Francesco Sforza (kardinál) - Francesco Sforza (cardinal)

Francesco Sforza

Francesco Sforza (1562–1624) byl italština kardinál a biskup.

Životopis

Pozadí a časná kariéra v armádě

Člen Dům Sforza, Francesco Sforza se narodil v Parma dne 6. listopadu 1562, syn Sforzy Sforzy a jeho druhé manželky Cateriny de 'Nobili.[1] Byl počet z Santa Fiora, markýz Varci a Castel Acquaro.[1] Byl to synovec kardinálů Guido Ascanio Sforza di Santa Fiora, Roberto de 'Nobili, a Alessandro Sforza a prasynovec Papež Pavel III.[1]

Získal vojenské vzdělání pod Ottavio Farnese, vévoda z Parmy a později na soud z Francesco I de'Medici, velkovévoda Toskánska.[1] Také studoval latinský, rétorika, matematika, filozofie, a politika.[1] Oženil se se sestrou Francesca I. Medicejského, velkovévody Toskánska.[1] Ve věku 18 let sloužil v Flandry pod jeho bratrancem Alexander Farnese, vévoda z Parmy; velel italským jednotkám.[1]

Časná církevní kariéra

Po smrti jeho manželky jeho sestra Costanza Sforza, vévodkyně ze Sory, který byl ženatý s Giacomo Boncompagni, legitimováno syn Papež Řehoř XIII, povzbudil jej, aby pokračoval v církevní kariéře.[1] V roce se stal duchovním Řím a rychle vstal v kostele, nejprve se stal kánon z kapitola katedrály z San Nicola v Carcere ještě předtím, než byl vysvěcen jako kněz.[1]

Cardinalate

Papež Řehoř XIII z něj učinil a kardinál jáhen v konzistoř ze dne 12. prosince 1583.[1] Obdržel červená čepice a diakonie z San Giorgio ve Velabru dne 6. ledna 1584.[1] Podílel se na konkláve z roku 1585 který zvolil Papež Sixtus V.; v první papežské konkláve z roku 1590 který zvolil Papež Urban VII; v druhé papežské konkláve z roku 1590 který zvolil Papež Řehoř XIV; v konkláve z roku 1591 který zvolil Papež Inocent IX; a v konkláve z roku 1592 který zvolil Papež Klement VIII.[1]

Od 20. července 1591 do roku 1597 byl papežský legát v Romagna, kde byl obviněn ze zbavení provincie bandité, kterého dosáhl.[1] Zastupoval Papež Klement VIII na křest jeho synovce Cosimo II de'Medici, velkovévoda Toskánska.[1] Doprovázel papeže k Ferrara v roce 1598.[1] Podílel se na první konkláve z roku 1605 který zvolil Papež Lev XI a druhé papežské konkláve z roku 1605 který zvolil Papež Pavel V..[1] Korunoval papeže Pavla V. na papežská korunovace konané dne 29. května 1605.[1]

V roce 1614 byl vysvěcen na kněze.[1] Dne 13. Listopadu 1617 se rozhodl pro řád kardinálové kněží a obdržel titulární kostel San Matteo ve Via Merulana.[1] Stal se protopriestor.[1]

Rozhodl se pro řád kardinální biskupové dne 5. března 1618 obdržením Suburbicarian Diocese of Albano.[1] Byl zasvěcen jako biskup papeže Pavla V. v apoštolské kapli Panny Marie Kvirinální palác dne 1. května 1618.[1] Rozhodl se pro Předměstská diecéze Frascati dne 6. dubna 1620.[1]

Podílel se na konkláve z roku 1621 který zvolil Papež Řehoř XV a v konkláve z roku 1623 který zvolil Papež Urban VIII.[1]

Dne 27. Září 1623 se rozhodl pro Předměstská diecéze Porto-Santa Rufina.[1] Byl Vice-Děkan kardinálského sboru.[1]

Zemřel v Římě dne 9. září 1624.[1] Byl pohřben v San Bernardo alle Terme.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab Miranda, Salvador. „SFORZA, Francesco (1562-1624)“. Kardinálové kostela Svaté říše římské. Florida International University. OCLC  53276621.