Svaz lesnických a zemědělských pracovníků Švédska - Forest and Farm Workers Union of Sweden

Svaz pracovníků lesních farem ve Švédsku
Nativní jménoSveriges skogs- och lantarbetareförbund
Založený1921
Datum rozpuštění1922
PřidruženíČervená mezinárodní odborová organizace
Klíčoví lidéArtur Bergvall (předseda), Axel Friberg (pokladník), Sven G. Lorén
ZeměŠvédsko

The Svaz lesnických a zemědělských pracovníků Švédska (švédský: Sveriges skogs- och lantarbetareförbund) byl revoluční obchodní unie pro pracovníky v lesnictví a zemědělství v roce 2006 Švédsko.[1] Unie byla založena v roce 1921.[2] Unie měla hlavní základnu v Dalarna, ale také měl místní sekce v Södermanland, Västergötland a rozptýlené lokality po celém středním Švédsku.[3]

Dějiny

Politické rozdělení v hnutí zemědělských pracovníků

Unie byla založena v reakci na protikomunistické čistky v Farm Workers Union of Sweden po jejím kongresu v březnu 1921 v roce 2006 Norrköping. Po celé zemi se konaly okresní konference Švédského svazu pracovníků v zemědělství, na nichž byli komunisté odvoláni z vedoucích pozic v odborech. Komunisté vyhlásili výzvu k založení nového celostátního svazu zemědělských dělníků. Pozvánka na zakládající kongres Švédského svazu lesnických a zemědělských pracovníků byla zaslána všem sekcím Švédského svazu zemědělských pracovníků. V odvolání bylo uvedeno odmítnutí prohlášení kongresu v Norrköpingu mnoha zúčastněných delegátů (včetně vedení Svazu lesnických a zemědělských pracovníků ve středním Švédsku).[2] Krátce po norrköpingském kongresu se však svaz lesních a zemědělských pracovníků ve středním Švédsku rozdělil. Většina organizace (sekce v Västmanland ) se znovu připojil k Švédskému svazu pracovníků v zemědělství. Svazek lesních a zemědělských pracovníků ve středním Švédsku (skládající se z Dalarna okresní organizace a několik dalších sekcí) by sloužilo jako základ nové celostátní unie.[4]

Stockholmský kongres

Zakládající kongres nové unie se konal ve dnech 24. – 25. Května 1921. Usnesení deklarující stálou podporu Červená mezinárodní odborová organizace byl adoptován. Kongres rovněž přijal stanovy, které byly v souladu s Odborová liga propagandy. Artur Bergvall byl zvolen předsedou a pokladníkem Axel Friberg.[2] Sven G. Lorén (redaktor Den svenske lantarbetaren„Švédský pracovník na farmě“) byl rovněž zahrnut do vedení organizace.[3][5] Kongresu se zúčastnilo 45 delegátů, kteří zastupovali 43 místních sekcí z různých částí země.[2]

Rozpuštění

Nová unie by měla krátkou dobu existence, která by trvala jen několik měsíců.[2][4] Unie byla tvrdě zasažena hospodářskou krizí.[6] Sekce v Dalarně začaly dezertovat do Švédského svazu pracovníků v zemědělství. Zveřejnění Den svenske lantarbetaren byl přerušen.[2] V roce 1922 se unie spojila s (komunisticky vedenou) Åboförbundet, formování Sverges allmogeförbund. Možné sloučení s Ústřední organizace pracujících ve Švédsku (SAC).[6]

Organizace

Politický profil

Unie se definovala jako revoluční organizace.[1] Obhajoval agrární reforma na stejných linkách jako ten implementovaný v Sovětské Rusko, jako řešení krize nezaměstnanosti ve Švédsku.[6] Organizace tvrdila, že odbory by se měly aktivně zapojovat do politických bojů. Ve skutečnosti však unie nebyla schopna provádět mnoho politických agitací. Bylo zapleteno do ekonomických otázek, zejména do stávky v Dalarně (kterou zahájil Svaz lesnických a zemědělských pracovníků ve středním Švédsku proti snížení mezd).[6]

Mezinárodní příslušnost

Delegace zastupující národní vedení odboru se zúčastnila zakládajícího kongresu Červené internacionály odborů v létě roku 1921. Delegace rovněž navštívila sovětský svaz zemědělských pracovníků.[6]

Reference

  1. ^ A b Thörnquist, Annette. Lönearbete eller egen jord ?: den svenska lantarbetarrörelsen och jordfrågan 1908-1936 = [Mzdy nebo půda?]: [Švédské venkovské dělnické hnutí a otázka země 1908-1936]. Studia historica Upsaliensia, 157. Uppsala: Univ, 1989. s. 94
  2. ^ A b C d E F Zpět, Pär-Eriku. En klass i uppbrott; den fackliga lantarbetarrörelsens uppkomst och utveckling. Stockholm: Svenska lantarbetareförbundet, 1961. s. 140
  3. ^ A b Thörnquist, Annette. Lönearbete eller egen jord ?: den svenska lantarbetarrörelsen och jordfrågan 1908-1936 = [Mzdy nebo půda?]: [Švédské venkovské dělnické hnutí a otázka země 1908-1936]. Studia historica Upsaliensia, 157. Uppsala: Univ, 1989. s. 272
  4. ^ A b Thörnquist, Annette. Lönearbete eller egen jord ?: den svenska lantarbetarrörelsen och jordfrågan 1908-1936 = [Mzdy nebo půda?]: [Švédské venkovské dělnické hnutí a otázka země 1908-1936]. Studia historica Upsaliensia, 157. Uppsala: Univ, 1989. s. 270
  5. ^ Zpět, Pär-Eriku. En klass i uppbrott; den fackliga lantarbetarrörelsens uppkomst och utveckling. Stockholm: Svenska lantarbetareförbundet, 1961. s. 374
  6. ^ A b C d E Thörnquist, Annette. Lönearbete eller egen jord ?: den svenska lantarbetarrörelsen och jordfrågan 1908-1936 = [Mzdy nebo půda?]: [Švédské venkovské dělnické hnutí a otázka země 1908-1936]. Studia historica Upsaliensia, 157. Uppsala: Univ, 1989. s. 273

Viz také