Flamanův indikátor rychlosti a zapisovač - Flaman Speed Indicator and Recorder - Wikipedia

Pohled řidiče na přístroje v Viktoriánské železnice třídy H lokomotiva H 220, s Flaman indikátorem rychlosti a zapisovačem viditelným dole.

The Flamanův indikátor rychlosti a zapisovač bylo zařízení patentováno v roce 1901 Nicolas Charles Eugène Flaman z Francie pro indikaci aktuální rychlosti vozidla (například železniční lokomotivy) a jeho zaznamenání na papírovou pásku, kterou lze odmotat a na konci jízdy prozkoumat, aby poskytla důkaz o rychlostech dosažených při jízdě.[1]

Designové vlastnosti

Záznam na papírovou pásku byl poháněn přímo koly lokomotivy, přičemž papírová cívka se pohybovala pevnou rychlostí na ujetý kilometr. Byly zaznamenány tři grafy, první byl uplynulý čas (se stopou pohybující se vertikálně, pokud vlak stál), druhým byla křivka rychlosti.[2] a třetí zaznamenává pozornost řidiče vůči signálům („Bdělost“) tak, že označí jedno zaškrtnutí nad čarou, když řidič stiskne tlačítko, a druhé pod čarou, když motor přejel přes signální rampu.

Data byla zaznamenána

Při společném čtení bylo možné přesně určit, jakou rychlostí pohybovala lokomotiva v kterémkoli bodě v čase nebo vzdálenosti. Kromě toho, že umožňoval studium výkonu lokomotivy, umožňoval také větší kontrolu dodržování strojvedoucího rychlostních omezení podél trati a pozornosti k signálům. Byla to praxe na některých železnicích, jako je Viktoriánské železnice v Austrálie aby řidič před odjezdem podepsal rychlostní graf.[3]

Uživatelé

Flamanův zapisovač byl používán v řadě zemí, zejména ve Francii Nord, Odhad, PLM a Atd železnice. Do roku 1914 bylo asi 80% francouzských lokomotiv vybaveno zapisovačem rychlosti.[2]

Reference

  1. ^ USA 686935 
  2. ^ A b "Le Crocodile". Citováno 2008-05-19.
  3. ^ Holmes, Lloyd (únor 1991). "Některé vzpomínky na H 220". Newsrail. Sv. 19 č. 2. str. 44. ISSN  0310-7477.