Franz Pecháček - Franz Pecháček
Franz Pecháček | |
---|---|
![]() Franz Pecháček od Johanna Jaresche po Adalbertovi Suchém. | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Franz Xaver Pecháček |
Žánry | Klasický |
Zaměstnání (s) | Houslista |
Nástroje | Housle |
Franz Xaver Pecháček (4. července 1793 v Vídeň - 15. září 1840 v Karlsruhe ) byl rakouský -Němec housle virtuos a hudební skladatel z Český původ. kromě polonézy, variace, Rondos a potpourris pro housle a orchestr, složil dva smyčcové kvartety a Adagio et Polonaise pro klarinet a orchestr.
Životopis
Franz Pecháček byl velmi nadaný student a již ve velmi raném věku vystupoval jako sólista. Vycvičil ho jeho otec František Martin Pecháček a tím Ignaz Schuppanzigh a Emanuel Aloys Förster.[1] Když mu bylo šest, vystupoval před císařským dvorem a v roce 1803 šel poprvé se svým otcem na veřejnost Praha, kde byl přijat s velkým úspěchem, čímž si získal reputaci zázračného dítěte.[2] Další hudební vzdělání získal ve Vídni, kde studoval skladbu u Förstera.[2]
Od roku 1809 do roku 1822 působil jako houslista v Theater an der Wien, nejprve jako koncertní mistr a později jako druhý vodič.[2] V roce 1818 byl jmenován prvním houslistou hanoverského dvorního orchestru.[2] Prohlídky představení hostů ho posunuly dále Drážďany a Lipsko a v letech 1824 až 1825 města jižního Německa.[2] Stal se také koncertním mistrem dvorního orchestru v Stuttgart od roku 1822 do roku 1826,[1] byl jmenován koncertním mistrem Dvorní orchestr velkovévody z Badenu v Karlsruhe v roce 1827, kde působil do 15. září 1840.[1] V roce 1832 podnikl výlet do Paříž, ale očekávaný úspěch se nedostavil. Pařížané viděli v jeho hře napodobeninu Niccolo Paganini a v důsledku jeho namáhavých koncertů byl jen zklamáním.[2]
Jako houslista a skladatel byl Pecháček velmi vážený, psal téměř výhradně pro sólové housle s doprovodem.[3] Jako virtuos se však jako takový nikdy nedefinoval.[3] Složil asi 40 děl. Jedná se o krátké skladby pro housle a orchestr, tance a variace.[2]
Funguje
- Deuxie (1822)[4]
- Variace na Schubert Německý tanec D365 č. 2 Trauerwalzer, Op. 9[5]
- První koncertino pro housle s doprovodem orchestru, Op. 16 (1826)[4]
- Variace sur un theme hongrois pro housle s orchestrem nebo dvěma houslemi, violou a violoncellem, Op. 17 (1834)[4]
- Polonéza pro housle s doprovodem orchestru, Op. 18 (1826)[4]
- Krátké představení pro sólové housle s doprovodem orchestru nebo dvou houslí, violy a violoncella, Op. 20 (1826)[4]
- Úvod a skvělé variace na oblíbený vzduch pro housle s doprovodem pro Pianoforte, Op. 28 (1845)[4]
Viz také
Reference
- ^ A b C Baumgartner, Alfred (1983). Musik der Romantik: Grosse Musikführer - sv. 4. Kiesel. p. 156. ISBN 3-7023-4004-1.
- ^ A b C d E F G Ústí Kultura. „15. září 1840 zemřel v Karlsruhe houslista a hudební skladatel František Pecháček“. Usti.cz. Citováno 14. prosince 2011.
- ^ A b Ch. Harten (1978). Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (PDF). Vídeň: Rakouská akademie věd. p. 382. ISBN 3-7001-0187-2.
- ^ A b C d E F Amazonka. „Díla Franze Xavera Pechatscheka“. Amazon.com. Citováno 13. prosince 2011.
- ^ Senza-basso. "Katalog sólových houslí". Web společnosti Senza-basso. Citováno 13. prosince 2011.
- Uvedení zdroje
- Tento článek je založen na překladu příslušného článku na německé Wikipedii. Seznam přispěvatelů najdete na adrese Dějiny sekce.