglickým shrnutím). ISBN.
- Lidegaard, Bo (2003). Dansk udenrigspolitiks historie. Overleveren - 1914-1945. Danmarks Nationalleksikon. ISBN 9788777890932.
- Stein, George H (1984). Waffen SS: Hitlerova elitní garda ve válce, 1939-1945. Cornell University Press. ISBN 978-0801492754.CS1 maint: ref = harv (odkaz)