Evropská žurnalistická observatoř - European Journalism Observatory

Logo Evropské žurnalistické observatoře.
Logo Evropské observatoře žurnalistiky

The Evropská žurnalistická observatoř (EJO) je síť institutů mediálního výzkumu sdílejících společný cíl: sloužit jako most mezi výzkumníky médií a praktickými novináři, zpřístupnit výsledky výzkumu širšímu publiku a propagovat „osvědčené postupy“ v žurnalistice. Úřad EJO si klade za cíl přispět k bohatšímu porozumění různým žurnalistickým kulturám, usnadnit spolupráci mezi mediálními vědci a odborníky v Evropě a USA a posílit svobodu tisku.[1]

Dějiny

Evropská žurnalistická observatoř byla založena v roce 2004 na Università della Svizzera italiana (USI) ve švýcarském Luganu Stephan Russ-Mohl, tehdejší profesor žurnalistiky a správy médií na USI. Ačkoli jedním z cílů EJO bylo podpořit spolupráci a sdílení znalostí mezi mediálními vědci a novináři v západní Evropě a jejich protějšky v zemích bývalého východního bloku, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, nejprve byly jeho publikace k dispozici pouze v Angličtina, němčina a italština. V roce 2007 byl spuštěn polský web a v letech 2011/12 bylo přidáno dalších šest východoevropských jazyků.[2] Úřad EJO v současné době sestává ze sítě webových stránek ve 13 různých jazycích (albánština, čeština, angličtina, francouzština, němčina, maďarština, italština, lotyština, polština, portugalština, ruština, španělština a ukrajinština). Kromě toho má partnerství s Arabskou žurnalistickou observatoří se sídlem v Tunisku, která provozuje webové stránky v arabštině a francouzštině.[3]

Od roku 2013 do roku 2020 hostoval web v anglickém jazyce Reuters Institute for the Study of Journalism (RISJ), britské výzkumné centrum a think tank.[4]

V září 2020 Katedra žurnalistiky v City, University of London převzal hostování stránky v anglickém jazyce od Reuters Institute.[5]

V průběhu let obdržel EJO finanční pomoc z různých zdrojů, včetně založení Corriere del Ticino, Švýcarská národní vědecká nadace, Stiftung Presse-Haus NRZ a Robert Bosch Stiftung, kromě toho, že je podporován akademickými institucemi, které hostují různé jazykové weby.

Ocenění

V roce 2005 EJO získalo cenu Švýcarské asociace pro kvalitu v žurnalistice za vynikající výsledky a odhodlání propagovat vysoce kvalitní žurnalistiku.[6]

V roce 2019 obdržel EJO Cenu Güntera Wallraffa za kritickou analýzu žurnalistiky.[7]

Jazyky

Obsah EJO je aktuálně k dispozici online v:

• Albánec

• česky

• francouzština

• Angličtina

• Němčina

• maďarština

• italština

• lotyština

• polština

• portugalština

• Ruština

• španělština

• Ukrajinština

externí odkazy

Reference

  1. ^ "Hvězdárna". Evropská žurnalistická observatoř. Citováno 15. července 2020.
  2. ^ „L'osservatorio europeo di giornalismo parla le lingue dell'est“. Citováno 15. července 2020.
  3. ^ „Nová žurnalistická observatoř pro arabský svět“. Evropská žurnalistická observatoř - EJO. Citováno 2020-07-15.
  4. ^ „EJO expanduje v anglosaském světě“. Evropská žurnalistická observatoř - EJO. Citováno 2020-09-11.
  5. ^ „City University bude hostitelem Evropské žurnalistické observatoře“. Evropská žurnalistická observatoř - EJO. Citováno 2020-09-11.
  6. ^ Marc Höchli (2010) The Invisible Scissors: Media Freedom and Censorship in Switzerland; Bern, Peter Lang
  7. ^ „Auszeichnung geht an Raif Badawi und das„ European Journalism Observatory"". Deutschlandfunk.de. Citováno 15. července 2020.