Feministische Organization von Planerinnen und Architektinnen - Feministische Organisation von Planerinnen und Architektinnen - Wikipedia

Feministische Organization von Planerinnen und Architektinnen (Feminist Architects and Planners Organization nebo FOPA) je organizace, která pracuje na řešení genderových problémů v zastavěném prostředí obecně a mezi profesionály aktivními v této oblasti.

Dějiny

Skupina byla založena v roce 1981 v Německu, původně jako protestní akce v reakci na nedostatečné zastoupení žen v Berlíně Internationale Bauaustellung (Mezinárodní výstava budov nebo IBA, 1979-1987 ).[1] Po počátečním „únosu“ oficiálních schůzek IBA se skupina formálně etablovala krátce nato v Berlíně a později expandovala do dalších německých měst, čímž si vytvořila silný a vlivný hlas pro rovnost žen a mužů, zejména v 80. a 90. letech.[2] Nezávislé regionální kapitoly byly založeny v Dortmundu (1985), Hamburku, Brémách, Kasselu (1983) a Rhein-Main (Frankfurt). 11bodová charta s názvem „Zásady pro nový prostorový řád“ (Grundlagen für eine neue räumliche Ordnung) a prosazující ambiciózní plánovací a rozvojový přístup založený na rovných občanských, politických, hospodářských, kulturních a sociálních právech pro muže a ženy, byl vytvořen v důsledku evropské konference ženských plánovaček v Berlíně v roce 1991.[3] Berlínská charta byla zveřejněna ve zvláštním vydání ročního časopisu skupiny Freie.Räume krátce nato. Aktivními členy v průběhu času byli Veronika Keckstein, Kerstin Dörhöfer [de ]Ellen Nausester, Marianne Rodenstein [de ] a Sabine Pollak [de ].

Cíle a činnosti

Mezi cíle FOPA patří: rozvíjet a podporovat feministické pozice v architektuře, plánování a politice životního prostředí a stavebnictví; řešit diskriminaci žen a mužů v této oblasti; zvýšit zapojení žen do plánování a rozvoje v rámci širšího cíle změnit prostorově budované prostředí pro zájmy žen a ženské hnutí.

V letech 1983 až 2004 časopis FOPA vydával FREI.RÄUME (volná místa) na téma feministické teorie a praxe v oblasti plánování, designu, architektury a stavby. Název časopisu (Frei. Räume Streitschrift) je hra se slovy, která odráží agendu tvůrců: sloučení německých slov „Streiten“, což znamená „bojovat“, a „Zeitschrift“, časopisu. Skupina také uspořádala řadu výstav, konferencí a seminářů.

Výstavy, semináře a konference

  • „Frauen in der Stadt“ (Ženy ve městě), FOPA Dortmund, 1987
  • „Frauen Planen Bauen“ (návrh a výroba žen), FOPA Dortmund
  • „Wohnungslosigkeit von Frauen“ (bezdomovectví žen), FOPA Dortmund

[4]

Publikace

FreiRäume Série[5]

  • Vydání 1, 1983, Analysen und Thesen zur Bedeutung der Architekturgeschichte für feministische Utopien und frauenspezifische Probleme im Wohnumfeld
  • Vydání 2, 1986
  • Vydání 3, 1989, Gewalt im öffentlichen Raum / Beteiligung von Frauen in Politik und Planung / Ökologisch orientierte Stadterneuerung, ISBN  3-924352-54-2
  • Vydání 4, 1990, Frauen in Entwicklungsländern / Rund um die Internationale Bauausstellung Emscher Park, NRW, ISBN  3-924352-55-0
  • Vydání 5 (zvláštní vydání) 1992/93, Raum greifen und Platz nehmen. Dokumentace der 1. Europäischen Planerinnentagung, ISBN  3-905493-39-X
  • Vydání 6, 1993, Regionalentwicklung - feministische Perspektiven, ISBN  3-905493-46-2
  • Vydání 7 z roku 1994, Entschleunigung - Abkehr von einem Lei (d) tbild: Feministische Reflexionen und Utopien, ISBN  3-89370-201-6
  • Vydání 8. 1995, Zwischen Abgrenzung und Annäherung: Planerinnen und Planungspraxis in den neuen Bundesländern, ISBN  3-89370-213-X
  • Vydání 9 1996, Ortswechsel - Blickwechsel: Frauenräume in der Migration, ISBN  3-89370-241-5
  • Vydání 10 1998, Neue Wege - Neue Ziele: Positionen feministischer Planung, ISBN  3-89370-290-3
  • Vydání 11 2004, 19, - EUR, ISBN  3-00-014056-5
  • Special Edition 1993, Frauen verändern ihre Stadt: Präsenz im Raum, ISBN  3-905493-38-1
  • Zvláštní vydání 1991, Sicherheit im öffentlichen Raum: Städtebauliche und planerische Maßnahmen zur Verminderung von Gewalt, ISBN  3-905493-16-0

Další projekty

  • Projekt „Emanzipatorisches Wohnen“ (Emancipatory Housing), IBA (Berlín), 1986-1993[6]

Pod tlakem FOPA uspořádala IBA v roce 1986 seminář o designu s cílem řešit předpojatost mužů a žen v rozvojových plánech v Berlíně, a to jak z hlediska omezené účasti žen jako návrhářů, tak z hlediska nedostatku specifických cílů pro ženy v procesu navrhování. Výsledkem je, že tři ženy architektky, Zaha M. Hadid, Christine Jachmann und Myra Warhaftig, byly pověřeny návrhem tří ze šesti komplexů sociálního bydlení. Všechny tři projekty byly zadány státním poskytovatelem sociálního bydlení DeGeWo. Budova Hadid na ulici Stresemannstraße 109 byla prvním realizovaným projektem architekta.

  • Archiv "Frauen Planen Bauen Wohnen", Universität Dortmund (FOPA Dortmund)[7]

Související organizace

Další čtení

  • Carole Despres, „Hlasy žen v architektuře a plánování“, Journal of architektonický a plánovací výzkum, 9 (1992): 91-179.
  • Architektonický design. Speciální problém. Ženy v architektuře: problém kolem žen u příležitosti Mezinárodního roku žen, 45 (8) (srpen 1975).
  • Místa Journal: Ženy v architektuře

Reference

  1. ^ „Prostorová agentura“. Prostorová agentura. Citováno 8. listopadu 2015.
  2. ^ Awan, Nishat; Schneider, Tatjana; Till, Jeremy (2011). Prostorová agentura: Další způsoby architektury. Routledge. ISBN  0-415-57193-6.
  3. ^ „Special edition: 1992/93, Raum greifen und Platz nehmen“. FreiRäume (5): 226–230. 1993.
  4. ^ „FOPA Dortmund: Unsere Arbeit“. Web FOPA Dortmund. Citováno 8. listopadu 2015.
  5. ^ „Web FOPA“. Web FOPA. Citováno 8. listopadu 2015.
  6. ^ "Dokumentace". frauenwohnprojekte.de/. Citováno 9. listopadu 2015.
  7. ^ „Web FOPA Dortmund: Unsere Arbeit“. Web FOPA Dortmund. Citováno 8. listopadu 2015.