Federace liberálů - Federation of Liberals

Federace liberálů

Federazione dei Liberali
VůdciRaffaello Morelli
Valerio Zanone
Založený6. února 1994
PředcházetItalská liberální strana[1]
Hlavní sídloVia Laurina 20 - 00187 Řím
IdeologieLiberalismus
Sociální liberalismus
Politická poziceCentrum
webová stránka
www.partitodelleliberta.it/liberali/

The Federace liberálů (italština: Federazione dei Liberali, FdL) je nezletilý liberální politická strana v Itálii.

Tato strana byla založena dne 6. Února 1994 jako právní nástupce Italská liberální strana (PLI):[2] Alfredo Biondi, dosavadní prezident PLI, byl zvolen prezidentem a Raffaello Morelli koordinátor.[3][4] V Všeobecné volby 1994 většina členů FdL podporována Patto Segni, zatímco Biondi (a někteří liberálové se shromáždili v Unie střediska ) byli zvoleni s Forza Italia. FdL se nepodařilo uložit seznamy pro následné volby do Evropského parlamentu.

V roce 1995 se ke straně přidala Liberálně demokratická unie,[5] jehož vůdce Valerio Zanone byl zvolen prezidentem,[6] výměna Antonio Baslini.[7]

V Všeobecné volby 1996 Zanone a Morelli se postavili na stranu FdL Olivovník[6] a konkrétněji s Demokratická unie.[8] V Volby do Evropského parlamentu 1999 strana vytvořila společný seznam s Italská republikánská strana.[9] V obou případech nebyli zvoleni žádní liberálové.

V Všeobecné volby 2001 FdL sousedil s Demokracie je svoboda - sedmikráska (DL). Zanone, horlivý zastánce této aliance, vstoupil do národní rady DL v roce 2002[10][11] a byl zvolen do Senát v Všeobecné volby 2006,[12][13] zatímco Morelli byl kritičtější. Většina strany se postavila na stranu druhé, ale poslední zlomenina se Zanonem nastala až v roce 2005. Mezitím Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 FdL vytvořila společné seznamy s Federace liberálních demokratů.

Poté se zúčastnila strana, která je stále aktivní a nedávno se zúčastnila Evropská volba pro Volby do Evropského parlamentu 2014,[14][15] zaznamenala trvalý pokles.

Vedení lidí

Reference

  1. ^ Luciano Bardi; Piero Ignazi (1998). „Italský stranický systém: Efektivní velikost zemětřesení“. V Piero Ignazi; Colette Ysmal (eds.). Organizace politických stran v jižní Evropě. Greenwood Publishing Group. str. 102. ISBN  978-0-275-95612-7.
  2. ^ „ANCHE IL PLI SI SCIOGLIE - la Repubblica.it“ (v italštině). Ricerca.repubblica.it. 07.02.1994. Citováno 2014-07-16.
  3. ^ „Pli A Congresso 'Non C' E 'Solo Forza Italia ...' - La Repubblica It." (v italštině). Ricerca.repubblica.it. 1994-07-24. Citováno 2014-07-16.
  4. ^ „Il Nuovo Partito Liberale Morelli Eletto Segretario - La Repubblica It“ (v italštině). Ricerca.repubblica.it. 1994-07-25. Citováno 2014-07-16.
  5. ^ „Unione Liberaldemocratica (ULD) - Europe Politique“ (francouzsky). Europe-politique.eu. Citováno 2014-07-16.
  6. ^ A b "' I LIBERALI STANNO CON ROMANO '- la Repubblica.it " (v italštině). Ricerca.repubblica.it. 06.02.1995. Citováno 2014-07-16.
  7. ^ „Addio a Baslini,“ padre „del rozvodzio“. Archiviostorico.corriere.it. Citováno 2014-07-16.
  8. ^ „I LIBERALI SI DIVIDONO ANCORA - la Repubblica.it“ (v italštině). Ricerca.repubblica.it. 03.03.1996. Citováno 2014-07-16.
  9. ^ „La Malfa e Zanone in coppia alla consultazione del 13 giugno“. Archiviostorico.corriere.it. Citováno 2014-07-16.
  10. ^ "'+'". Web.tiscali.it. Citováno 2014-07-16.
  11. ^ „Valerio Zanone nell'Enciclopedia Treccani“. Treccani.it. Citováno 2014-07-16.
  12. ^ „Zanone a Rutelli: lo Stato non è etico, deve essere laico“. Archiviostorico.corriere.it. Citováno 2014-07-16.
  13. ^ „Scheda di attività di Valerio ZANONE - XV Legislatura“. senato.it. Citováno 2014-07-16.
  14. ^ „Ecco la lista arcobaleno degli ultra liberal-europeisti che (con Prodi e montiani doc) sfidano Popolari e Socialisti“. Formič. Citováno 2014-07-16.
  15. ^ http://www.termometropolitico.it/110027_esclusiva-enrico-ali-europee-sostegno-scelta-civica.html

externí odkazy