Světová Grand Prix volejbalu FIVB - FIVB Volleyball World Grand Prix
 | |
| Sport | Volejbal |
|---|---|
| Založený | 1993 |
| Přestalo | 2017 |
| Nahrazen | Liga národů Challenger Cup |
| Počet týmů | 12 ve skupině 1 12 ve skupině 2 8 ve skupině 3 |
| Kontinent | Mezinárodní (FIVB ) |
| Poslední šampion (y) |  Brazílie (12. název) |
| Většina titulů | Brazílie (12 titulů) |
The Světová Grand Prix volejbalu FIVB byla každoroční žena volejbal soutěž vytvořená v roce 1993, Byla volána mužská verze soutěže Světová liga. Tato událost by neměla být zaměňována s jinými mezinárodními volejbalovými soutěžemi, s Světový šampionát, Světový pohár a Světový pohár velkých mistrů.
Od roku 2018 byla Grand Prix světa nahrazena Liga národů volejbalových žen FIVB a Challenger Cup.[1][2]
Dějiny
Počátky
Světová Grand Prix byla vytvořena v roce 1993 jako součást FIVB Marketingová strategie na podporu sportu volejbalu pořádáním každoročních mezinárodních soutěží. To bylo modelováno po Světová liga, úspěšná událost pro muže, která byla představena před třemi lety.
Díky Grand Prix byl ženský volejbal velmi populární v východní Asie. Od roku 2004 byla konkurence udržována hlavně s podporou asijských investorů. Počáteční soutěže a finále se obvykle konaly ve východní Asii, protože volejbalový trh ve východní Asii je velký a má velké publikum (například Hongkong). Později se některé soutěže konaly v Evropě a ve Spojených státech, například finále v roce 2003 se konalo poprvé v Itálii a finále v roce 2015 se konalo ve Spojených státech.
Rozpočet na prize money od roku 1993 stabilně rostl, ale poměrně pomalým tempem. V roce 2004 tato čísla dosáhla 1 295 milionů dolarů - ve srovnání s 13 miliony dolarů Světové ligy skromné.
Přestože byl stav Grand Prix nižší než u ostatních tří mezinárodních soutěží, ceny a popularita byly mnohem lepší. Protože se jedná o čistě komerční soutěž, vítěz šampionátu Grand Prix se obecně nepovažuje za mistra světa. Ale Grand Prix vytvořila hvězdy pro volejbalistky, a tak přispěla k podpoře sportu ženského volejbalu ve světě.
Převaha asijských sponzorů určila první zásadní zlom ve formuli Světové ligy. Většina měst, která hostí předkolo, se nachází v Asii. Hostitelská země může nebo nemusí mít do soutěže zapojen národní volejbalový tým. Druhá přestávka byla představena v pozdějších letech: na některých kontinentech musí mít týmy nárok na účast v soutěži.
Vítězové
Historie předchozích vítězů Grand Prix jasně ukazuje, jak ženskému volejbalu dominují od počátku 90. let čtyři týmy: Kuba, Brazílie, Rusko a Čína. Spolu s pětinásobným vítězem USA jsou jako jediní držiteli titulu na této soutěži od roku 2005.
V roce 1993 Kubánci doložili svůj již tak působivý rekord zlaté medaile v 1992 olympijských her vítězstvím v prvním ročníku Grand Prix. Rovněž se ucházeli o zlato v roce 1994, ale byli poraženi podhodnocenou Brazílií: v té době nebyli Brazilci nikdy schopni chytit jedinou medaili v žádné významné volejbalové soutěži žen.
V následujících letech Brazílie nepochybně dokázala, že jejich doba smolařů skončila. Prohrál finále v roce 1995 s USA, ale v roce 1996 se vrátil pro druhý titul Grand Prix a vyhrál všechny zápasy, které tvořily kolo Final Four, v pěti setech.
Brazilci odstoupili ze soutěže v roce 1997 a vítězi se stali Rusko. V roce 1998 však byli pro další zlato. Rusko se pomstilo v roce 1999 a porazilo Brazílii ve dvou setech, aby získalo svůj druhý titul Grand Prix.
Díky ruskému vítězství v roce 2002 byly stejně jako Brazílie trojnásobnými vítězi. Jihoameričané však rozvázali skóre dobytím turnajů v letech 2004, 2005, 2006, 2008 a 2009 a poté také v ročníku 2013, 2014, 2016 a 2017. Vítězi v letech 2000, 2001 a 2003 se stali Kuba, USA a Čína. Nizozemsko získalo svou první trofej v roce 2007. USA získaly čtyři zlaté medaile v letech 2010, 2011, 2012 a 2015.
Soutěžní vzorec
Ukázalo se, že soutěžní vzorec Grand Prix je méně stabilní než Světová liga je. V následujících letech pravděpodobně dojde k zásadním změnám ve snaze zatraktivnit volejbal žen pro diváky. Některá pravidla, která jsou v praxi platná od roku 2004, jsou:
- Grand Prix má kvalifikační postupy. Na všech kontinentech nejsou stejné: týmy možná budou muset hrát určitý kvalifikační turnaj nebo se mohou kvalifikovat na základě Světový žebříček FIVB.
- Soutěž je rozdělena nejméně do dvou fází: předkolo se systémem rotujících hostitelských měst; a jedno nebo více závěrečných kol s jedním nebo více hostitelskými národy.
- Předkolo je rozděleno na týdny. Každý týden jsou zúčastněné týmy organizovány ve skupinách a každý tým hraje jeden zápas proti všem ostatním týmům ve své skupině.
- Všechny hry v bazénu se konají o víkendu ve stejném městě. Města se většinou nacházejí v Asii. Skupiny mohou být hostovány v zemích, které se do soutěže skutečně nezapojily.
- Po odehrání všech zápasů předkola je nahoře n týmy (celkové pořadí) se kvalifikují do finálových kol a zbývající tým opustí soutěž. Hodnota n záleží na počtu zúčastněných týmů a formátu, který bude použit ve finále, ale obvykle je to pět nebo šest.
- Pokud se účastní soutěže, hostitelské země se automaticky kvalifikují do posledního kola.
- Na soutěži Gran Prix 2013 se soutěže zúčastnilo rekordních 20 týmů. Prvních 5 plus organizátorů Japonska se kvalifikuje do finále.[3]
- FIVB vyzkoušela různé formáty pro finální kola. Původně to byl všestranný systém „nejlepších čtyř“, ve kterém proti sobě hrály čtyři týmy a vítěze určoval počet výher, stanovený průměr, průměr bodu, přímá konfrontace. Již několik let (2004) se nejčastěji používá smíšený formát: čtvrtfinále jsou organizovány ve dvou skupinách a dva nejlepší týmy v každé skupině hrají semifinále a finále podle olympijského formátu.
- V předkole má tým obvykle právo pracovat se seznamem osmnácti hráčů, ze kterých trenér sestaví sestavu dvanácti hráčů, kteří budou zaměstnáni v konkrétním víkendu. Pro závěrečné kolo je povoleno pouze dvanáct hráčů.
Hostitelé
Seznam hostitelů podle počtu hostovaných finálových šampionátů.
| Hostované časy | Hostitelé | Rok (y) |
|---|---|---|
| 8 |  Čína | 1994, 1995, 1996, 1999, 2007, 2010, 2012, 2017 |
| 6 |  Japonsko | 1997, 2005, 2008, 2009, 2013, 2014 |
| 3 |  Hongkong | 1993, 1998, 2002 |
| 3 |  Itálie | 2003, 2004, 2006 |
| 2 |  Macao | 2001, 2011 |
| 1 |  Filipíny | 2000 |
| 1 |  Spojené státy | 2015 |
| 1 |  Thajsko | 2016 |
Vzhled
Čína a Japonsko jsou jedinými týmy, které se účastnily všech vydání Světové Grand Prix.
| Tým naposledy přidělen ve skupině 1 |
| Tým naposledy přidělen ve skupině 2 |
| Tým naposledy přidělen ve skupině 3 |
| Tým nebyl na poslední Grand Prix světa aktivní |
| tým | Mezikontinentální kolo | Poslední kolo[Č. 1] | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Aplikace. | za prvé | Poslední | Aplikace. | za prvé | Poslední | |
| Čína | 25 | 1993 | 2017 | 24 | 1993 | 2017 |
| Japonsko | 25 | 1993 | 2017 | 13 | 1993 | 2015 |
| Brazílie | 24 | 1993 | 2017 | 23 | 1993 | 2017 |
| Spojené státy | 24 | 1993 | 2017 | 12 | 1995 | 2017 |
 Kuba | 22 | 1993 | 2016 | 13 | 1993 | 2012 |
 Rusko | 21 | 1993 | 2017 | 16 | 1993 | 2016 |
| Itálie | 19 | 1994 | 2017 | 12 | 1999 | 2017 |
 Jižní Korea | 18 | 1993 | 2017 | 4 | 1993 | 2003 |
 Německo | 18 | 1993 | 2017 | 4 | 2001 | 2009 |
| Thajsko | 15 | 2002 | 2017 | 3 | 2011 | 2016 |
 Holandsko | 14 | 1994 | 2017 | 6 | 2003 | 2017 |
 Polsko | 14 | 2004 | 2017 | 2 | 2007 | 2010 |
 Dominikánská republika | 14 | 2004 | 2017 | – | – | – |
 Kazachstán | 8 | 2007 | 2017 | – | – | – |
 Portoriko | 8 | 2009 | 2017 | – | – | – |
 Srbsko | 7 | 2011 | 2017 | 3 | 2011 | 2017 |
 krocan | 7 | 2008 | 2017 | 2 | 2012 | 2014 |
 Argentina | 7 | 2011 | 2017 | – | – | – |
 Peru | 6 | 1994 | 2017 | – | – | – |
 Kanada | 5 | 2003 | 2017 | – | – | – |
 Alžírsko | 5 | 2013 | 2017 | – | – | – |
 Bulharsko | 5 | 2013 | 2017 | – | – | – |
 Česká republika | 5 | 2013 | 2017 | – | – | – |
 Belgie | 4 | 2014 | 2017 | 1 | 2014 | 2014 |
 Čínský Tchaj-pej | 4 | 1994 | 2012 | – | – | – |
 Austrálie | 4 | 2014 | 2017 | – | – | – |
 Chorvatsko | 4 | 2014 | 2017 | – | – | – |
 Mexiko | 4 | 2014 | 2017 | – | – | – |
 Keňa | 3 | 2014 | 2016 | – | – | – |
 Kolumbie | 3 | 2015 | 2017 | – | – | – |
 Ázerbajdžán | 1 | 2006 | 2006 | – | – | – |
 Kamerun | 1 | 2017 | 2017 | – | – | – |
 Francie | 1 | 2017 | 2017 | – | – | – |
 Maďarsko | 1 | 2017 | 2017 | – | – | – |
 Trinidad a Tobago | 1 | 2017 | 2017 | – | – | – |
 Venezuela | 1 | 2017 | 2017 | – | – | – |
Souhrn výsledků
Souhrn medailí
| Hodnost | Národ | Zlato | stříbrný | Bronz | Celkový |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Brazílie | 12 | 5 | 2 | 19 |
| 2 | Spojené státy | 6 | 1 | 2 | 9 |
| 3 | Rusko | 3 | 6 | 4 | 13 |
| 4 | Kuba | 2 | 4 | 2 | 8 |
| 5 | Čína | 1 | 5 | 3 | 9 |
| 6 | Holandsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 7 | Itálie | 0 | 3 | 4 | 7 |
| 8 | Japonsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 9 | Srbsko | 0 | 0 | 3 | 3 |
| 10 | Německo | 0 | 0 | 2 | 2 |
| 11 | Jižní Korea | 0 | 0 | 1 | 1 |
| krocan | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| Celkem (12 národů) | 25 | 25 | 25 | 75 | |
MVP podle vydání
|
|
|
|
Viz také
- Liga národů volejbalu mužů FIVB
- Liga národů volejbalových žen FIVB
- Mistrovství světa žen ve volejbalu FIVB
- Světový pohár žen ve volejbalu FIVB
- Mistrovství světa ve volejbalu FIVB Grand Champions Cup
- Světová liga volejbalu FIVB
- Seznam medailistů na halový volejbal na světě
- Volejbal na letních olympijských hrách
Poznámky
- ^ Od zavedení systému skupiny v roce 2014 jsou zahrnuty statistiky pouze finálového kola skupiny 1, protože jde o medailové kolo.
Reference
- ^ FIVB drasticky mění formát pro Světovou ligu a Grand Prix 2018 - World of Volley, 19. června 2017
- ^ FIVB vyhlašuje Ligu národů volejbalu
- ^ „Volley Gran Prix 2013 al via: formula e calendario Italia“. 3. srpna 2013.
externí odkazy
- Mezinárodní volejbalová federace - oficiální webové stránky
- Světová Grand Prix volejbalu FIVB - oficiální webové stránky
- Archiv výsledků - komplexní výsledky pro všechny turnaje