Federigo Rossano - Federigo Rossano - Wikipedia
Federigo nebo Federico Rossano (31. srpna 1835 - 5. května 1912) byl italština malíř v Realista styl.
Životopis
Rossano se narodil v roce Neapol, a studoval malbu na Královská akademie výtvarných umění v Neapoli, na námitku svého otce, bývalého vojáka v Muratově armádě, který si přál, aby jeho syn studoval architekturu. Byl ovlivněn Škola Posillipo a styl Filippo Palizzi, ale vyvinul svůj vlastní předmět. Namaloval mnoho mořských scenérií na ostrově Ischia. Jiné vlivy byly Gennaro Ruo, Giacinto Gigante, a Vincenzo Volpe. V roce 1858 ho De Gregorio pozval do Resiny, kde pobýval v místnosti v bývalém Palazzo Reale. Setkal se tam také s malíři Giuseppe De Nittis a Adriano Cecioni. Dohromady s Marco de Gregorio, tato skupina tvořila to, čemu se říkalo Škola Resina
Odcestoval do Paříže s De Nittisem a v roce 1876 vystavil plátno Covoni v pařížském salonu. Byl ovlivněn především Barbizonská škola. Měl nějaký rok úspěchu v Paříži.
Po návratu asi v roce 1893 do Portici se oženil a byl jmenován instruktorem krajinomalby u Královský institut výtvarných umění v Neapoli a instruktor designu na Scuola di Santa Orsola Benincasa. Měl ekonomické potíže a pomohlo mu několik přátel včetně malíře Eduardo Dalbono.[1] Zemřel v Neapoli.
Gubernatis ho popisuje jako realistickou reprodukci přírodní jevy včetně scén venkovského rolnického života. V roce 1872 na výstavě v Miláně vystavil čtyři obrazy: Lovec, La Marina d'Ischia, la Baia di Naples sull'ora del tramontoa Neapolský přístav, měsíční scéna. Odcestoval do Paříže a maloval Dintorni z Paříže, vystavoval v Neapoli na výstavě výtvarného umění v roce 1877. V roce 1880 na výstavě v Turíně v roce 1880 vystavoval: La Messe, a v roce 1880 v Římě vystavoval: Crepuscolo, la Primavera, a Raccolta di frutta.[2]
Reference
- ^ Pomarurella web, biografie Umberta Mazzy.
- ^ Dizionario degli Artisti Italiani Viventi: pittori, sochaři, e Architetti tím, že Angelo de Gubernatis. Tipe dei Successori Le Monnier, 1889, strana 430.