Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik - European Observatory on Health Systems and Policies

Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik
TypMezivládní organizace
ÚčelPoradenství v oblasti zdravotní politiky
Hlavní sídloWHO Evropské středisko pro zdravotní politiku, Brusel, Belgie
Hlavní orgán
Světová zdravotnická organizace
Mateřská organizace
Regionální kancelář WHO pro Evropu
webová stránkawww.euro.SZO.int/ en/o nás/ partneři/observatoř

The Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik je mezivládní partnerství pořádané regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu,[1] která se specializuje na vývoj zdravotnických systémů v Evropě. Partnerství[2] zahrnuje Vlády Rakouska, Belgie, Finsko, Irsko, Norsko, Slovinsko, Švédsko a Spojené království; the Region Benátsko Itálie; Francouzská národní unie fondů zdravotního pojištění (UNCAM); the Světová zdravotnická organizace; the Evropská komise; the Světová banka; the London School of Economics and Political Science (LSE); a London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM). Observatoř byla založena v roce 1998 Josep Figueras, s kolegy Martin McKee, Elias Mossialos a Richard Saltman, když Dr. Jo E. Asvall, tehdejší regionální ředitel WHO pro Evropu, schválil jeho založení.[3]

Organizace se věnuje podpoře tvorby zdravotní politiky založené na důkazech prostřednictvím analýzy a šíření informací o evropských systémech zdravotnictví a přímou spoluprací s vnitrostátními tvůrci politik za účelem podpory přínosu pro zdraví, solidarity, účinnosti, kvality, schopnosti reagovat, transparentnosti, a integrita. Využívá a porovnává zkušenosti z celé Evropy k identifikaci a zdůraznění zdravotních problémů s úmyslem podnítit diskusi a zároveň pomoci evropským mocnostem při přijímání rozhodnutí podložených důkazy za účelem řešení problémů ovlivňujících veřejné zdraví.[4]Observatoř se skládá z řídícího výboru, základního řídícího týmu, skupiny politiky výzkumu a zaměstnanců. Jeho sekretariát sídlí v Bruselu a má kanceláře v Londýně (na LSE a LSHTM) a na Technické univerzitě v Berlíně, kde sdružuje širokou škálu akademiků, tvůrců politik a odborníků z praxe za účelem analýzy trendů ve zdravotnických politikách a reformách.

Cílem observatoře je utvářet směr vývoje politiky a spoléhat se na národní pravomoci, aby jednaly podle zjištění observatoře, které jsou zveřejněny v jejích komplexních přehledech zdravotnických systémů (Health Systems in Transition nebo HiTs).[5]Profily systému zdravotní péče sestavené observatoří pokrývají 53 členských států evropského regionu WHO a několik členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Používá je a má k nim přístup široké mezinárodní publikum se zájmem o srovnání evropských a mezinárodních zdravotnických systémů a politik.[6]Středisko uznává environmentální, sociálně-politické a sociálně-ekonomické vlivy na systémy zdravotnictví a veřejné zdraví a hodnotí, jak události, jako je nedávný hospodářský útlum nebo finanční krize, ovlivnily veřejné zdraví v celé Evropě.[7]Observatoř navrhla a spravuje inovativní platformu HSPM (Health Systems and Policy Monitor).[8] Tato platforma je společný podnik, který poskytuje podrobný popis systémů zdravotnictví a poskytuje aktuální informace o reformách a změnách, které jsou zvláště relevantní z hlediska politiky. Platforma umožňuje srovnání jednotlivých zemí v klíčových oblastech veřejného zdraví.


Činnosti

Série Zdraví v přechodu (HiT)

Recenze zdravotního systému HiT jsou zprávy obecně zaměřené na jednu zemi. Tato zpráva je podrobným popisem zdravotního systému země a analyzuje zdravotní problémy, které systém dokáže řešit, a často nastiňuje reformní a politické možnosti, které mají tvůrci politik v dané zemi k dispozici. Série je pravidelně aktualizována a zahrnuje země evropského regionu WHO i některé další země OECD (úplný seznam HiT a jejich datum vydání je k dispozici online.[9] Studie jsou k dispozici v anglické verzi a některé zprávy jsou k dispozici také v jiném úředním jazyce, zejména v ruštině.[10]

Monitorování zdravotnických systémů a politik (HSPM)

Health Systems and Policy Monitor je platforma, která umožňuje tvůrcům politik, odborníkům a akademickým pracovníkům studovat a porozumět změnám v národních systémech zdravotnictví v celé Evropě. Umožňuje uživateli získat konkrétní informace o evropských zdravotnických systémech a přímo porovnat výsledky z různých zemí.

Platforma zpřístupňuje řadu HiT observatoře online,[11] sleduje změny zdravotního systému v reálném čase, jak se vyvíjejí prostřednictvím příspěvků od odborníků v síti Health Systems and Policy Monitor Network. Poskytuje také poznatky o probíhajících zdravotních reformách, aby uživatelé HSPM mohli identifikovat a porozumět posunům v politice v celém regionu. Observatoř také poskytuje přístup k článkům Elsevier Health Policy Journal publikovaným členy HSPM.

Platforma HSPM obsahuje průběžné aktualizace členů sítě pro:

  • Belgie (KCE - Belgické znalostní centrum zdravotní péče )
  • Dánsko (University of Copenhagen and University of Southern Denmark)
  • Francie (URC Eco Île-de-France - Unité de recherche clinique en économie de la santé a IRDES - Institut pro výzkum a informace ve zdravotnické ekonomice)
  • Maďarsko (Semmelweis University)
  • Izrael (Myers-JDC-Brookdale Institute Smoklerovo centrum pro výzkum zdravotní politiky)
  • Itálie (CERGAS Bocconi University a Universita 'Cattolica of Rome)
  • Nizozemsko (NIVEL - nizozemský institut pro výzkum zdravotnických služeb a univerzita v Maastrichtu)
  • Portugalsko (Universidade Nova de Lisboa- Nova Business School)
  • Slovinsko (IVZ - Ústav veřejného zdraví Slovinské republiky)
  • Španělsko (SESPAS - Španělská společnost pro veřejné zdraví a management zdraví, IACS - Aragonský institut zdravotnictví a University of Barcelona)
  • Švédsko (Vårdanalys - Švédská agentura pro analýzu zdravotnických a pečovatelských služeb a Lund University)
  • Velká Británie / Anglie (The King's Fund)[12]

Studie

Studie observatoře pokrývají širokou škálu témat od péče o děti přes problémy s chronickými a přenosnými chorobami až po finanční omezení zdravotních systémů v celé Evropě. Ačkoli tyto studie nezajišťují provádění nových reforem a politik v celé Evropě, mají zásadní význam pro zdůraznění, vysvětlení a šíření klíčových údajů, z nichž mohou tvůrci politik v celé Evropě využívat relevantní a progresivní změny vnitrostátních zdravotních systémů.

Několik titulů zahrnuje:

  • Evropské zdravotnické služby a systémy pro děti. Lekce bez hranic
  • Mobilita zdravotnických pracovníků v měnící se Evropě. Nová dynamika, mobilní jednotlivci a rozmanité reakce
  • Podpora inovace a spolupráce při evropské kontrole rakoviny
  • Nemocnice a hranice. Sedm případových studií o přeshraniční spolupráci a interakcích zdravotnických systémů
  • Klinické pokyny pro chronické stavy v Evropské unii
  • Úspěchy a neúspěchy zdravotní politiky v Evropě. Čtyři desetiletí odlišných trendů a sbíhajících se výzev
  • Zdraví ve všech politikách - chopení se příležitostí, provádění politik
  • Změna národní role ve správě zdravotnických systémů (The). Případová studie 11 evropských zemí a Austrálie
  • Porovnání výkonu systému zdravotní péče. Agenda pro politiku, informace a výzkum
  • Budování evropských referenčních sítí ve zdravotnictví. Zkoumání konceptů a vnitrostátních postupů v Evropské unii
  • Domácí péče v celé Evropě. Současná struktura a budoucí výzvy
  • Meziodvětvová správa pro zdraví ve všech politikách. Struktury, akce a zkušenosti
  • Systémy zdravotnictví, zdraví, bohatství a blahobyt společnosti. Posuzování důvodů pro investice do zdravotnických systémů
  • Vládní veřejné nemocnice. Reformní strategie a přechod k institucionální autonomii
  • Migrace a zdraví v Evropské unii
  • Skupiny spojené s diagnostikou v Evropě[13]

Úplný seznam studií observatoře je k dispozici online.[14]

Stručné shrnutí zásad a shrnutí

Observatoř také vydává konkrétní stručné informace o politice a shrnutí. Jedná se o malé zprávy, které odpovídají potřebám tvůrců zdravotní politiky a slouží k jejich informování a poskytování relevantních a dostupných důkazů o konkrétních problémech. Řídí se systematickým způsobem organizace informací a mají tendenci se více soustředit na význam určitých politik a provádění jejich možností.

Zde je několik příkladů nejnovějších titulů ze souboru přehledů a shrnutí politiky observatoře (úplný seznam je k dispozici online):[15]

  • Jaké jsou důkazy o ekonomických dopadech integrované péče? Shrnutí zásad OBS 11 (2014)
  • Řešení potřeb pracovních sil v oblasti veřejného zdraví v Evropě, shrnutí politiky OBS 10 (2014)
  • Odpovídající forma funkce: Návrh organizačních modelů na podporu zprostředkování znalostí v evropských zdravotnických systémech, shrnutí zásad OBS 9 (řada BRIDGE) (2013)
  • Učíme se jeden od druhého: Obohacení interaktivních mechanismů sdílení znalostí o podporu zprostředkování znalostí v evropských zdravotnických systémech, shrnutí zásad OBS 8 (řada BRIDGE) (2013)
  • Jasná komunikace: Posílení mechanismů balení informací na podporu zprostředkování znalostí v evropských zdravotnických systémech, shrnutí zásad OBS 7 (řada BRIDGE) (2013)
  • Podpora zdraví, prevence nemocí: existuje ekonomický případ? Shrnutí zásad OBS 6 (2013)
  • Reakce zdravotní politiky na finanční krizi v Evropě, shrnutí politiky HEN-OBS 5 (2012)
  • Porovnání výkonu systému zdravotní péče: agenda pro politiku, informace a výzkum, shrnutí zásad HEN-OBS 4 (2012)
  • Shrnutí zásad HEN-OBS 3 (2010) s využitím auditu a zpětné vazby pro zdravotnické pracovníky ke zlepšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče[16]

BRIDGE Series

Eurohealth

Monitor finanční krize v oblasti zdraví (HFCM)

Reference

  1. ^ „Regionální kancelář WHO pro Evropu“. Regionální úřad Světové zdravotnické organizace pro Evropu. Citováno 2. července 2014.
  2. ^ „Partnerství Evropské observatoře WHO pro systémy a politiky v oblasti zdraví“. Citováno 25. června 2014.
  3. ^ „Oslavujeme 20. výročí observatoře!“.
  4. ^ „WHO, prohlášení o poslání Evropské observatoře zdravotnických systémů a politik“. Citováno 25. června 2014.
  5. ^ „Recenze systému zdravotní péče“. LSE. Citováno 25. června 2014.
  6. ^ "Členské státy". Královský fond. Citováno 25. června 2014.
  7. ^ „Dopad finanční krize na zdraví“. Monitorování zdravotní a finanční krize. Citováno 25. června 2014.
  8. ^ „HSPM“. WHO, Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Citováno 25. června 2014.
  9. ^ „WHO / Evropa - země a podoblasti“. kdo. v.
  10. ^ „Řada zdravotnických systémů v přechodu“. WHO, Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Citováno 2. července 2014.
  11. ^ „Monitorování zdravotnických systémů a politik - HSPM“. hspm.org.
  12. ^ „HSPM“. WHO, Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Citováno 2. července 2014.[trvalý mrtvý odkaz ]
  13. ^ "Studie". WHO, Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Citováno 2. července 2014.
  14. ^ „WHO / Evropa - studie“. kdo. v.
  15. ^ „WHO / Europe - Stručné shrnutí a shrnutí politiky“. kdo. v.
  16. ^ „Stručné shrnutí a shrnutí zásad, názvy“. WHO, Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Citováno 4. července 2014.[trvalý mrtvý odkaz ]