Fedir Zharko - Fedir Zharko

Fedir Avramovych Zharko (4 (17) / VI / 1914-17 / VII / 1986), Zasloužilý umělec Ukrajiny (1965).

Fedir Zharko byl jedním z nejznámějších zpěváků skupiny figuríny (zpívané epické básně) v Ukrajina. Narodil se v roce 1914 ve vesnici Mykhailivka, Čerkasy provincie. V letech 1931 až 1936 studoval Zharko na Čerkaském pedagogickém institutu a dokončil studium matematiky a fyziky. Zde se také seznámil s banduristou Vusatyj z města Chyhyryn, který ho inspiroval, aby se naučil hrát na bandura. Od roku 1936 do roku 1940 až do druhé světové války pracoval jako učitel na vesnické škole v Kyjevská oblast (provincie).

Zpočátku se naučil hrát na banduru Fedir Hlushko. Po druhé světové válce strávil šest let ve vězení Irkutsk a Kolyma za to, že byl během Němce starší z vesnice obsazení Ukrajiny.

V roce 1945, poté, co zpíval na koncertě, byl pozván, aby se připojil k Dumka refrén v Kyjev. V roce 1948 se stal členem Kyjevský bandurista Capella kde strávil zhruba 25 let koncertováním se skupinou až do svého odchodu do důchodu v roce 1974.

Repertoár

Od roku 1958 zaznamenal velký počet figuríny a historické písně pro společnost Melodia a vydal řadu sbírek písní a figuríny.(1967, 1969)

Jeho repertoár zahrnoval následující figuríny (deset autentických a čtyři současné figuríny):

  1. Duma o smrti kozakovského banduristy (Hlushko)
  2. The Samara Brothers (Hlushko)
  3. Zajatci bědují (Hlushko)
  4. Bouře na Černém moři -
  5. Ozivští bratři -
  6. Kozak Holota -
  7. Fedir ten bez příbuzného
  8. Marusia Bohuslavka
  9. O sestře a bratrovi
  10. O ubohé vdově a jejích třech synech

Moderní figuríny- písničky

  1. O Leninovi
  2. Není to vítr
  3. Krev není voda
  4. Svoboda přichází

Zharko byl také autorem řady písní a figuríny.

Publikace

Ukrains'ki narodni pisni dlia holosu v suprovodi bandury

Yuni spivaky-bandurysty

Zdroje

  • Omelchenko, A. F. - Banduryst Fedir Zharko // NTE, 1975 # 3
  • Omel'chenko, A. F. - Poklykannia // Muzyka, 1979 # 2, str. 24
  • Nemyrovych, I. - Vziav mj banduru - Kyjev, 1986