Evropský institut míru - European Institute of Peace

Evropský institut míru
Evropský institut míru nové logo 2020.png
Formace2014
Hlavní sídloTweekerkenstraat / Rue des Deux Eglises 25, Brusel, Belgie
Prezident
Annika Söder
Výkonný ředitel
Michael Keating
Rozpočet
8 milionů EUR (2019)
webová stránkawww.eip.org

The Evropský institut míru (EIP) je nezávislá nezisková veřejná nadace, která přispívá k formování řešení konfliktů.

Jeho aktivity sahají od usnadnění tichých dialogů na vysoké úrovni mezi politickými aktéry až po usmíření místní komunity. Podpora je poskytována vyjednavačům, mediátorům a tvůrcům politik v Evropě s cílem pomoci těm, kteří jsou zasaženi konflikty, a posílit roli Evropy jako mírového agenta. Institut uplatňuje přístup citlivý na konflikty a neškodící. Zasazuje se o zahrnutí genderových perspektiv a smysluplné účasti žen na všech jejích činnostech, jakož i aplikaci objektivu změny klimatu na veškerou její práci.

Od svého založení v roce 2014 působil institut globálně ve více než desítce zemí na Středním východě, ve střední Asii, Africe, Latinské Americe a Evropě a poskytoval praktické zkušenosti, technické znalosti a politické rady v oblasti řešení konfliktů.

Mise

Mise: Posláním Evropského institutu pro mír je formovat reakce na konflikty, prosazovat konfliktní závazky a zajistit optimální evropskou roli při podpoře udržitelných a trvalých mírových dohod.[1]

Vidění: Vizí institutu je dosáhnout udržitelného přechodu od násilí k míru prostřednictvím dialogu a partnerství.

Dějiny

V roce 2009 bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny míru Martti Ahtisaari vyzval k vytvoření Evropského mírového institutu, který podpoří potřebu lepšího poučení z minulých lekcí.[2] V roce 2010 švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt a finský ministr zahraničních věcí Alexander Stubb vypracovala společný neveřejný dokument určený vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové.[3] Zmínili hranice tradiční diplomacie a zdůraznili přidanou hodnotu, kterou mohou mít kapacity nad rámec těch, které mají k dispozici osoby s rozhodovací pravomocí na vysoké úrovni. Myšlenka evropského mírového institutu si zároveň získala zvýšenou pozornost mezi členy Evropského parlamentu (MEP) a byla podpořena zejména německým europoslancem Franziska Brantner [4] a francouzský europoslanec Alain Lamassoure.[5]

Evropský parlament následně zadal tři hlavní studie o zřízení Evropského institutu pro mír, včetně studie o plánu pro tento institut,[6] analýzu nákladů a přínosů[3] a studie o přidané hodnotě a finančním hodnocení.[7] Proces založení institutu řídila základní skupina států, která zkoumala nejlepší alternativy, aby byl v souladu s evropským úsilím a realitou.

Uskutečnilo se mnoho workshopů a seminářů k diskusi o evropské mediaci a budoucí roli institutu. Mezi tyto akce patřil workshop ve Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu,[8] tři workshopy pořádané irským předsednictvím Rady EU a Evropským parlamentem v Paříži, Berlíně a Sofii v roce 2013 a konference na vysoké úrovni v Bruselu v květnu 2013, pořádaná společně Parlamentem, irským předsednictvím Rady EU a ESVČ.[9]

Po čtyřech letech konzultací s evropskými vládami, mezinárodními organizacemi pro řešení konfliktů, orgány Evropské unie a odborníky na mír a bezpečnost byly dne 18. února 2014 podepsány stanovy institutu.[10] Dne 5. května 2014 byla ustavena rada a zvolen prezident. Dne 12. května 2014 institut zahájili ministři zahraničních věcí zakládajících členských států (Belgie, Finsko, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko).

Staffan de Mistura byl jmenován prvním předsedou představenstva a působil do října 2016. Pekka Haavisto v říjnu 2016 nahradil de Misturu a pokračoval ve službě, dokud nebyl v červnu 2019 nominován na ministra zahraničních věcí.[11] Bývalá švédská státní tajemnice pro zahraniční věci Annika Söderová byla následně v červenci 2019 jmenována třetí předsedkyní institutu.[12]

Martin Griffiths působil jako první výkonný ředitel institutu v letech 2014 až březen 2018, poté byl jmenován zvláštním vyslancem OSN pro Jemen.[13] Griffithse dočasně nahradil Stine Lehmann-Larsen, který převzal odpovědnost jako výkonný ředitel.[14] V listopadu 2018 Michael Keating byl jmenován výkonným ředitelem ústavu.[15] Dříve působil jako zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN (SRSG) a vedoucí pomocné mise OSN v Somálsku od roku 2016 do září 2018.[16]

Rozpočet

Evropský mírový institut vykonává práci filantropické povahy a nemá žádný ziskový účel. Institut získává dary z několika zemí prostřednictvím členských příspěvků a financování projektů od národních vlád a Evropské komise.

V roce 2019 měl institut celkové provozní výnosy přibližně 8 milionů EUR a odpovídající výdaje.[17]

Organizace a vedení

Nejvyšší rada

Rada guvernérů poskytuje ústavu strategickou, politickou a technickou podporu. Představenstvo má osm členů (Belgie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Španělsko a Švédsko) a může být rozšířeno na maximálně patnáct.[1]

Annika Söder je předsedou představenstva. Marc Otte, působí třetí funkční období jako viceprezident.

Partnerství a spolupráce

Evropský mírový institut je nezávislým a flexibilním partnerem, který pracuje s řadou aktérů a přitom zůstává autonomní, aby jednal rychle a kreativně.

Institut spolupracuje s evropskými rozhodovacími orgány v Evropské unii i v evropských státech. Spolupracuje také s účastníky konfliktu a komunitou na podporu řešení konfliktů a mediace, včetně OSN, mezivládních organizací, národních vlád a občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace, odborníci a akademici.

Reference

  1. ^ A b „Strategický plán 2020–2022 - Společné utváření řešení konfliktů“ (PDF). Evropský institut míru.
  2. ^ „EU by mohla udělat pro mír více, říká Ahtisaari“. EUobserver. Citováno 3. listopadu 2020.
  3. ^ A b „Ministr zahraničí Stubb a švédský ministr zahraničí Carl Bildt navrhují zřízení Evropského mírového institutu“. Belgie. Citováno 3. listopadu 2020.
  4. ^ Borsen, Peter. „Náklady, výhody a možnosti Evropského institutu pro mír“ (PDF).
  5. ^ Krümpelmann, Stefan; Major, Claudia. „Vstoupit do Evropského mírového institutu: Konkurovat Evropské unii nebo ji posilovat?“ (PDF). www.swp-berlin.org.
  6. ^ „Vytvoření znalostní základny inteligentní síly: modrý tisk pro Evropský institut pro mír - Think Tank“. www.europarl.europa.eu. Citováno 3. listopadu 2020.
  7. ^ „Evropský mírový institut? Přidaná hodnota, rizika a možnosti“ (PDF). europarl.europa.eu. mediatEUR.
  8. ^ „Konference parlamentních výborů pro záležitosti Unie“. europarl.europa.eu.
  9. ^ „EU jako mírotvorce: posílení konference EU v oblasti mediace v Evropském parlamentu“ (PDF). europarl.europa.eu.
  10. ^ „Nový evropský mírový institut se připravuje na debut“. United States Institute of Peace. Citováno 3. listopadu 2020.
  11. ^ „Nový prezident EIP: Pekka Haavisto | EIP“. www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.
  12. ^ „Annika Söder zvolena prezidentkou EIP | EIP“. www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.
  13. ^ "VEDENÍ LIDÍ". OSESGY. 19. října 2015. Citováno 3. listopadu 2020.
  14. ^ „Stine Lehmann-Larsen, nový prozatímní výkonný ředitel | EIP“. www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.
  15. ^ „Michael Keating | EIP“. www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.
  16. ^ „Zvláštní oznámení: Michael Keating jako nový výkonný ředitel | EIP“. www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.
  17. ^ "| EIP". www.eip.org. Citováno 3. listopadu 2020.

externí odkazy