Fabio Mignanelli - Fabio Mignanelli
Fabio Mignanelli (zemřel 10. srpna 1557) byl italština římský katolík biskup a kardinál.
Životopis
Fabio Mignanelli se narodil v roce Siena ca. 1486, syn Pietra Paola Mignanelliho a Onoraty Saraceni.[1] Navštěvoval University of Siena, stává se doktor obou zákonů.[1] Poté se stal profesor práva na univerzitě v Sieně.[1]
V roce 1533 se přestěhoval do Řím, stává se konziliární advokát.[1] Byl ženatý s Antoninou Capodiferro, sestrou kardinála Girolamo Recanati Capodiferro a měl syna.[1] Poté, co Antonia zemřela, vstoupil do kostela Mignanelli.[1] V roce 1537 byl poslán jako velvyslanec do Benátská republika povzbudit Benátky k prolomení spojenectví s Osmanská říše a jít do války proti Osmanům.[1] V říjnu 1537 Papež Pavel III poslal ho jako velvyslance do Karel V., císař svaté říše římské předložit mu krátké odložení Tridentský koncil podruhé.[1] Na jaře 1538 odcestoval do Pěkný s papežem vyjednat konec Italská válka 1536–1538; krátce nato odcestovali do Ženeva setkat se s císařem.[1] 3. září 1538 byl jmenován nuncius na Ferdinand, římský král, držet tuto pozici až do roku 1539.[1] V roce 1540 se stal auditor z Roman Rota.[1] Byl také a protonotary apoštolský a papežův domácí prelát.[1]
15. listopadu 1540 byl zvolen Biskup z Lucery.[1] Byl jmenován guvernérem a viceprezidentemlegát v Bologna 14. dubna 1541.[1] Od 22. července 1543 do 2. srpna 1544 působil jako nuncius v Benátské republice.[1] Byl přítomen při zahájení Tridentského koncilu 13. prosince 1545.[1] V roce 1546 byl vicelegátem Marche. 20. září 1546 ho papež poslal jako nuncius k císaři.[1] V roce 1548 byl vicelegátem Ascoli Piceno.[1] 10. června 1551 byl jmenován komisař z Jadran porty.[1]
Papež Julius III ho přiměl kardinál kněz v konzistoř ze dne 20. listopadu 1551.[1] Obdržel červená čepice a titulární kostel z San Silvestro in Capite 4. prosince 1551.[1] Krátce nato se stal Prefekt z Apoštolská Signatura.[1] 13. srpna 1552 ho papež učinil legát latere uklidnit Sienu.[1] Dne 17. května 1553 rezignoval na vládu své diecéze a stal se správcem Grosseto; 2. října 1553 rezignoval ve prospěch svého synovce Giacoma Mignanelliho.[1] Papež Julius III z něj pak udělal prefekta Papežské státy.[1]
Byl účastníkem obou konkláve z dubna 1555 který zvolil Papež Marcellus II a konkláve z května 1555 který zvolil Papež Pavel IV.[1]
Rozhodl se pro titulární kostel sv Santi Giovanni e Paolo 12. června 1556.[1]
Zemřel v Římě 10. srpna 1557.[1] Byl pohřben v Santa Maria della Pace.[1]
Reference
| Tituly katolické církve | ||
|---|---|---|
| Předcházet Enrique de Villalobos Xeres | Biskup z Lucery 1540–1543 | Uspěl Pietro de Petris |
| Předcházet Giorgio Andreasi | Apoštolský nuncius do Benátek 1543–1544 | Uspěl Giovanni Della Casa |
| Předcházet Tommaso Badia | Kardinál-kněz z San Silvestro in Capite 1551–1556 | Uspěl Taddeo Gaddi (kardinál) |
| Předcházet Marco Antonio Campeggi | Správce Grosseto 1553 | Uspěl Giacomo Mignanelli |
| Předcházet Georges d'Armagnac | Kardinál-kněz z Santi Giovanni e Paolo 1556–1557 | Uspěl Antonio Trivulzio (Iuniore) |
