Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o evropském svědomí a totalitě - European Parliament resolution of 2 April 2009 on European conscience and totalitarianism - Wikipedia

The Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o evropském svědomí a totalitě bylo usnesení o Evropský parlament přijato dne 2. dubna 2009 hlasováním 533–44 proti a 33 členů se zdrželo hlasování, což Evropský parlament odsoudil totalitní zločiny a požadoval uznání „komunismu, nacismu a fašismu jako společného dědictví“ a „čestnou a důkladnou debatu o všech totalitních zločinech minulého století“. Usnesení rovněž vyzvalo k přijetí několika opatření k posílení povědomí veřejnosti o totalitních zločinech.

Rezoluci spolusponzoroval[1]

Rozlišení

Usnesení vyjádřilo „úctu ke všem obětem totalitních a nedemokratických režimů v Evropě“ a „[vzdalo hold těm, kteří bojovali proti tyranii a útlaku“ “,„ [zdůraznilo] význam zachování vzpomínek na minulost, protože tam nemůže být žádným smířením bez pravdy a vzpomínky “,„ [znovu potvrzeno] její jednotný postoj proti veškeré totalitní vládě z jakéhokoli ideologického pozadí “,„ [odsouzeno] důrazně a jednoznačně proti všem zločinům proti lidskosti a masivnímu porušování lidských práv ze strany všech totalitních a autoritářských režimy “,„ [rozšířeno] na oběti těchto zločinů a jejich rodinné příslušníky s pochopením, pochopením a uznáním jejich utrpení “.[2]

S ohledem na své prohlášení ze dne 23. Září 2008 o prohlášení ze dne 23. Srpna 2008, Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu,[3] Evropský parlament vyzval k jeho provedení členskými státy, „aby si jej důstojně a nestranně připomněli“. Usnesení dále požadovalo „zřízení a Platforma evropské paměti a svědomí poskytovat podporu pro vytváření sítí a spolupráci mezi národními výzkumnými ústavy se specializací na téma totalitních dějin a pro vytvoření celoevropského dokumentačního centra / památníku obětem všech totalitních režimů. “[2]

Usnesení rovněž vyzvalo „vyzvat Radu a Komisi, aby podporovaly a bránily činnost nevládních organizací, jako jsou např Pamětní v Ruské federaci, které se aktivně podílejí na výzkumu a shromažďování dokumentů týkajících se zločinů spáchaných během stalinského období. ““

Historie a následky

Usnesení Evropského parlamentu předcházela Usnesení Rady Evropy 1481, Evropské veřejné slyšení o zločinech spáchaných totalitními režimy, Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu a Evropské veřejné slyšení o evropském svědomí a zločinech totalitního komunismu: 20 let poté, jakož i vyhlášením Evropského parlamentu v roce 2008 k Evropskému dni památky obětí stalinismu a nacismu.

The Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je Vilniuské prohlášení zopakoval výzvu k zaujetí „jednotného postoje proti veškeré totalitní vládě z jakéhokoli ideologického pozadí“.[4]

The Platforma evropské paměti a svědomí byla založena jako iniciativa polských Předsednictví EU v roce 2011.

Reference

  1. ^ „Společný návrh usnesení: Usnesení Evropského parlamentu o evropském svědomí a totalitě“. Europa.eu. 30. března 2009. Citováno 2011-05-10.
  2. ^ A b „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě“. Europa.eu. Citováno 2011-05-10.
  3. ^ „Prohlášení Evropského parlamentu o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu“. Europa.eu. Citováno 2011-05-10.
  4. ^ Vilniuské prohlášení. oscepa.org