Franjo Glaser - Franjo Glaser
| Osobní informace | |||
|---|---|---|---|
| Datum narození | 7. ledna 1913 | ||
| Místo narození | Osijek, Rakousko-Uhersko | ||
| Datum úmrtí | 1. března 2003 (ve věku 90) | ||
| Místo smrti | Záhřeb, Chorvatsko | ||
| Hrací pozice | Brankář | ||
| Senior kariéra * | |||
| Let | tým | Aplikace | (Gls) |
| 1929–1930 | Hajduk Sarajevo | ||
| 1930–1933 | Slavija Osijek | ||
| 1933–1937 | BSK Bělehrad | 269 | (0) |
| 1937–1945 | Građanski Záhřeb | 112 | (1) |
| 1945–1947 | Partizan | 16 | (0) |
| 1947–1949 | Mornar Split | ||
| národní tým | |||
| 1933–1940 | Jugoslávie | 35 | (0) |
| 1940–1944 | Chorvatsko | 11 | (0) |
| Týmy se podařilo | |||
| 1945–1946 | Partizan | ||
| 1947–1948 | Kvarner Rijeka | ||
| 1948–1949 | Mornar Split | ||
| 1949–1950 | Kvarner Rijeka | ||
| 1954–1956 | Rijeka | ||
| Proleter Osijek | |||
| 1968–1970 | NK Záhřeb | ||
| 1970–1972 | Borac Banja Luka | ||
| – | Sloga Doboj | ||
| – | Trešnjevka | ||
| – | Rudar Breza | ||
| – | Bratstvo Novi Travnik | ||
| – | Klagenfurt | ||
| – | Velež Mostar | ||
| – | Sartid Smederevo | ||
| * Vystoupení a cíle seniorských klubů se počítají pouze pro domácí ligu | |||
Franjo Glaser (příjmení je někdy psáno Glazer; 7. ledna 1913 - 1. března 2003)[1] byl chorvatský Fotbal brankář a fotbalový manažer. On je jediný jugoslávský fotbalista, který vyhrál národní tituly před a po druhé světové válce, se třemi kluby BSK Bělehrad, Građanski Záhřeb a FK Partizan.[2]
Kariéra
Glaser se narodil v roce Osijek.[2] Začal hrát za SK Hajduk Sarajevo, když debutoval za to, že jejich prvnímu týmu bylo pouhých 15. Byl brankářem Hajduk v jejich hrách v Jugoslávský pohár 1930.[3] V roce 1930 se přestěhoval do NK Slavija Osijek kde bude hrát až do roku 1933, kdy se přestěhoval do BSK Bělehrad. S BSK se okamžitě stal hlavním brankářem klubu a již téhož roku se stal také reprezentačním hráčem. Hrál s BSK v letech 1933 až 1937 a vyhrál Jugoslávské mistrovství dvakrát, v 1935 a 1936 a odehrál s klubem celkem 269 zápasů.[4]
V létě 1936 byl soudem v Bělehradě uznán vinným z utonutí jednoho chlapce v letovisku Sava. Epizoda zasáhla Glasera a nakonec byla rozhodující pro jeho přesun do jiného giganta jugoslávského fotbalu, do Záhřebu HŠK Građanski. Tam získal téměř legendární status. Obnovil si místo hlavního brankáře národního týmu a s Građanskim vyhraje v Jugoslávii další jugoslávský šampionát 1940 stejně jako Chorvatské mistrovství v roce 1943. Za Građanski odehrál celkem 623 her.[4]
Po skončení druhé světové války Federativní lidová republika Jugoslávie byl vytvořen, podepsal s Partizan Bělehrad kde získal další jugoslávský titul v 1947. Po této sezóně se stal současně trenérem a brankářem NK Mornar Split, kde zůstane až do roku 1949.[4]
V letech 1933 až 1949 odehrál celkem 1225 zápasů. Vysoký, silný, pružný, s vynikajícími reflexy a odvážnými zákroky, je rozhodně považován za jednoho z nejlepších jugoslávských hráčů z tohoto období. Má také působivý rekord v tom, že obhájil 73 z 94 penalt, proti nimž stál.[5]
národní tým
Během hraní za BSK byl Građanski Glaser pravidelným brankářem Jugoslávský národní tým získal celkem 35 čepic. Jeho debut byl dne 3. dubna 1933 v přátelském utkání proti Španělsku, remíza 1: 1, a jeho plavební dráha byla v přátelském utkání dne 3. listopadu 1940 proti Německu, vítězství 2: 0.[4]
Po invazi do Jugoslávie, Glaser odehrál dalších jedenáct zápasů za Chorvatský národní tým, všechny čtyři se shodují Banovina Chorvatsko odehráno a sedm zápasů o Nezávislý stát Chorvatsko.[5]
Koučovací kariéra a odchod do důchodu
Při příchodu k nově vytvořené FK Partizan v roce 1945 se Glaser vedle svého brankáře stal jejich prvním manažerem. Ten rok však liga ještě nebyla obnovena a do konce roku byl nahrazen Maďarem Illés Spitz. V Bělehradě zůstal až do roku 1947, ale když se přestěhoval do Mornar Split, zažil znovu pocit, že je manažerem / hráčem. Tyto rané zkušenosti s koučováním se ukázaly jako vynikající způsob získávání zkušeností a Glaser později řídil řadu klubů, jako např GNK Dinamo Záhřeb, NK Kvarner Rijeka, NK Proleter Osijek, FK Borac Banja Luka, NK Trešnjevka Záhřeb, Rakousko FC Klagenfurt (dnešní FC Kärnten ) a FK Sartid Smederevo, mezi ostatními.[4]
Poslední roky strávil v domově důchodců v Záhřebu. Je pohřben Hřbitov Mirogoj.[6]
Vyznamenání
Hráč
BSK Bělehrad
Građanski Záhřeb
- První liga Království Jugoslávie: 1939-40
- Banovina chorvatské první ligy: 1940
- ISC první liga: 1941, 1943
Partizan
Reference
- ^ Franjo Glaser. Reprezentacija.rs
- ^ A b Kariérní příběh na oficiálních stránkách OFK Beograd, vyvoláno 13. 9. 2013 (v srbštině)
- ^ 1930 Archivováno 19. července 2018 v Wayback Machine na exyufudbal.in.rs
- ^ A b C d E Reprezentacija.rs
- ^ A b Nogometni leksikon
- ^ Franjo Glaser Archivováno 18.07.2011 na Wayback Machine v Gradska Groblja.
externí odkazy
- Franjo Glaser na Reprezentacija.rs (v srbštině)
- Franjo Glaser v Nogometni leksikon
- Franjo Glaser na National-Football-Teams.com
- NAJBOLJI DINAMOV VRATAR SVIH VREMENA Golman koji je sa 3: 0 sam pobijedio Juventus! Zgodan poput glumca, a među vratinicama suveren i hladan! (v chorvatštině)