Franz Carl Weiskopf - Franz Carl Weiskopf
Franz Carl Weiskopf (3. dubna 1900 v Praha - 14. září 1955) byl a Němec - mluvící spisovatel. Narodil se v Praze, poté součást Rakousko-Uhersko, byl často označován jako F. C. Weiskopf, použil také pseudonymy Petr Buk, Pierre Buk a F. W. L. Kovacs. Zemřel v Berlíně v roce 1955.
Život spisovatele
Weiskopf byl synem německého bankéře, který byl židovský a české matky.[Citace je zapotřebí ] Studoval na německé škole v Praze a poté odešel studovat na univerzitu do svého rodného města Germanista a historie z let 1919–1923. V roce 1926 odcestoval do Sovětského svazu a v roce 1928 se přestěhoval do Berlína, kde se stal redaktorem Berlin am Morgen noviny. Oženil se Grete Bernheim. Byl členem v dobrém stavu Konfederace proletářských revolučních spisovatelů (Němec: Bund proletarisch -olutionärer Schriftsteller) a účastnil se konference v roce 1930 s Anna Seghers v Charkow v Sovětském svazu.
Po převzetí nacisty v roce 1933 se Weiskopf vrátil do Prahy, kde byl redaktorem Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. Když v říjnu 1938 Československo padlo na invazní Němce, noviny byly nuceny zavřít a Weiskopf uprchl do Paříže. Odtud uprchl do Spojené státy v dubnu 1939 s pomocí Liga amerických spisovatelů. Válku přežil v roce New York.
Po skončení války byl Weiskopf v diplomatických službách Československo a pracoval nejprve u ambasáda v Washington DC, 1949 až 1950 jako velvyslanec v Stockholm, a od roku 1950 do roku 1952 jako velvyslanec v Peking. V roce 1952 se vrátil do Prahy, ale v roce 1953 se přestěhoval do Východní Berlín. V posledních letech svého života byl členem správní rady Deutscher Schriftstellerverband a vydal časopis Nová německá literatura (Němec: Neue Deutsche Literatur) dohromady s Willi Bredel a stal se členem PEN.
F.C. Weiskopf psal romány, povídky, příběhy, anekdoty, poezii a eseje. Jeho práce byla vždy realistická, stylisticky vysoko nad průměrem ostatních autorů Socialistický realismus. Jeho narativní práce byly většinou zasazeny do středu Československa a popisují cestu solidarity občanů a pracujících od doby První světová válka.
Jeho žena zahájila a Weiskopf pojmenovaný Prize, která se uděluje od roku 1956 za příspěvek k uchování německého jazyka.
Funguje
|
|
Úvodníky
- Januartage, Prag-Karlin 1926
- Denise Leblond-Zola: Zola, Berlín 1932
- Sto věží, New York 1945
- Kisch-Kalender, Berlín 1955
Překlady
- Tschechische Lieder, Berlín 1925
- Das Herz - ein Schild, Londýn 1937
- Gesang der gelben Erde, Berlín 1951
- Chien Tien: Des Tien Tschien Lied vom Karren, Berlín 1953
- Max Švabinský: Schmetterlingszeit, Praha 1954
Filmy
- 1957: Lissy - ředitel: Konrad Vlk
- 1977: Abschied vom Frieden - ředitel: Hans-Joachim Kasprzik
Další čtení
- Franziska Arndt: Vorläufige Bibliographie der literarischen Arbeiten von und über F. C. Weiskopf (1900–1955), Berlín 1958 (zusammen mit Achim Roscher)
- Marianne Angermüller: Vorläufiges Findbuch des literarischen Nachlasses von F. C. Weiskopf (1900–1955), Berlín
- Bd. 1. Unterlagen aus der literarischen Tätigkeit von F. C. Weiskopf, 1958
- Grete Weiskopf (Hrsg.): Erinnerungen an einen Freund, Berlín 1963
- Weiskopf, Franz Carl. V: Lexikon sozialistischer deutscher Literatur. Leipzig 1964, S. 537-540 mit Bibliografie, S. 540.
- Franziska Arndt: F. C. Weiskopf, Lipsko 1965
- Ludvík Václavek: F. C. Weiskopf und die Tschechoslowakei, Praha 1965
- Irmfried Hiebel: F. C. Weiskopf, Schriftsteller und Kritiker, Berlín [u. a.] 1973
- Petra Gallmeister: Die historischen Romane von F. C. Weiskopf „Abschied vom Frieden“ und „Inmitten des Stroms“, Frankfurt nad Mohanem [u. a.] 1983
- Volker Haase: „Will man nicht 70 Millionen ausmerzen oder kastrieren ...“. Ein Beitrag zu F. C. Weiskopfs deutschlandpolitischen Vorstellungen im Exil. In: Literarische und politische Deutschlandkonzepte 1938-1949. Hrsg. von Gunther Nickel, Göttingen 2004, S. 239-269
- Volker Weidermann: Das Buch der verbrannten Bücher. Köln: Verlag Kiepenheuer & Witsch, 2008; ISBN 978-3-462-03962-7. (Zu Weiskopf Seite 55/57)
