Erl z Toulouse - Erl of Toulouse

The Erl z Toulouse (také známý jako Románek Dyoclicyane) je středověká angličtina rytířská romantika zaměřena na nevinnou pronásledovanou manželku.[1] Má to být přeloženo lai, ale původní lai je ztracen.[2] Předpokládá se, že pochází z konce 14. století a přežívá ve čtyřech rukopisech z 15. a 16. století. The Erl z Toulouse je psán v severovýchodním Midland dialektu střední angličtiny.[3]

Synopse

Královna Almayne je ponechána v péči dvou rytířů, kteří ji namlouvají. Když je odmítne, zavedou do jejího pokoje mládí, zabijí ho v přítomnosti svědků a obviní ji z cizoložství. Šampion ji zachrání před smrtí; pak se její manžel dozví, že je jeho starým nepřítelem, hraběm z Toulouse.

Zdroje

Historicky, Bernard I, Hrabě z Toulouse, syn Guillaume d'Orange z Karolínské romániky a císařovna Judith, druhá manželka Louis zbožný, byli skutečně obviněni z cizoložství a očištěni přísahou a nabídkou k soudu bojem; historická situace byla zkrášlena romantickým incidentem, protože motivy, které se změnily z (pravděpodobně) ambice na zmařenou lásku, a nabídka boje byla přijata.[4]

Varianty

Nejstarší skupinou románků je katalánská skupina se třemi katalánskými kronikami, které ji zaznamenávají, spolu se španělskou romantikou a dvěma francouzskými kronikami.[1] Později existují anglické varianty, včetně Erl z Toulouse a pařížské, které obsahují mnoho zázračných prvků; stále poslední, mnoho dánských variant, zřejmě založených na anglických, je nalezeno.[5] Báseň se také nachází v Lincoln Thornton rukopis pod názvem Románek Dyoclicyane.[6][7]

V Dětská balada Pane Aldingare, zjevně zázračná šampiónka, přichází na pomoc drobná postava nadpřirozeného původu.[8] Mezi skandinávské balady patří malý, ale ne nadpřirozený šampion.[9]

Motivy

Obvinění rytířů a obrana nezainteresovaného šampiona představují odlišnou skupinu románků, které používají motivy nalezené pouze v románcích, na rozdíl od těch, které takové romány používají pohádka motivy jako pronásledovatelka tchyně a šampiónka ve vlastních dětech hrdinky; toto je výrazně středověký doplněk.[10]

Reference

  1. ^ A b Laura A. Hibbard, Medieval Romance v Anglii p35 New York Burt Franklin, 1963
  2. ^ Early English Romances: Done Into Modern English od Edith Rickert: Romances of Love, Chatto and Windus: London, Duffield & Co .: London, 1908
  3. ^ Anne Laskaya a Eve Salisbury. „Erle of Toulous: Úvod“. TÝMY Středoanglické texty. University of Rochester. Citováno 25. července 2014.
  4. ^ Laura A. Hibbard, Medieval Romance v Anglii str. 39 New York Burt Franklin, 1963
  5. ^ Laura A. Hibbard, Medieval Romance v Anglii p36 New York Burt Franklin, 1963
  6. ^ Brewer, Derek S.; Owen, A.E.B. (1977). Thorntonův rukopis (Lincolnská katedrála MS.91). London: The Scolar Press. str. xvii. ISBN  0-85967-352-9.
  7. ^ „Ježíš Kristus v Trojici / Pouze Bůh a tři osoby“. Rejstřík středoanglického verše. Polytechnický institut ve Virginii a Státní univerzita. Archivovány od originál dne 17. března 2012. Citováno 14. dubna 2011.
  8. ^ Laura A. Hibbard, Medieval Romance v Anglii str.37 New York Burt Franklin, 1963
  9. ^ Laura A. Hibbard, Medieval Romance v Anglii p38 New York Burt Franklin, 1963
  10. ^ Margaret Schlauch, Chaucerova Kostnice a obviněné královny, New York: Gordian Press 1969 str. 98–9

externí odkazy