Evropská unie – Moldavsko Hluboká a komplexní zóna volného obchodu - European Union–Moldova Deep and Comprehensive Free Trade Area

The Evropská unie – Moldavsko Hluboká a komplexní zóna volného obchodu nebo DCFTA mezi EU a Moldavskem je zóna volného obchodu mezi Evropská unie a Moldavsko. DCFTA je součástí Moldavska Dohoda o přidružení EU. Umožňuje Moldavsku přístup k Jednotný evropský trh ve vybraných odvětvích a poskytuje investorům EU stejné regulační prostředí v přidružené zemi jako v EU.[1] První země, které ratifikovaly dohodu s EU, byly Moldavsko a Gruzie, takže dohoda oficiálně vstoupila v platnost v červenci 2016, ačkoli některé z nich již byly prozatímně uplatňovány. Kvůli politické nestabilitě na Ukrajině však byla dohoda s Ukrajinou prozatímně uplatňována 1. ledna 2016. Teprve po téměř jednom roce poté, co dohoda oficiálně vstoupila v platnost v Moldavsku a Gruzii, vstoupila dohoda konečně v platnost 1. září , 2017 na Ukrajině.

Hlavním cílem DCFTA je nabídnout užší a pevnější vztahy mezi EU a zeměmi, které dohodu na jednotném trhu EU ratifikovaly. DCFTA má nabídnout volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Pohyb osob má však podobu bezvízového režimu pro krátkodobé cestování, zatímco pohyb pracovníků zůstává v kompetenci Členské státy EU. DCFTA je „příkladem integrace nečlenů EHP do EU Jednotný trh EU ".[2]

Pozadí

Od roku 2009 Moldavská republika zintenzivnila své vztahy s Evropskou unií, zejména po protestech ze dne 7. dubna 2009 vyvolaných falšováním parlamentních hlasů Strana komunistů Moldavské republiky vláda.[3] To vedlo k nástupu demokratů k moci. S novým parlamentem tedy Moldavsko začalo budovat užší vztahy s Evropskou unií. Přes tvrdý zákrok protestů Evropský parlament oznámila, že Moldavská republika se zúčastní Východní partnerství summitu v Praze 7. května 2009. Jedná se o jeden z prvních kroků ke zlepšení vztahů mezi Moldavskem a EU.[4] Ve stejném roce vstoupilo Moldavsko do Východního partnerství EU a dohoda o přidružení mezi EU a Moldavskem vstoupila v platnost 1. července 2016. Tímto procesem oficiálně vstoupila v platnost Hluboká a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA).[5]

Co je DCFTA?

Hluboká a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA) je ujednání mezi EU a Moldavskou republikou, které předpokládá preferenční obchodní vztah mezi signatáři založený na vzájemně výhodném zacházení.[6] Poskytuje si navzájem lepší přístup na své příslušné trhy, které jsou komplexnější než trhy nabízené ostatním obchodním partnerům.[7] To znamená odstranění tarifů u mnoha druhů zboží. Dále stanoví odstranění překážek obchodu se službami a lepší přístup pro společnosti usilující o etablování na příslušných trzích.[7] Dohoda DCFTA obsahuje řadu ustanovení zaměřených na reformu obchodu a obchodních politik Moldavské republiky v souladu s acquis communautaire. To si klade za cíl modernizovat moldavskou ekonomiku, přilákat investice EU v zemi a poskytnout jí předvídatelnější politické prostředí.

Obchodujte pouze se závazky

  • Celní povinnosti

Úplné odstranění všech dovozních cel a zákaz vývozních daní pro všechny produkty EU. Monitorování obchodních toků bude podléhat pouze několik zemědělských statků (většinou živočišného původu, cukru a obilných výrobků), které jsou v EU považovány za citlivé. Toto sledování zajišťuje, že dovoz výrobků vyrobených v Moldavsku je v souladu s výrobní kapacitou země a že nedochází k obcházení daní z produktů pocházejících z jiných zemí. Kromě toho bude v rámci celních kvót pokrývajících tradiční obchodní toky liberalizována (ad valorem free) omezená kategorie ovoce a zeleniny, na které se vztahuje vstupní cena EU.

Pokud jde o Moldavskou republiku, očekává se, že u většiny produktů zruší veškeré dovozní daně. Pro Moldavskou republiku se u některých citlivých produktů (většina zemědělských produktů, jako je víno, některé zpracované zemědělské produkty, masné výrobky, ovoce / zelenina, textilní výrobky), předpokládá fáze liberalizace procesu (mezi 3 a 10 lety, v závislosti na produktu). . Některé produkty zůstávají nedotčeny a jsou spravovány v rámci celních kvót (drůbeží a vepřové maso, některé mléčné výrobky, zpracované nebo výrobky z cukru apod.). Nicméně tarif kvóta pokrývá tradiční obchodní toky mezi EU a Moldavskou republikou. Obecnou liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty mohou strany revidovat, aby ji urychlila ve třetím roce po vstupu dohody v platnost. Moldavská republika požaduje po dobu 10 let možnost uchýlit se k obecnému ochrannému opatření pro všechny produkty (zemědělské nebo průmyslové). Stávající mechanismy umožňují postupnou liberalizaci obchodu z Moldavska s nezbytnými přechodnými obdobími souvisejícími s procesem vnitřní reformy a posílením konkurenceschopnosti místního průmyslu, než umožní úplné otevření trhu s výrobky EU.[8]

  • Pravidla původu

Moldavská republika bude uplatňovat pravidla původu, která umožní připojit se k Úmluvě Pan-EuroMed (PEM) jako kumulativní oblasti výrobního procesu s EU a dalšími zeměmi EMP a upřednostňovat regionální ekonomickou integraci obchodu s komoditami. Aby se však usnadnil přechod z autonomního obchodního režimu na DCFTA do konce roku 2015, bude se systém autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku i nadále uplatňovat na základě uplatněných pravidel původu ( tyto preference spíše než DCFTA).[8]

  • Služby a usazení

EU a Moldavská republika si navzájem nabízejí přístup na trh přeshraničních služeb v celé řadě oblastí, mimo jiné v závazcích obsažených v Všeobecná dohoda o obchodu službami. Strany se navíc dohodly na rozšíření přístupu k právu usazování v nejrůznějších odvětvích a poskytování práva kvalifikovaného personálu na dočasnou práci v EU nebo v Moldavské republice.[8]

Předpokládané výhody DCFTA

DCFTA může být výhodná na národní úrovni nebo pro určité společnosti. Teoreticky by DCFTA měla mít pro Moldavsko prospěch čtyřmi způsoby:

  1. DCFTA je pro Moldavskou republiku prospěšná z hlediska zvyšování národního důchodu. Z krátkodobého hlediska se s příspěvkem DCFTA očekává zvýšení příjmů Moldavska o 75 milionů. Z dlouhodobého hlediska by však odhadovaný nárůst pro Moldavsko byl přibližně dvakrát vyšší (142 milionů EUR). Relativní změny v národním důchodu Moldavska by vedly k 5,4 procenta HDP růst v dlouhodobém horizontu. Toto zvýšení bude proto výsledkem snížení sanitárních a fytosanitárních opatření a obchodní bariéry, což je 62 milionů eur. Druhý významný příspěvek pro Moldavskou republiku v krátkodobém horizontu pochází z liberalizace obchodu se službami, jejíž hodnota představuje 28 milionů EUR.[9]
  2. Podpořilo by to obchod mezi EU a Moldavskou republikou. V krátkodobém horizontu se očekává nárůst vývozu o 15 procent a 16 procent a v dlouhodobém výhledu by se dovoz zvýšil o 6 procent a 8 procent. Očekává se proto, že dohoda DCFTA z krátkodobého hlediska přispěje k relativnímu zlepšení obchodní bilance Moldavské republiky. Z dlouhodobého hlediska by snížení necelních opatření mělo mít pro Moldavskou republiku za následek prospěch ve výši 283 milionů eur.[9]
  3. Zpřísnění vnitřních pravidel by zvýšilo bezpečnost spotřebních výrobků. DCFTA poskytnutím stabilnějšího a předvídatelnějšího obchodního systému založeného na EU Právo EU Očekává, že bude stimulovat tok Evropy PZI do země, vytvářet více podniků a posilovat konkurenceschopnost ekonomiky a jejích odvětví.[9]
  4. Platy v Moldavsku by se krátkodobě zvýšily o 3,1 procenta a z dlouhodobého hlediska o 4,8 procenta. Současně se očekává, že spotřebitelské ceny v krátkodobém horizontu poklesnou přibližně o 1 procento a v dlouhodobém horizontu o 1,3 procenta, a to zejména v důsledku zvýšené konkurence ze strany dovozu.[9]

Výsledek

Přestože Moldavsko ratifikovalo dohodu s EU, DCFTA neomezuje schopnost Moldavska vyvážet své výrobky do jiných zemí. Moldavsko si rovněž zachovává plnou suverenitu ve svých rozhodnutích o obchodní politice, protože není členem žádné celní unie. DCFTA je kompatibilní se všemi ostatními dohodami o volném obchodu, kterých je Moldavsko součástí. Domácí reformy v Moldavsku spolu s podporou EU zlepší kvalitu moldavských produktů a služeb. Tím se otevřou obchodní příležitosti i nad rámec trhu EU a Moldavsku se přinese růst a pracovní místa.[10]Dne 1. září 2014 vstoupila prozatímně v platnost dohoda o přidružení s EU. Krátce po dvou měsících od svého vstupu v platnost tedy Moldavská republika začíná vidět dobré výsledky z Hluboké a komplexní zóny volného obchodu s EU (DCFTA).

I když dohoda o přidružení zahrnuje střednědobé a dlouhodobé výhody (5–7 nebo dokonce 10 let), již během prvních dvou měsíců od implementace přinesla hmatatelné účinky. Je důležité, aby tyto výhody pocítilo zemědělsko-průmyslové odvětví, které je považováno za nejcitlivější na liberalizaci obchodu s EU. Ve skutečnosti je pozoruhodné, že působivý nárůst vývozu vína o 26 procent, jablka se zvýšila o 2,7krát, švestky o 8,1 procenta a stolní hrozny o 5,8 procenta, zmrazená kukuřice cukrová třikrát a obiloviny o 77 procent během září - Říjen 2014 časové období. Nárůsty byly vyjádřeny oproti předchozímu roku, čímž byl vyloučen sezónní faktor. Export navíc rostl tak působivě, a to navzdory skutečnosti, že rok 2014 byl méně plodným rokem než rok 2013, který vykázal méně údajů o vývozu.[11]

2014-2015

Celkový objem moldavského vývozu mezi srpnem 2014 a zářím 2015 poklesl o 14,8 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesl vývoz do EU pouze o 1,4 procenta. Navíc vývoz zemědělsko-potravinářských výrobků do EU vzrostl o 10,8 procenta, což částečně kompenzovalo pokles vývozu do jiných destinací, zejména Rusko, kde byl pokles asi 73 procent.[12] Nárůst vývozu předčil očekávání a u hroznů, švestek a ječmene se objem vývozu zvýšil až pětkrát. Objem vývozu nepotravinářských průmyslových výrobků v EU se však snížil o 6,9 procenta - což je výrazně nižší míra než pokles vývozu do SNS a dalších zemích. EU tak posílila svůj hlavní cíl vývozu z Moldavské republiky, jehož podíl se zvýšil z 51 procent před DCFTA na 59 procent po prvním roce provádění dohody. Kromě toho Moldavsko rozšířilo svůj vliv na zcela nové trhy, jako je Španělsko, Švédsko, Bulharsko, Česká republika, Kypr, Řecko a Lotyšsko.[12]

2016 – dosud

Podle Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) se dovoz Evropské unie z Moldavska v roce 2016 zvýšil o 7,7 procenta na hodnotu 1,3 miliardy EUR, což je nárůst o 13,5 procenta od roku 2014, kdy vstoupila v platnost dohoda DCFTA. Evropská unie je prvním obchodním partnerem Moldavska a prvním investorem v zemi, což představuje 66 procent celkového moldavského vývozu a 55 procent celkového obchodu. Hodnota určitých dovozů do EU z Moldavska silněji rostla, například dovoz zemědělských produktů, který v roce 2016 vzrostl o 21 procent, v hodnotě 456 milionů EUR. Údaje za první pololetí roku 2017 potvrzují pozitivní trend růstu moldavského vývozu do EU, zejména u řady produktů, jako jsou slunečnicová semínka, ořechy, hrozny, sušené ovoce, pšenice, ječmen, cukr, některé druhy papíru, textilní a ložní prádlo. Dvoustranný obchod mezi EU a Moldavskem se v roce 2016 celkově zvýšil o 1,5 procenta na 3,3 miliardy EUR.[13] Johannes Hahn, komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, ve zprávě EU z roku 2018 zveřejněné 5. dubna 2018 uvedl: „Od vstupu dohody o přidružení včetně dohody DCFTA v platnost se zvýšil podíl EU na vývozu Moldavska a účty nyní pro více než polovinu celkového obchodu Moldavska ..... To je jen jeden z mnoha příkladů, které ukazují, proč je EU pro Moldavskou republiku důležitá a proč je naše partnerství prospěšné pro život jejích obyvatel.[14]

Přístup na evropské trhy a výhody DCFTA se dále zvýší, jakmile Moldavsko uvede své normy v oblasti zdraví a bezpečnosti do souladu s normami EU. Reforma bezpečnosti potravin umožní Moldavsku vyvážet své zemědělské produkty, zejména živočišné produkty, jejichž bezpečnost pro spotřebitele je v EU přísně kontrolována. Celkově se po dokončení reforem očekává, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu zvýší moldavský HDP ročně o 5,4 procenta.[13]

Reference

  1. ^ „Hluboká a komplexní zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2017-08-17. Citováno 2017-12-19.
  2. ^ Hluboká a komplexní zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou
  3. ^ Alegeriho podvod
  4. ^ Moldavsko je na summitu EU vítáno
  5. ^ Vztahy mezi EU a Moldavskem
  6. ^ „je DCFTA mezi EU a Ukrajinou negativně ovlivňující ruskou ekonomiku“ (PDF). Pracovní dokumenty CES. 4, 4: 689 - prostřednictvím adresáře časopisů s otevřeným přístupem.
  7. ^ A b Ce este DCFTA
  8. ^ A b C Pouze regulovaný obchod “
  9. ^ A b C d Benfeciile pentru Moldova "
  10. ^ Kompatibilní s jinými obchodními dohodami “
  11. ^ Progresul dupa implimentare a DCFTA "
  12. ^ A b Progresul dupa un an "
  13. ^ A b Obchodní vztahy "
  14. ^ „Zpráva EU: Moldavská republika pokročila v provádění reforem, je však zapotřebí podstatně většího pokroku.“. 4. dubna 2018.