Erika Weinzierl - Erika Weinzierl

Erika Weinzierl (2008)

Erika Weinzierl (06.06.1925 - 28 října 2014) byl rakouský historik, genderový výzkumník a historik nacismus. Člen Rakouská lidová strana a kuratorium Rakouský mauthausenský výbor, byla druhou ředitelkou Katedra soudobých dějin Vídeňské univerzity, nástupce Ludwiga Jedličku.[1] Weinzierl byl příjemcem Rakouská dekorace pro vědu a umění, Preis der Stadt Wien für Geisteswissenschaften, Medaile Benemerenti a Cena Theodora Körnera.

Životopis

Erika Fischer se narodila 6. června 1925 v Vídeň, Rakousko. Vystudovala Vídeňská univerzita.

Vedla Institut Ludwiga Boltzmanna pro dějiny společenských věd a byla řádnou profesorkou na Univerzita v Salcburku a Vídeňská univerzita. Po dlouhou dobu byla jednou z mála žen v německy mluvícím světě a jedinou v Rakousku na historickém ordinariátu. Získala řadu ocenění za kritické zkoumání občanské společnosti za národního socialismu. Po mnoho let se postavila proti „antisemitské kampani v Rakousku“, které se později stala čestnou prezidentkou.

Weinzierl, autor knih a mnoha článků, vydal přibližně 700 titulů. Byla také redaktorkou nebo spolueditorkou 30 knih, včetně měsíčních nebo dvouměsíčních zeitgeschichte („Journal of Contemporary History“) z roku 1973.[2] Rovněž redigovala řadu publikací Institutu pro církevní dějiny, Historického ústavu univerzity v Salcburku, Ústavu dějin sociálních věd Ludwiga Boltzmanna (s Wolfgangem Huberem) a materiálů o soudobých dějinách (s Rudolfem G. Ardeltem Karl Stuhlpfarrer).

Zemřela 28. října 2014 ve Vídni.

Hrob Eriky Weinzierlové

Ocenění

  • 1952, Papežská medaile za zásluhy Benemerenti[3]
  • 1979, Premio Adelaide Ristori z Centro Culturale Italiano v Římě[3]
  • 1985, Rakouský čestný kříž za vědu a umění I. třídy
  • 1985, stříbrná medaile spolkové země Salcburk
  • 1985, Medaili cti Spolkového hlavního města Vídně ve zlatě
  • 1988, rakouská státní cena za kulturní žurnalistiku
  • 1992, Státní cena Dr. Herthy Firnbergové za zvláštní úspěchy v oblasti vědy a výzkumu
  • 1994, Cena města Vídně za humanitní vědy
  • 1995 Cena Bruna Kreiskyho za politickou knihu Institutu Dr. Karla Rennera (za její kompletní díla)
  • 1996, Joseph Samuel Bloch Medal of Action Against Antisemitism in Austria
  • 1998, Cena Wilhelma Hartela Rakouské akademie věd
  • 1999 Zlatý doktorát GWF Vídeňské univerzity
  • 2000, Cena města Vídně za veřejné vzdělávání
  • 2000, Velká stříbrná medaile za zásluhy o Rakouskou republiku[4]
  • 2002, čestný prsten města Vídně (za její závazek k boji proti antisemitismu)
  • 2003, literatura faktu „danubius“ knižního klubu Donauland a ORF (za celoživotní dílo)
  • 2006, Vídeňská cena E. Chargaffa Výzkumného centra pro etiku a vědu v dialogu
  • 2008, Čestná cena Press Clubu Concordia (za celoživotní dílo, zejména za boj proti antisemitismu)
  • 2010, Cena spolkového ministra pro ženy a veřejné služby za celoživotní přínos ženám

Filmy

  • Erika Weinzierl - Portrét. Film Petera Grundeiho a Ronalda P. Vaughana [k 85. narozeninám]. ORF, Rakousko 2010.

Reference

  1. ^ Friedrich Stadler: „40 Jahre Institut für Zeitgeschichte der Universität Wien“ Archivováno 09.06.2007 na Wayback Machine (2006). Citováno 2012-12-18 (v němčině).
  2. ^ Ilse Korotin (Hrsg.): BiografıA: Lexikon österreichischer Frauen. Bd. 3, Wien 2016, S. 3495 f.
  3. ^ A b Erika Weinzierl ist gestorben. In: ORF, 28. října 2014.
  4. ^ Aufstellung aller durch den Bundespräsidenten verliehenen Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich ab 1952 (PDF)