Francesco Paolo Fulci - Francesco Paolo Fulci
Francesco Paolo Fulci | |
---|---|
![]() | |
Italský velvyslanec při OSN | |
V kanceláři 1993–1999 | |
Osobní údaje | |
narozený | Messina, Itálie | 19. března 1931
obsazení | Prezident společnosti |
Francesco Paolo Fulci (narozen 19. března 1931 v Messina, Itálie ) je v důchodu italština diplomat, který se stal členem skupiny Ferrero Confectionery Group v roce 2000 jako viceprezident a pracoval jako prezident společnosti Ferrero SpA od roku 2011 do roku 2019.
Kariéra
Před odchodem z italské zahraniční služby byl velvyslanec Fulci stálým zástupcem Itálie v Spojené národy (1993–1999). V roce 1999 se stal prezidentem Hospodářská a sociální rada OSN (ECOSOC) poté, co rok předtím působil jako jeho viceprezident. V roce 1997 byl zvolen do Výboru OSN pro práva dítěte. Během svého působení jako Italský velvyslanec při OSN (prodloužený italskou vládou o další dva roky po jeho odchodu do důchodu), velvyslanec Fulci sloužil dvakrát tolik Prezident z Bezpečnostní rada.[1]
V OSN spolu s velvyslanci Egypta, Mexika a Pákistánu založil takzvaný Coffee Club, mocnou lobby zemí vytvořených počátkem 90. let, aby se postavil proti rozšiřování stálého členství v Radě bezpečnosti, a prosazovat rozšíření nestálých sedadel. V roce 1998 velvyslanec Fulci řídil procesní rezoluci, kterou zavedl Coffee Club a schválil Valné shromáždění, které uvádí, že jakékoli rezoluce nebo rozhodnutí o reformě Rady bezpečnosti ve všech fázích reformního procesu musí být přijato s většina dvou třetin členských států OSN. Coffee Club byl nedávno oživen Itálií a Pákistánem pod názvem Spojení pro konsenzus blokovat obnovenou nabídku Německa, Indie, Japonska a Brazílie na získání stálého křesla v Radě.[2]
Velvyslanec Fulci ve funkci předsedy Hospodářské a sociální rady zdůraznil v „Manifestu o vymýcení chudoby“ deset priorit: byly později zakotveny v Deklaraci tisíciletí OSN a v Rozvojových cílech tisíciletí OSN přijatých v září 2000 a rovněž jako v „Monterreyském konsensu“ z roku 2002, na konci mezinárodní konference o financování rozvoje.
Velvyslanec Fulci, diplomat v kariéře, působil jako generální tajemník výkonného výboru pro inteligenci a bezpečnost v Itálii v letech 1991 až 1993. V letech 1985 až 1991 byl Italský velvyslanec při NATO (Organizace Severoatlantické smlouvy ) v Bruselu. V letech 1980 až 1985 působil velvyslanec Fulci jako italský velvyslanec v Kanadě. V letech 1976 až 1980 byl náčelníkem štábu mluvčího Italský senát, Amintore Fanfani.
Během své dlouhé diplomatické kariéry sloužil velvyslanec Fulci ve své zemi v dalších významných světových metropolích, včetně New York City, Moskva, Paříž a Tokio. Vstoupil do italské zahraniční služby v roce 1956.
Velvyslanec Fulci je rytíř velkokříže Řád za zásluhy Italské republiky a Čestný rytíř a oddanost Svrchovaný vojenský řád Malty. Je členem Itálie-USA nadace.
V roce 1953 promoval s vyznamenáním v oboru právo University of Messina a získal magisterský titul v oboru srovnávacího práva na Columbia University, New York, kde studoval jako a Fulbright vědec v letech 1954 až 1955. Později získal diplom od Haagská akademie mezinárodního práva, a zúčastnil se College of Europe v Bruggy, Belgie, od roku 1955 do roku 1956.
Vyznamenání
- 1981, čestný doktorát práv, University of Windsor v Ontariu
- 1996, čestný doktorát práv, Vysoká škola svatého Tomáše Akvinského v New Yorku
- 1998 čestný doktorát práv, St. John's University v New Yorku
Reference
- ^ „Stálý zástupce Itálie zvolen předsedou Hospodářské a sociální rady“. Tisková zpráva BIO / 3215 a ECOSOC / 5810. Spojené národy. 1999-01-20.
- ^ Ariyoruk, Ayca (03.07.2005). „Hráči a návrhy v debatě Rady bezpečnosti“. UN Reform Watch, Centrum pro reformní vzdělávání OSN. Archivovány od originál dne 21.03.2007.
Elio Menzione "La sfida di New York. L'Italia e la riforma del Consiglio di Sicurezza" Rubbettino Vyd. 2017