Evropské pojištění v nezaměstnanosti - European unemployment insurance

Evropské pojištění v nezaměstnanosti (také známý jako Evropský systém dávek v nezaměstnanosti - EUBS) přenosový systém pro Eurozóna který má poskytnout makroekonomická stabilizace. Takový systém by vyčerpal kupní síla z vzkvétající hospodářství, prevence přehřátí při posilování ekonomik, které zažívají a recese.[1]

Varianty, o nichž se diskutuje

Diskutují se dvě základní varianty systému: „skutečné“ evropské pojištění v nezaměstnanosti a „ekvivalentní“ evropské pojištění v nezaměstnanosti. Ve „skutečném“ systému by zaměstnanci v eurozóně byli přímo pojištěni proti nezaměstnanost riziko prostřednictvím evropského systému pojištění, který by v případě nezaměstnanosti platil náhradu mzdy. V "rovnocenném" systému by evropský fond vyplácel prostředky buď národní rozpočet nebo národní pojištění v nezaměstnanosti pro případ, že nezaměstnanost v členském státě prudce vzroste.[2]

Na „rovnocenné“ evropské pojištění v nezaměstnanosti lze tedy pohlížet jako na zajištění pro národní systémy nezaměstnanosti.[3]

Dějiny

Myšlenka evropského pojištění v nezaměstnanosti sahá až do 70. let, kdy byla možnost zavedení společné měny pro EU Evropská komunita byl poprvé zmíněn v Marjolinova zpráva. Autoři Marjolinovy ​​zprávy uvádějí:[4]„... prostředky k nápravě nerovnováhy mezi zeměmi Společenství by měly být značně posíleny…. Zavedení systému Společenství pro dávky v nezaměstnanosti by představovalo efektivní přístup.“

Odkaz na debatu byl uveden v Zpráva MacDougall a v řadě prací na možných přenosových systémech, které zadala Evropská komise počátkem 90. let, kdy byly vytvořeny instituce pro správu společné měny.[5]

Moderní debata byla zahájena návrhy německého ekonoma Sebastian Dullien který v letech 2007 a 2008 publikoval několik článků o možném evropském pojištění v nezaměstnanosti[6] a později pracoval na konceptu podrobněji pro Evropskou komisi.[7][8] Tato myšlenka získala nový význam po nástupu EU Evropská dluhová krize, kdy nedostatek fiskální kapacity pro eurozóna se ukázalo a tato myšlenka byla zmíněna ve zprávě čtyř prezidentů z roku 2012.[9]

V roce 2014 vzniklo velké konsorcium pod vedením Centrum pro studia evropské politiky think tank v Bruselu byl Evropskou komisí požádán o vypracování rozsáhlé studie proveditelnosti potenciálního systému nezaměstnanosti, která podrobně popisuje různé možnosti takového návrhu, technické výzvy a makroekonomický dopad. Studie byla představena počátkem roku 2017.[10]

První makroekonomická simulace evropského systému pojištění v nezaměstnanosti pomocí a dynamický obecný rovnovážný model evropských trhů práce představili v příspěvku Árpád Ábrahám, João Brogueira de Sousa, Ramon Marimon a Lukas Mayr, v té době ekonomové na Katedře ekonomiky Evropský univerzitní institut.[11]


Politická debata

Bývalý Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor opakovaně požadoval zavedení evropského pojištění v nezaměstnanosti.[12]

V červnu 2018 německý ministr financí Olaf Scholz navrhla evropské pojištění v nezaměstnanosti jako součást reformy správy eurozóny.[13]

Viz také

Reference

  1. ^ Dullien, Sebastian (2015). „Evropské pojištění pro případ nezaměstnanosti“. The New Palgrave Dictionary of Economics. s. 1–12. doi:10.1057/978-1-349-95121-5_3006-1. ISBN  978-1-349-95121-5.
  2. ^ „Evropský systém dávek v nezaměstnanosti - důvody a budoucí výzvy“.
  3. ^ Beblavý, Miroslav. „Návrh evropského systému dávek v nezaměstnanosti a jeho rozměry: Co zkoumá pilotní projekt?“ (PDF). Web CEPS. Citováno 11. srpna 2018.
  4. ^ „Zpráva studijní skupiny„ Hospodářská a měnová unie 1980'" (PDF). p. 34.
  5. ^ „Historie a debata v Evropě o evropském systému dávek v nezaměstnanosti“ (PDF).
  6. ^ „Zlepšení ekonomické stability v Evropě: Co se eurozóna může naučit z amerického pojištění pro případ nezaměstnanosti“ (PDF).
  7. ^ „Evropské pojištění v nezaměstnanosti jako stabilizační zařízení - vybrané problémy“.
  8. ^ „Pojištění pro případ nezaměstnanosti v celé eurozóně jako automatický stabilizátor: Kdo má prospěch a kdo platí?“.
  9. ^ „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“ (PDF).
  10. ^ „Proveditelnost a přidaná hodnota evropského systému dávek v nezaměstnanosti“.
  11. ^ „O koncepci evropského mechanismu pojištění v nezaměstnanosti“ (PDF).
  12. ^ „Základní evropské pojištění pro případ nezaměstnanosti: řešení rozdílů v hospodářské a měnové unii“. Evropa. 29. září 2014. Citováno 5. srpna 2018.
  13. ^ „Německý Scholz navrhuje celoevropský systém pojištění pro případ nezaměstnanosti“. Reuters. 2018-06-09.

externí odkazy