Fordham Law Review - Fordham Law Review - Wikipedia

Fordham Law Review  
Fordhamlrev header.jpg
DisciplínaZákon
JazykAngličtina
Podrobnosti o publikaci
Dějiny1914–1917, 1935 – dosud
Vydavatel
FrekvenceDvouměsíčník
Standardní zkratky
Modrá knihaFordham L. Rev.
ISO 4Fordham Law Rev.
Indexování
ISSN0015-704X
LCCN97660501
OCLC Ne.1569695
Odkazy

The Fordham Law Review je studentský běh právní deník spojené s Fordham University School of Law který pokrývá širokou škálu právních stipendií.

Přehled

V roce 2017 Fordham Law Review byl sedmým nejcitovanějším právním deníkem jiných časopisů a pátým nejčastěji citovaným soudem.[1] Obsah časopisu se obecně skládá z akademických článků, sympozií a poznámek psaných studenty.

Dějiny

The Fordham Law Review byla založena v roce 1914 na Fordham University School of Law. Po pouhých třech letech od vstupu Spojených států do EU však zveřejnění pozastavila první světová válka.[2] Poslední vydání před pozastavením poskytlo stručné vysvětlující prohlášení:

Kvůli válce se recenze letos uzavře s tímto číslem. Někteří z redakční rady jsou ve vojenské službě s národními a státními organizacemi. Jiní jsou ve výcvikových táborech pro záložní důstojníky.[3]

Časopis znovu zahájil publikaci až v roce 1935 uprostřed Velká deprese. Brzy poté získala pozornost zveřejněním svědectví děkana Ignáce M. Wilkinsona na Fordham Law School před soudním výborem Senátu, který odsuzuje Franklin D. Roosevelt Návrh zákona o reorganizaci soudnictví z roku 1937. Wilkinsonovo svědectví zveřejněné v časopise z května 1937 varovalo Kongres, že prezidentův plán „sáhne a otřásá základy naší ústavní struktury“.[4]

V roce 2011 časopis spustil Fordham Law Review Online.[5] The Fordham Law Review Online poskytuje fórum pro odpovědi na články publikované v pravidelném časopise a pro komentování současných právních problémů. Články publikované v Fordham Law Review Online jsou k dispozici na webových stránkách časopisu a na Digital Commons.

Členství

Časopis je řízen radou až 20 redaktorů. Každý rok vybere přibližně 65 zaměstnanců na pomoc s výrobou. Členství na internetu Fordham Law Review je otevřen všem studentům právnických fakult prvního ročníku a studentům přestupů. Časopis nabízí pozice přibližně 20 studentům na základě známek v prvním ročníku a 45 studentům na základě jejich příspěvků do písemné soutěže a osobních prohlášení.[6]

Pozoruhodní absolventi

Pozoruhodné články

  • Deborah W. Denno, The Lethal Injection Quandary: How Medicine has Dismantled the Death Trest, 76 Fordham L. Rev. 49 (2007).
  • Harold Hongju Koh, Svět topící se ve zbraních, 71 Fordham L. Rev. 2333 (2003).
  • Constantine N. Katsoris, Arbitráž sporu o veřejné cenné papíry, 53 Fordham L. Rev. 279 (1984).
  • Komentář, DES a navrhovaná teorie odpovědnosti za podnikání, 46 Fordham L. Rev. 963 (1978).
  • Warren E. Burger, Je pro náš systém spravedlnosti nezbytné specializované školení a certifikace advokátů?, 42 Fordham L. Rev. 227 (1973).
  • John Feerick, Navrhovaný dvacátý pátý dodatek k ústavě, 34 Fordham L. Rev. 173 (1965).
  • Komentář, Důsledné jednání jako základ pro jurisdikci v případech odpovědnosti za produkty, 33 Fordham L. Rev. 671 (1965).[7]
  • Ignác N. Wilkinson, Prezidentův plán respektující Nejvyšší soud, 6 Fordham L. Rev. 179 (1937).
  • Michael A. Woronoff a Jonathan A. Rosen, Porozumění opatřením proti ředění u konvertibilních cenných papírů, 74 Fordham L. Rev. 129 (2007).

Reference

  1. ^ Projekt hodnocení právnické školy, Wash. & Lee Sch. L. (naposledy navštíveno 30. června 2018).
  2. ^ Robert M. Hanlon, Jr., Historie Fordham Law School, 49 Fordham L. Rev. xvii, xxii (1980).
  3. ^ Redakční a nedávná rozhodnutí, 3 Fordham L. Rev. 121 (1917).
  4. ^ Ignác N. Wilkinson, Prezidentův plán respektující Nejvyšší soud, 6 Fordham L. Rev. 179, 189 (1937).
  5. ^ V letech 2011–2017 měla tato publikace název Fordham Law Review Res Gestae a následně byl přejmenován. Fordham Law Review Online, Fordham L. Rev. (naposledy navštíveno 30. června 2018).
  6. ^ Výběr zaměstnanců, Fordham L. Rev. (naposledy navštíveno 30. června 2018).
  7. ^ E. J. Dionne Jr., Biden připouští plagiát ve škole, ale říká, že to nebylo ‚mužné ' , NY Times, 18. září 1987, na A1.

externí odkazy