Eunice Katunda - Eunice Katunda

Eunice do Monte Lima Katunda (Catunda) (14. března 1915 - 3. srpna 1990)[1] byl brazilský pianista, hudební pedagog a skladatel.

Život

Katunda se narodila v roce Rio de Janeiro a studoval hru na klavír u Oscar Guanabarino a Marieta Lion, složení s Furio Franceschini, Camargo Guarnieri a Hans-Joachim Koellreutter. Od roku 1944 pracovala jako koncertní pianistka a byla členkou souboru Música Viva, který založil Koellreutter. V roce 1948 cestuje Katunda se studenty Koellreutteru do Itálie, kde bude studovat dirigování u Hermann Scherchen. Od tohoto roku se Eunice přibližuje estetickým socialistickým směrnicím.[2] V roce 1950 zahájila studium brazilské lidové hudby Pierre Verger. Katunda učila na MU hudební vědu University of Brasília a složení na konzervatoři v Rio de Janeiru. Zemřela v São José dos Campos.[3][4]

Funguje

Katunda často kombinovala lidový prvek s technikou 12 not. Mezi vybrané skladby patří:

  • Flauta (v Duas líricas gregas)
  • Anunciação (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Aóion (v Duas líricas gregas)
  • Assim como jako folhas (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Bom Jesus do Calvário (v Duas devoções nordestinas)
  • Consciência de ser (in Estro Romântico) (Text: Eunice Katunda)
  • Dialética (in Estro Romântico) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Encomenda de Almas (v Duas devoções nordestinas)
  • Estro africano č. 2 (Águas de Oxalá) (Text: Bible nebo jiné posvátné texty)
  • Incelença das Ave-Marias (v Quatro Incelenças (Quatro cantigas de velório))
  • Incelenças do anjo do céu (v Quatro Incelenças (Quatro cantigas de velório))
  • Incelenças do anjo-Serafim (v Quatro Incelenças (Quatro cantigas de velório))
  • Incelenças dos cravos e rosas (v Quatro Incelenças (Quatro cantigas de velório))
  • Louvor de Oxum (v Estro africano č. 1 (Duas cantigas das águas)) (Text: Bible nebo jiné posvátné texty)
  • Louvor de Yemanjá (v Estro africano č. 1 (Duas cantigas das águas)) (Text: Bible nebo jiné posvátné texty)
  • Moda da solidão-samota (in Líricas brasileiras) (Text: Mário de Andrade)
  • Moda do corajoso (in Líricas brasileiras) (Text: Mário de Andrade)
  • Não comerei (v Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Ó anjo das pernas tortas (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • O espectro da rosa (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Ó mais que perfeito (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Ó sono da amada (in Estro Romântico) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Pois que tão raramente (v Duas líricas gregas)
  • Prenúncio do Sol (v Duas líricas gregas)
  • Refrão de infância (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Rosa dos quatro espinhos (in Estro Romântico) (Text: Eunice Katunda)
  • Ser subjetivo (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Seresta do maior amor (Text: Vinícius de Moraes)
  • Sono una creatura (in Due lirici di Ungaretti) (Text: Giuseppe Ungaretti)
  • Teu nome (in Canções à maneira de época) (Text: Vinícius de Moraes)
  • Trenoda al poeta morto (Text: Giuseppe Ungaretti)[5]
  • 'Negrinho do pastoreio kantáta pro 3vv, flétnu, kytaru, perkuse, 1946
  • Cantata do soldado morto, sbor, malý orchestr, 1965
  • Cantata dos marinheiros, sbor, orchestr, 1975
  • 4 cantos à morte, 1948
  • A negrinha e Iemanjá, sbor, orchestr, 1955
  • Koncert Pianoforte, 1955
  • Homenagem a Schoenberg, klarinet, viola, violincello, klavír, 1949
  • Serestas, 4 saxofon, 1956
  • 2 seresty, kytara, 1972
  • Momento de Lorca, pro klavír, 1957
  • 4 momenty de Rilke, pro klavír, 1958
  • Sonata de louvaçãopro klavír, 1960
  • Sonata fúnebrepro klavír, 1970

Reference

  1. ^ „Eunice Katunda“. Citováno 4. března 2019.
  2. ^ „Portal Musica Brasilis - časová osa Eunice Katunda“.
  3. ^ Antonio, Irati; Schechter, John M. „Katunda (Catunda), Eunice do Monte Lima“. Citováno 9. října 2011.
  4. ^ Tyrrell, John (2001). Nový slovník hudby a hudebníků v Grove: Svazek 13.
  5. ^ „Skladatel: Eunice (do Monte Limy) Katunda (1915-1990)“. Citováno 22. prosince 2010.