Erling Wicklund - Erling Wicklund - Wikipedia

Erling Wicklund
Lionel Batiste a Erling Wicklund v Moldejazzu v roce 2010
Lionel Batiste a Erling Wicklund v Moldejazz v roce 2010
Základní informace
Rodné jménoErling Sachs Wicklund
narozený7. června 1944
Göteborg, Švédsko
PůvodŠvédsko
Zemřel8. srpna 2019 (ve věku 75)
ŽánryJazz
Zaměstnání (s)Hudebník, rozhlasový moderátor, hudební kritik, skladatel a novinář
NástrojePozoun
ŠtítkyPonca Jazz Records
Související aktyObchodní dům Erlinga Wicklunda
Orchestr Geira Wentzela

Erling Sachs Wicklund (7. června 1944 - 8. srpna 2019) byl norský jazz pozounista, skladatel, aranžér a novinář, známý pro řadu jazzových programů na NRK.[1]

Kariéra

Wicklund se narodil v Göteborg, Švédsko, a studoval hudební vědu, dějiny umění a angličtinu na Univerzitě Karlovy v Praze University of Oslo, kompozice a aranžování na "Dick Grove School of Music" v Los Angeles a pozoun na Musikkonservatoriet v Oslu. Od 60. let hrál ve „Veitvet Musikkskoles storband“, „Universitetet i Oslos Storband“, Filharmonisk Selskaps Orkester, orchestry v Chat Noir, Det Norske Teatret, Oslo Nye Teater, Národní divadlo „Thorleif Østerengs storband“, „Radiostorbandet“ a také na Klub 7, kapely vedené Arild Wikstrøm a Earl Wilson „Band No Name“. Od roku 1968 působí jako hudební producent a novinář NRK. Rozhlasový hostitel u NRK P2 a NRK Jazz. Je také vůdcem vlastních kapel „Storeslem“, „Streetswingers“, „Sixpack“, „Take Five“, „Trombone for Two“.[1] Jeho nejnovější kapelou je oktet „Octopus“.

Zatímco vedl kvintet „Oolyakoo“ s Atle Hammer (trompet) z roku 1976. „Storeslem“ vznikl v roce 1991, společně se 16 profesionálními hudebníky vydali Wicklundovy skladby v roce 2008. Jeho trio „Streetswingers“ s Janem Bergerem (kytara) a Erik Amundsen (basa) vydal album Načase (2001), a následně obměnil sestavu s kytaristy Bjørn Vidar Solli, Staffan William-Olsson, Frode Kjekstad, Halvard Kausland a basista Stig Hvalryg. Sextet „Sixpack“ s Atle Hammer, Harald Bergersen, Staffan William-Olsson, Stig Hvalryg a Lars Erik Norum uspořádali koncert na „Oslo Jazzfestival“ 2007, kde uvedli světovou premiéru dvanácti skladeb Wicklunda. Kvintet „Take Five“ mimo jiné spolupracoval se saxofonistou Håvard Fossum a pianista Ove Alexander Billington. V kvintetu „Trombón pro dva“ se účastní pozounisty Harald A. Halvorsen a odehráli několik koncertů v roce 2008. Octet „Octopus“ hraje originály Wicklunda i klasiku Billa Holmana, Marty Paicha a Larse Gullina.

Jako hudební producent a novinář v NRK „Wicklund je nejznámější pro programy„ Norske jazzprofiler “a„ Åpent hus “s několika jedinečnými nahrávkami norské jazzové scény. Klub 7 v 70. letech.[2] Produkoval řadu jazzových koncertů, festivalových reportáží a portrétů a v roce 1991 televizní seriál „Ung norsk jazz“ v NRK s producentem Jan Horne. V 90. letech byl producentem skladby „Midt i musikken“, později jazzovým recenzentem „Kulturnytt“ v NRK P2. Od roku 2008 působil v redakční radě pro 24hodinový DAB a online kanál NRK Jazz.

Několik rozhlasových produkcí Wicklund je vydáno na CD Radka Toneff Pohádky (1982), Setkává se Big Band norského rozhlasu Bob Florence (1986), Setkává se Big Band norského rozhlasu Bill Holman (1989), Jens Wendelboe Crazy Energy Jazz Quartet Zbláznit se (1998), Big Band Kjell Karlsen Big Band Bonanza (2001), Hallgeir Pedersen Trio Blues na západním pobřeží (2002),[3] Nora Brockstedt Postupem času (2004), Zasedání NRK - duše, afro-jazz a latina ze scény Club 7 (2007), Christian Reim Nevydaná díla 1969–1979 (2008), Carl Magnus Neumann Živě v Kongsbergu a dalších nevydaných dílech (2008), Helge Hurum Spectre Nevydaná díla 1971–1982, Svein Finnerud Trio Kazatelé Nevydaná díla 1969–1980 (2007) a Svein Finnerud Trio The Complete Released Works 1968–1999 (2008). Byl také producentem poslední nahrávky Konec melodie kytarista Thorgeir Stubø.

Jako dětský herec se Wicklund v 50. letech podílel na více než 100 rozhlasových hrách NRK pro „Radioteatret“, „Skolekringkastinga“ a „Barnetimen“. On také měl dětské role v "Det Norske Teatret" a byl charakter "Henriks sønn" v Arne Skouen je Oscar nominovaný film Ni živ (1957).

Vyznamenání

Diskografie

Filmografie

Reference

  1. ^ A b „Životopis Erlinga Wicklunda“ (v norštině). Bransjeregister MIC.č.
  2. ^ „Various - NRK Sessions: Soul, Afro-Jazz And Latin From The Club 7 Scene“. Discogs.com. Citováno 3. prosince 2012.
  3. ^ „Web Hallgeir Pedersen“ (v norštině). HallgeirPedersen.com.
  4. ^ „Blåser i gang jazzfestival“. Archivovány od originál dne 14. února 2010. Citováno 3. prosince 2012.

externí odkazy