Francesco Bonatelli - Francesco Bonatelli
Francesco Bonatelli (1830-1911) byl italský filozof římskokatolické spiritualistické tradice z 19. století.
Francesco Bonatelli se narodil v Iseu, Brescia, Itálie dne 25. dubna 1830. Nejprve studoval filozofii na vídeňské univerzitě a poté tento předmět učil na univerzitách v Bologni (1861–1867) a Padově (1867–1911). Byl také jedním z hlavních redaktorů Filosofia delle scuole italiane, recenze založená v roce 1870 autorem Terenzio Mamiani která byla věnována obraně platonizující pozice. Rezignoval však v roce 1874, kdy platonista Giovanni Maria Bertini zveřejnil kritiku katolicismu, kterou Bonatelli považoval za příliš odvážnou. Byl zodpovědný za zavedení analytické metody německých psychologů Johann Friedrich Herbart a Rudolf Hermann Lotze do Itálie.
Bonatelli teoretizoval o povaze vědomí, snažit se vysvětlit schopnost vědomí pro volnou akci, přestože je zapojen do mechanických a logické potřeby. Postavil člověka do středu své filozofické myšlenky a bránil se Idealismus proti filozofii Pozitivismus a Materialismus které v 19. století rostly na popularitě.
Byl členem italských společností Accademia Nazionale dei Lincei a Accademia Galileiana di Scienze, Lettere ed Arti.
Bonatelliho vnuk byl slavný italský filozof Bernardino Varisco.
Bonatelli zemřel v italské Padově dne 13. května 1911.
Funguje
Mezi jeho díla patří:
- Pensiero e conoscenza (1864)
- Coscienza e meccanismo interiore (1872)
- Diskuse o gnoseologiche a kritických poznámkách (1885)
- Elementy di psicologia e logica per i licei (1892)
- Percezione e pensiero (svazek 1: 1892; svazek 2: 1894; svazek 3: 1895)
- Intorno alla conoscibilità dell'io (1902)
- Studi d'epistemologia (1905)
Reference
- Garin, E., Bonatelli, "Francesco" v Brochert, D. M. (ed.), Encyclopedia of Philosophy, Druhé vydání, roč. 1 (Thomson Gale, 2006), s. 1. 649.
- Garin, E., Dějiny italské filozofie, sv. 2 (Rodopi, 2008), s. 947–951.
- Dizionario Biografico degli Italiani - Svazek 11 (1969)
