Eugen Hemberg - Eugen Hemberg - Wikipedia

Eugen Peter Alexander Hemberg (1845-1946) byl Švéd lesník, autor a lovec.

Vzdělání a kariéra

Hrad Smedstorp, rodový domov Eugena Hemberga.

Hemberg promoval v oboru lesnictví na švédském lesnickém institutu („Skogsinstitutet“) v roce 1869. Po ukončení studia začal podnikat dlouhé průzkumné cesty do Ruska, Finska, Polska, Německa a Krkonoš, kde dokumentoval a prozkoumal místní lesnictví a lov. Po Hembergově návratu do Švédska v roce 1874 začal pracovat pro švédskou vládu v lesním hospodářství v roce Kalix a Arljeplog mezi lety 1874-1878. Na konci 19. století se vrátil do Ruska, aby pokračoval v dokumentaci svých loveckých a lesnických postupů (1898-1899). V roce svého návratu do Švédska 1899 byl v roce povýšen na „Státního lesního inženýra“ Ystad a nakonec do „hlavního lesníka“ Kronobergův kraj v letech 1904-1920.[1][2]

Hemberg vydal několik důležitých knih ze svých cest, včetně: Jakt- och turistskildringar från tsarernas land (1896–1897) („Lov a turistické vyobrazení země Tzarů“), Jaktbara däggdjurs gångarter och spår (1897–1915) („Chody a stopy lovitelných savců“), Från Kola och Ural (1908) („From Kola and Ural“). Kromě toho napsal následující historickou beletrii: Stenåldershorden (1923) („The Stone-Age Hoard“) a Varjagerna (1924) („Lovci vlků“). Hemberg také publikoval články v každoroční lesnické publikaci Ruská koruna Forets d'Oural.[1][3]

Hemberg byl vášnivým lovcem a ve věku 36 let se stal členem švédského královského loveckého klubu na schůzce s Oscar I., který se spontánně rozhodl překonat hlasovací postupy běžně vyžadované pro členství. Byl také hostem v loveckém klubu Ruské říše.[1]

V roce 1896 August Strindberg navštívil Ystad a prostřednictvím Dr. Anderse Eliassona se Hemberg a Strindberg setkali a vytvořili přátelství ohledně jejich společného zájmu o přírodu.[4]

Rodina

Eugen Hemberg se narodil 9. listopadu 1845 v Ystad, a zemřel 14. března 1946 v Växsjö, čtyři měsíce po jeho 100. narozeninách. Byl synem panství Fritze Eugena Hemberga a Clary Wilhelminy Åkerblomové a vnukem Jöns Peter Hemberg. Po smrti svého otce zdědil Hrad Smedstorp.[5]

Hemberg se oženil s Agnes Mathildou Lundgren (1856-1902), která byla dcerou radní John Robert Lundgren. Společně měli syny, Roberta, Jana a Arnulfa. Po smrti Agnes Mathildy se Hemberg znovu oženil s Elmou a měl dceru Edit.[1]

Bibliografie

  • Jakt- och Turistskildringar från Tsarernas land, Stockholm, 1896
  • På obanade stigar: jaktskizzer, sagor och noveller från Lappland, Bonnier, Stockholm, 1896
  • Trampaulor Skandinaviska däggdjurs. Monografiské studie, Stockholm, 1897
  • Från Kola och Ural. Vildmarksbilder, Stockholm, 1902
  • Stenåldershorden: De första människorna på Sveriges jord. av Eug [en] Hemberg, C. E. Fritze, Stockholm, 1923
  • Varjagerna: en skildring från hedenhös, C. E. Fritze, Stockholm, 1924
  • En nittioårings minnen: vandringar i kulturens och naturens tempelhallar, Scania, Malmö, 1936

Reference

  1. ^ A b C d „Eugen P A Hemberg - Svenskt Biografiskt Lexikon“. sok.riksarkivet.se. Citováno 2017-09-09.
  2. ^ Hildebrand, Albin (1900). Svenskt porträttgalleri, pásmo 15. H.W. Tullberg, Stockholm.
  3. ^ Svenska skogsvårdsföreningen: Skogen, skupina 33, Sveriges skogsvårdsförbund, Stockholm, 1946.
  4. ^ SAXO, null (2009-10-29). "Strindberg på exkursion i Ystad - Ystads Allehanda". Ystads Allehanda (ve švédštině). Citováno 2017-09-10.
  5. ^ Sveriges dödbok 1901–2013.