Françoise Chandernagor - Françoise Chandernagor

Françoise Chandernagor (narozen 15. června 1945, Palaiseau ) je francouzský spisovatel, narozen 15. června 1945. Dcera André Chandernagora, bývalá studentka École nationale d'administration, a stala se členkou Státní rada v roce 1969.
Životopis
Narodila se v rodině zedníků příbuzných potomkům indického svobodného otroka (odtud její jméno). Provdala se za Philippe Jurgensena a je matkou tří dětí. Françoise Chandernagor rozděluje svůj život mezi Paříž a centrální Francie kraj.
Po obdržení diplomu z Institutu politických studií v Paříži a magisterský titul z veřejného práva byla přijata ve věku 21 let na National School of Administration - École nationale d'administration (ÉNA), která skončila o dva roky později na vrcholu své třídy, první žena, která dosáhla této pozice. V roce 1969 vstoupila do Státní rady, kde zastávala různé právní funkce, zejména jako generální prokurátor.
Působila také na pozicích v zahraničních službách, a to jak v kulturních, tak v ekonomických záležitostech, a na vedoucích pozicích v charitativních organizacích, zejména jako viceprezidentka francouzské nadace do roku 1988 a jako viceprezidentka nadace Aguesseau. V roce 1991 vypracovala výroční zprávu Státní rada o "sécurité juridique" (Ochrana práv občana v soudním systému). Opustila správu a v roce 1993 opustila kariéru úřednice, aby se věnovala psaní.

Od roku 1981, kdy publikovala Královská cesta (vzpomínky na paní de Maintenon - Françoise d'Aubigné, markýza de Maintenon, druhá manželka Louis XIV, Françoise Chandernagor napsala šest románů a divadelní hru (Brusel v letech 1993-1994 a do Paříž v letech 1994-1995). Několik jejích románů bylo přeloženo do patnácti jazyků a dva z nich byly předmětem televizních adaptací.
Françoise Chandernagor předsedá Ceně Jeana Giona a v současné době je správcem Nadace hradu Maintenon, korporace čtenářů světa a století. Je členkou Académie Goncourt od června 1995.
Funguje
- L'Allée du Roi (1981)
- Leçons de ténèbres
- La Sans Pareille (1988)
- L'Archange de Vienne (1989)
- L'Enfant aux loups (1990)
- L'Ombre du Soleil (monolog théâtral po L'Allée du Roi, 1994)
- L'Enfant des Lumières (1995)
- La Première épouse (1998)
- Maintenon (ve spolupráci s Georges Poisson, 2001)
- La Chambre (2002)
- Couleur du temps (2004)