Eusko Langillen Alkartasuna (Askatuta) - Solidaridad de Trabajadores Vascos (Independiente) - Eusko Langillen Alkartasuna (Askatuta) – Solidaridad de Trabajadores Vascos (Independiente)

ELA-STV (Askatuta)
Celé jménoEusko Langillen Alkartasuna (Askatuta) - Solidaridad de Trabajadores Vascos (Independiente)
Založený1976
Datum rozpuštění1990
Klíčoví lidéJosu Bilbao, generální tajemník

Eusko Langillen Alkartasuna (Askatuta) - Solidaridad de Trabajadores Vascos (Independiente) („Basque Workers 'Solidarity (Independent)“, ve zkratce ELA-STV (a)) byl obchodní unie centrum v Baskicko, která byla založena v roce 1976 po rozdělení ELA-STV (Solidarita pracovníků Baskicka). To se vrátil k ELA-STV v roce 1990.[1]

Formace

ELA-STV, a řemeslná unie hnutí založené především na baskických horských oblastech, rozdělené mezi prokapitalistické uskupení a militantní uskupení. Prokapitalistická frakce vytvořila ELA-STV (a), která upřednostňovala spolupráci se zaměstnavateli.[1] Zatímco většina ELA-STV pořádala kongres ve dvou zasedáních Amorebieta-Etxano (Srpen 1976) a Eibar (Říjen 1976), ELA-STV (a) byla založena na paralelním kongresu v roce Lejona (tedy přezdívka „Eladios de Lejona“).[2]

Rozkol se vyvinul kolem otázky vztahu mezi ELA-STV a baskickou nacionalistickou stranou. Většina ELA-STV se ubírala nezávislejším a progresivnějším směrem, zatímco ELA-STV (a) se snažila znovu potvrdit své politické vazby na stranu.[3] Rozkol byl hořký a ELA-STV obvinila ELA-STV (a) z finanční podpory bohatých kapitalistů, franků a Opus Dei.ELA-STV (a) tato obvinění odmítla.[1]

Dějiny

Josu Bilbao byl generálním tajemníkem nově vytvořené ELA-STV (a).[3]ELA-STV (a) vydávala měsíčník, Lan Deya.[4]Unie byla podporována Baskická nacionalistická strana. Ostatní odbory to považovaly za nepřátelské, protože vedoucí podniků mohli poukazovat na ELA-STV (a), aby podkopala jejich tvrzení, že jsou skutečnými zástupci zaměstnanců. ELA-STV (a) nedosáhla žádného významného pokroku v Volby odborů v roce 1978, vyhrál pouze 3% pozic.[1] Získala celkem 309 křesel delegátů.[5]

V červnu 1990 uspořádala ELA-STV (a) mimořádný kongres, který hlasoval pro znovusjednocení s ELA-STV.[2] ELA-STV (a) se ve stejném roce sloučila zpět do ELA-STV.[6] Smlouva o fúzi byla podepsána 12. července 1990. V době fúze měla ELA-STV (a) přibližně 300 delegátů výborů společností a určité zastoupení v těžkém průmyslu v Bizkaia.[3]

Reference

  1. ^ A b C d Zirakzadeh, Cyrus Ernesto. Vzpurní lidé: Baskové, protesty a politika. Reno: University of Nevada Press, 1991. s. 72-73
  2. ^ A b Garde Etayo, Maria Luisa. ELA-STV: Un sindicato nacionalista vasco durante la transición (1975-1981) *
  3. ^ A b C El País. ELA-STV refuerza su hegemonía en Euskadi al resolver una antigua escisión
  4. ^ Fundación Pablo Iglesias. Catalogo de publicaciones periodicas. Madrid: P. Iglesias, 1984. s. 183
  5. ^ El País. Comisiones Obreras y UGT han ganado en elecciones sindicales
  6. ^ Pablo, Santiago de, Ludger Mees a José Antonio Rodríguez Ranz. El péndulo patriótico: historia del Partido Nacionalista Vasco, sv. 2. Barcelona: Crítica, 2001. s. 337