Faustina Pignatelli - Faustina Pignatelli

Faustina Pignatelli Carafa
narozený9. prosince 1705
Zemřel30. prosince 1769
Národnostitalština
obsazeníMatematik
Manžel (y)Francesco Domenico Carafa

Faustina Pignatelli Carafa, princezna Colubrano (9. prosince 1705 - 30. prosince 1769),[1] byl italský matematik a vědec z Neapole. V roce 1732 se stala teprve druhou ženou (po boloňském fyzikovi Laura Bassi )[2] být zvolen do Akademie věd v Bologni.

V roce 1734 publikovala Faustina článek s názvem Problemata Mathematica používající v německém vědeckém časopise jméno „anonimae napolitanae“ (latinská fráze znamenající „anonymní žena z Neapole“) Nova Acta Eruditorum, který byl vydán výhradně v latině.[2]

Po boku svého bratra Petra ji vzdělávala Nicola De Martino a pomohl zavést teorie Isaac Newton do Neapole. Byla důležitým účastníkem vědecké debaty v Itálii a korespondovala s Francouzskou akademií věd.[2][3]

Po jejím sňatku s básníkem Francesco Domenico Carafa v 1724, ona dostala knížectví Colubrano v jižní Itálii jako věno od jejího otce.[2]

Francesco Maria Zanotti, tajemník Akademie věd v Bologni od roku 1723 do roku 1766 ji v roce 1745 zmínil jako nadanou matematičku.[2][3]

Reference

  1. ^ „PIGNATELLI, Faustina in“ Dizionario Biografico"". www.treccani.it (v italštině). Citováno 2019-11-20.
  2. ^ A b C d E „Pignatelli, Carafa Faustina, ředitelka di Colubrano - Scienza a due voci“. scienzaa2voci.unibo.it. Citováno 2019-11-20.
  3. ^ A b Bertucci, Paola (2013). „Viditelná žena: Mariangela Ardinghelli a oběh znalostí mezi Paříží a Neapolem v osmnáctém století“. Isis. 104 (2): 226–249. doi:10.1086/670946. PMID  23961687.


  • A. Brigaglia, P. Nastasi, Bologna e il Regno delle due Sicilie: aspetti di un dialogo scientifico (1730-1760), «Giornale critico della filosofia italiana», LXIII, 2, 1984, s. 145–178.