Fran Roš - Fran Roš - Wikipedia
Fran Roš | |
---|---|
narozený | Kranj, Carniola vévodství, Rakousko-Uhersko (nyní v Slovinsko ) | 14. ledna 1898
Zemřel | 22. srpna 1976 Celje, Jugoslávie (nyní Slovinsko) | (ve věku 78)
obsazení | Spisovatel, básník, dramatik |
Fran Roš (výrazný[ˈFɾaːn ˈɾoːʃ], 14. ledna 1898 - 22. srpna 1976) byl a slovinština spisovatel, básník a dramatik.
Život
Fran Roš se narodil v Kranji.[1] V roce 1902, když mu byly tři roky, se jeho rodina přestěhovala do Celje.[1] Navštěvoval místní chlapeckou školu, kde byl na čestné listině. Poté se zapsal na střední školu a pokračoval ve vzdělávání na německé střední škole. Po první světové válce se přidal k ozbrojencům, kteří se snažili zahrnout části Korutany v nově vytvořené Království Jugoslávie.[1] Poté studoval právo v Záhřeb, ale více ho přitahovala výuka školáků. Působil jako učitel v Prebold od roku 1919 do roku 1925[1] a poté v Celje od roku 1925 do roku 1941.[1] Během druhé světové války byl spolu se svou rodinou vyhoštěn Srbsko německými orgány kvůli jeho politickým názorům. Po čtyřech letech v exilu se vrátil do Celje. Během prvního akademického roku po válce se stal ředitelem školy a poté učil na střední škole a na učitelské škole. Ve věku 55 let odešel do důchodu a poté se dále rozvíjel jako básník. Během svého odchodu do důchodu byl pozván do škol, aby četl jeho poezii a prózu.
Roš za svou práci získal řadu jugoslávských ocenění, včetně Řádu práce (třetí třídy), Řádu služby národu se Stříbrnými paprsky a Řádu bratrství a jednoty se stříbrným věncem. Celje byl také poctěn tím, že byl jmenován čestným občanem města.
Práce
Roš začal psát poezii ještě jako školák a své básně publikoval ve studentském zpravodaji Savinja. Jeho poezie měla protirakouský charakter, a tak byl během první světové války pronásledován rakouskými vzdělávacími a vojenskými úřady. Během výuky v Preboldu se seznámil s podmínkami v průmyslových centrech a publikoval řadu prací v levicových časopisech Svoboda a Domači prijatelj. Během svého exilu v Srbsku psal Pesmi iz ječe v pregnanstva (Básně vězení a vyhnanství), kterou vydal krátce po návratu do Celje. Další pozoruhodnou prací byla jeho kniha Slovenski izseljenci v Srbiji 1941–1945 (Slovinští emigranti v Srbsku 1941–1945), ve kterém popsal vzpomínky a svědectví těch, kteří byli vyhoštěni.
Roš také napsal značné množství narativních prací vyjadřujících dobro, šlechtu, etnické vědomí a vazby na spravedlnost. Zvesta četa (The Faithful Company, 1933) je autobiografický popis jeho generace. Na základě svých vzpomínek z dětství a raných let publikoval také mnoho novinek, skic a seriálů v různých periodikách. Některé z nich se objevily také v jeho knize Korporal Huš v druge zgodbe (Desátník Huš a jiné příběhy). Roš také přispěl žurnalistikou o Rudolf Maister, Franjo Malgaj, Srečko Puncer, rodina Šlanderů a týdny kultury Celje v letech 1938 a 1939 Celjski zbornik, a o rebelovi Boštjanovi Natkovi a skladateli Risto Savinovi Savinjski zbornik.
Roš psal většinu své dětské poezie, zatímco jeho děti byly malé a zasnoubené se školáky a později se svými vnoučaty. Svou poezii a skici pro děti publikoval v časopisech Zvonček, Vrtec, a Naš rod v meziválečném období a po válce v časopisu Terst Galeb a v Kurirček. Kromě příběhů, které publikoval v dětských časopisech, vydal také knihy Medvedek Rjavček (Malý medvěd hnědý, 1929, 1931), Juretovo potovanje (George's Trip, 1939), Letalec Nejček (Bart the Pilot, 1972) a Vid Nikdarsit (Vitus Neverfull, 1976).
Napsal také dvě hry pro děti, které byly uvedeny v Celje: Ušesa carja Kozmijana (Tsar Cosmian's Ears, 1948) a Desetnica Alenčica (Magda desátá-narozený, 1951). Pro dospělé napsal komedii Mokrodolci (People of Mokri Dol), představený v roce 1946. Spolupracoval také se skladatelem Risto Savinem, pro kterého napsal libreta k operám Gosposvetski sen (Maria Saal Dream, 1921) a Matija Gubec (1923).
Bibliografie
Poezie
- Gosposvetski sen, 1923
- Pesmi iz ječe v pregnanstva, 1947
- Ljubil sem te, življenje, 1990
- Čarovnije, 1992
Próza pro dospělé
- Zvesta četa, 1933
- Korporal Huš v druge zgodbe, 1971
- Srečko Puncer njegovo življenje, delo v boj, 1972
- Haló haló! Tukaj Mokri dol!, 1991
- Ne bodo nas!, Osnovna šola Fran Roš, Celje, 1991
Dětská próza
- Medvedek Rjavček, 1929
- Juretovo potovanje v še kaj, 1930
- Dija, 1939
- Medvedek Dija, 1962
- Letalec Nejček, 1972
- Vid Nikdarsit, 1976
- Tinca brez mezinca, 1977
- Žaba na golem vrhu, 1990
Hry
- Mokrodolci, 1946
- Desetnica Alenčica, 1951
- Auto Trojan ima kozja ušesa, 1990
- Čarobna piščalka, 195?
Historické dokumenty
- Resevna 1941-1961, 1961
- Slovenski izgnanci v Srbiji 1941–1945, 1967
Vybraná bibliografie
- Medvedek rjavček: povesti za mladino, 1929
- Mokrodolci: komedija v treh dejanjih, 1946
- Pesmi iz ječe in pregnanstva (poezije), 1947
- Desetnica Alenčica: igra za otroke v treh dejanjih, 1951
- Medvedek dija (pravljice), 1962
- Korporal Huš v druge zgodbe (kratka proza), 1971
- Letalec Nječek (pravljice), 1972
- Tinca brez mezinca (kratka proza), 1977
- Car Trojan ima kozja ušesa: radijska igra: po srbski narodni pripovedki, 1990
- Žaba na golem vrhu: zbirka otroške proze (kratka proza), 1990
- Haló haló! Tukaj Mokri dol! humoreske, satira v še kaj, 1991
- Ne bodo nas! zbirka proze iz narodnoosvobodilne vojne, 1991
- Čarovnije (pojezija), 1992
- Čarobna piščalka: (pravljica v treh dejanjih), 195?
Ceny a ocenění
V roce 1960 získal Roš Šlanderovu cenu (cenu města) a dva roky před smrtí získal cenu Žagar jako uznání jeho práce ve školství.