Francisco de Paula Milán - Francisco de Paula Milán
Francisco de Paula Milán | |
---|---|
![]() | |
Nativní jméno | Francisco de Paula Milán |
narozený | Xalapa, Veracruz | 1. ledna 1821
Zemřel | 8. května 1883 Xalapa, Veracruz | (ve věku 62)
Věrnost | Mexiko |
Servis/ | Armáda |
Hodnost | Plukovník |
Francisco de Paula Milán (1. ledna 1821 - 8. května 1883 v Xalapa, Veracruz ) byl důstojníkem Mexická armáda z Liberálové skupina, která bojovala ve službách Benito Juárez.[1]
Životopis
Milán dokončil právnickou školu na University of Puebla. Vstoupil do Národní gardy v roce 1847 a podílel se na obraně přístavů Veracruz a další akce proti americké invazi, za které šel dvakrát do vězení.[2]
Bojoval v mexické reformní válce (1857-1861) proti Konzervativci a v prostředí Francouzská intervence v Mexiku.
V roce 1862 měl Největší mexické vítězství s jeho přispěním do bitvy 5. května (pevnost Puebla). Poté mu bylo oznámeno, že je novým velitelem Veracruzu. Se svým velením nad malou armádou přepadl a eliminoval malou divizi patřící k Francouzská cizinecká legie 30. dubna 1863.[3] Z tohoto důvodu Milán přikázal:[4] 1200 vojáků z armádního praporu a 600 mužů z jednotek podpory kavalérie. Ty tvořily tři pěší prapory, z nichž každý měl 400 mužů a ty, kteří byli z Córdoba pod velením plukovníka Dr. Franciska Talaveru byli ti z Xalapy pod velením plukovníka Ismaela Terána a ti z Veracruzu pod velením plukovníka Rafaela Estrady.
Podle oficiální biografie byl Milán v roce 1866 guvernérem státu Veracruz.[5]
Po ústupu francouzština vojsk z Mexika v roce 1867, Milán podporoval arcivévodu Maximillian Habsburg obléháním a obsazením přístavů Veracruz.[6]
Po vítězství republiky se Milán věnoval novému obchodu. Složil opera La Amiga de las Niñas.[7]
Viz také
Literatura
- Jean Brunon: Camerone. Edition Socomer, Paříž 1988.
- Pierre Nord (text), Guy Sabras (ilustrace): Stránky de gloire. Sidi-Brahim, Camerone, Bir-Hakim. Vydání G.P., Paříž 1945.
- Max Patay: Camerone. Vydání France-Empire, Paříž 1981.
- Colin Rickards: Ruka kapitána Danjoua. Camerone a francouzská cizinecká legie v Mexiku; 30. dubna 1860. Crowood Press, Ramsbury 2005, ISBN 1-86126-587-5.
- James W. Ryan: Camerone. Největší bitva francouzské cizinecké legie. Praeger, Londýn 1996, ISBN 0-275-95490-0.
- Louis Gaulthier a Charles Jacquot: C’est la Légion. Vydání Sofradif, Montreuil-sous-Bois 1972.
- Horst Ohligschläger (Verantw.): „Camerone“. V: Geschichte, hod. v. Johann Michael Sailer Verlag GmbH & Co. KG, Nürnberg 2003, S. 17–20, ISSN 1617-9412.
- Matthias Blazek: „Großes Vorbild der Légion étrangère: Die Schlacht von Camerone wurde před 150 Jahren in Mexiko ausgetragen“. V: Kameradschaftliches aus Fontainebleau - Mitteilungsblatt des Freundeskreises Deutscher Militärischer Bevollmächtigter in Frankreich, Nr. 40, Juni 2013, Adelheidsdorf / Harsewinkel 2013, S. 21–23.
- Konrad Ratz: Maximilian und Juárez. Bd. 1: Das Zweite mexikanische Kaiserreich und die Republik - Hintergründe, Dokumente und Augenzeugenberichte, Akademische Druck- und Verlagsanstalt, Graz 1998, S. 119.
externí odkazy
- informativo360.net, Portrét Miguela Salvadora Rodrígueze Azuety (s Porträtfoto Miláns)
- pd: Vor 150 Jahren: Kampf in Mexico - Ein Arboner kommandierte die Fremdenlegion, Bodensee Nachrichten vom 12. dubna 2013 (PDF; 459 kB)
Reference
- ^ Hiervon abweichend Mestre Ghigliazza, Manuel: Efemérides biográficas, Imp. Aldina, Robredo y Rosell, Mexico City 1945: „MILAN (Francisco de Paula). - General graduado el 10 de Septiembre de 1867 y ex-Gobernador y Comandante Militar de Veracruz. - Murió en Jalapa, de ese Estado, el 8 de Mayo. - Nació en la misma ciudad en 1822. „Abweichend auch das Todesjahr: 1884 laut Archivo de Cancelados, Secretaría de la Defensa Nacional, México. Historia mexicana, Bd. 12, El Colegio de México, 1963, S. 269, Fußnote 22.
- ^ Revista Jarocha, Ausg. 31-33 u. 36-38, Editorial Citlaltépetl, Mexico City 1964, S. 10.
- ^ Blázquez Domínguez, Carmen (Hrsg.): Veracruz - Textos de su historia, 2 Bde., Instituto Mora, Mexico City 1988, S. 79.
- ^ Vgl. Labadie, Teodoro: Las Batallas de Puebla y Camarón 1862–1863 - La francesa francesa en México vista un soldado francés que llegó con el cuerpo expedicionario, Editorial Orión, Mexico City 1962, S. 181
- ^ Miguel Salvador Rodríguez Azueta: Francisco de Paula Milán, el caballero de Camarón, informativo360.net.
- ^ Vgl. Mestre Ghigliazza, wie oben.
- ^ Pasquel, Leonardo: La generación liberal veracruzana, Colección suma Veracruzana, Editorial Citlaltépetl, Mexico City 1972, S. 277.