Faruq Ahmed Choudhury - Faruq Ahmed Choudhury

Faruq Ahmed Choudhury
Vysoký komisař Bangladéše do Indie
V kanceláři
1986–1992
PředcházetA. K. Khandker
UspělFarooq Sobhan
Ministr zahraničí
V kanceláři
10. října 1984-17. Července 1986
PředcházetAH Ataul Karim
UspělFakhruddin Ahmed
Velvyslanec Bangladéše při Evropské hospodářské společenství, Belgie, Lucembursko a Holandsko
V kanceláři
1978–1982
Velvyslanec Bangladéše v Bahrajn a Spojené arabské emiráty
V kanceláři
1976–1978
Osobní údaje
narozený(1934-01-04)4. ledna 1934
Karimganj, Assam, Britská Indie
Zemřel17. května 2017(2017-05-17) (ve věku 83)
Dháka, Bangladéš
Politická stranaAwami League
Manžel (y)Jinat Choudhury
DětiSyn dcera
RezidenceDháka & Sylhet

Faruq Ahmed Choudhury (4. ledna 1934[1] - 17. května 2017) byl bangladéšský diplomat.[2] Sloužil jako první Bangladéš Vedoucí protokolu začátek roku 1972, Ministr zahraničí od roku 1984 do roku 1986 a vysoký komisař do Indie od roku 1986 do roku 1992.[2]

Kariéra

Časný život a kariéra

Choudhury se narodil v Karimganj, Assam, Britská Indie, 4. ledna 1934.[1][3] V roce 1956 vstoupil Choudhury do Zahraniční služba Pákistánu jako diplomat (Bangladéš, tehdy známý jako Východní Pákistán, byla v té době součástí země).[2] Zastával několik jmenování na ministerstvu zahraničí a na několika ambasádách Parkistani.[2]

Bangladéš zahraniční služba

V roce 1972 byl Choudhury jmenován prvním Bangladéšem Vedoucí protokolu, v rámci Ministerstvo zahraničních věcí ČR po nezávislosti země na Pákistánu.[2]

Od roku 1972 do roku 1976 působil Choudhury jako zástupce vysokého komisaře Bangladéše ve Spojeném království, kde se účastnil jednání o vstupu Bangladéše do Společenstvi v roce 1972.[2] Choudhury byl dále jmenován bangladéšským Velvyslanec na Bahrajn a Spojené arabské emiráty od roku 1976 do roku 1978.[2] Poté sloužil jako velvyslanec akreditovaný pro oba Evropské hospodářské společenství (EHS) a Benelux národy - Belgie, Lucembursko a Holandsko - od roku 1978 do roku 1982.[2]

Choudhury se vrátil do domácí kanceláře ministerstva zahraničních věcí v roce 1982.[2] Třináctý byl hlavním koordinátorem Zasedání ministrů zahraničních věcí OIC, která se konala v roce 1983 v Dháka.[2] Poté zastával funkci dalšího ministra zahraničí v letech 1983 až 1984.[2]

Byl jmenován Faruq Choudhury Ministr zahraničí, nejvýznamnější nepolitický úředník ministerstva zahraničí od roku 1984 do roku 1986.[2]

Choudhury dále působil jako vysoký komisař Bangladéše v Indii od roku 1986 až do svého odchodu do důchodu v roce 1992.[2]

Choudhury odešel z ministerstva zahraničních věcí v roce 1992.[2] Během svého odchodu do důchodu napsal několik knih a zaměřil se na sociální věci. Sloužil na Bangladéšský výbor pro rozvoj venkova (BRAC), největší na světě nevládní rozvojová organizace, od roku 1992 do roku 2006.[2][1]

V roce 2014 získal Choudhury cenu IFIC Bank Literature Award za své spisy o sociálních a politických otázkách.[1] Také obdržel Literární cena Akademie Bangla v roce 2016.[1][3]

Bibliografie

Některé z jeho Knih jsou uvedeny níže -

1. Jiboner Balukabelay (autobiografie)

2. Priyo Farjana

3. Biponno Prithibi (Science Friction)

4. Shorone Bangobondhu (Incidenty a vzpomínky se šejkem Mujiburem Rahmanem)

5. Ghotokal Shomokal

6. Janalay Nana Chobi

7. Shomoyer Aborte

A mnoho dalších. Své vzpomínky napsal do svých knih s Bangabondhu Sheikh Mujibur Rahman.

Smrt

Choudhury zemřel v Square Hospital v Dháce dne 17. května 2017, ve věku 84 let.[2][3]

Reference

  1. ^ A b C d E „Nekrolog Faruq Ahmed Choudhury“. Bangladéšský výbor pro rozvoj venkova. 2017-05-17. Citováno 2017-06-03.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str „Diplomat Faruq Ahmed Choudhury umírá“. Dhaka Tribune. 2017-05-17. Citováno 2017-06-03.
  3. ^ A b C „Bývalý zahraniční secy Faruq Chowdhury umírá“. Zprávy Bangladéš. 17. 05. 2017. Archivovány od originál dne 2017-05-20. Citováno 2017-06-03.