Fernando Rodríguez de Castro (zemřel 1304) - Fernando Rodríguez de Castro (died 1304) - Wikipedia
Fernando Rodríguez de Castro | |
---|---|
Zemřel | 1304 |
Vznešená rodina | House of Castro |
Manžel (y) | Violante Sánchez z Kastilie |
Otec | Esteban Fernández de Castro |
Matka | Aldonza Rodriguez de León |
Fernando Rodríguez de Castro (zemřel 1304), byl galicijský šlechtic a člen House of Castro. Byl synem Esteban Fernández de Castro, Lord of Lemos and Sarria, and Aldonza Rodríguez de León. Jeho prarodiče z otcovy strany byli Fernando Gutiérrez de Castro a Emilia Iniguez de Mendoza. Jeho prarodiče z matčiny strany byli Rodrigo Alfonso de León, syn Alfonso IX z Leónu a Ines Rodríguez Cabrera.
Po smrti svého otce Estebana Fernándeze de Castra se Fernando stal lordem Lemosu a Sarrie. V roce 1293 se oženil Violante Sánchez z Kastilie, nelegitimní dcera Sancho IV Kastilie. Byl jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších šlechticů v Haliči, stejně jako většina členů House of Castro.
V roce 1304 se Fernando chopil zbraní proti Ferdinand IV Kastilský útokem na Filipa Kastilského, který byl v Haliči obléhat pevnost Monforte de Lemos. Fernandovi poradci se ho snažili přesvědčit, aby dosáhl mírové dohody s Felipe, který byl bratrem jeho manželky Violente Sánchez z Kastilie. Nebylo však dosaženo dohody a Fernando Rodriguez de Castro byl v následující bitvě zabit.
Manželství a potomci
Oženil se s Violante Sánchez z Kastilie, nemanželské dcery Sancho IV Kastilie a María de Meneses.[1] Měli dvě děti:
- Pedro Fernández de Castro „válka“ (zemřel 1342). Lord of Lemos and Sarria. Zemřel na epidemii během Obležení Algeciras a byl pohřben v Katedrála v Santiagu de Compostela.
- Juana Fernández de Castro, ženatý Alfonso de Castilla y Aleramici, vnuk Alfonso X Kastilie.
Poznámky
- ^ XXV años de la Escuela de Genealogía, Heráldica y Nobiliaria, Ed. Escuela de Genealogía, Heráldica y Nobiliaria, (Hidalguia, 1985), 431.
Reference
- XXV años de la Escuela de Genealogía, Heráldica y Nobiliaria, Ed. Escuela de Genealogía, Heráldica y Nobiliaria, Hidalguia, 1985.