Engelbrekt Engelbrektsson - Engelbrekt Engelbrektsson

Model pro sochu Engelbrekt v Örebro
Socha Engelbrekt na Kornhamnstorg v Stockholm

Engelbrekt Engelbrektsson (1990 - 4. května 1436) byl švédský šlechtic a nacionalistický vůdce rebelů a státník. Byl vůdcem Engelbrektské povstání v roce 1434 proti Eric Pomořanska, král Kalmarská unie.[1] Farnost Engelbrekt (Engelbrekts församling) a Kostel Engelbrekt (Engelbrektskyrkan) v Církev švédské diecéze ve Stockholmu byli oba jmenováni na jeho počest. [2][3]

Životopis

Engelbrekt Engelbrektsson byl majitelem dolu a železáren v historické hornické oblasti Bergslagen. Byl z farnosti Norberg (Norbergs församling) v Västmanland. Jeho rodina původně pocházela z Německa, v 60. letech se přestěhovala do Švédska.[4] V rodinném erbu jsou zobrazeny tři pololilie formované do trojúhelníku.[5]

Engelbrekt Engelbrektsson nebyl spokojen s četnými přestupky dánských místních exekutorů a vysokými daněmi. V roce 1434 založil a povstání s podporou důlních dělníků a rolníků z jeho domovské oblasti. Engelbrekt se postavil proti královskému exekutorovi Västerås, Jösse Eriksson, který byl obviňován z utrpení, které pod jeho vládou utrpěli těžební muži. Povstání přerostlo v obrovskou sílu, která ovládla zemi. Povstání se odehrálo na pozadí Kalmarská unie pod vládou krále Erik Pomořanska.[6]

V roce 1435 byl jmenován Engelbrekt Rikshövitsman, Vrchní velitel, u a Riksdag v Arboga to je často považováno za první Riksdag ve Švédsku. Nebyl však schopen odolat švédské šlechtě, která chtěla využít povstání. Byl poněkud nucen do pozadí. Šlechta a duchovenstvo se rozhodli podpořit Karl Knutsson Bonde, který v roce 1436 nahradil Engelbrekt jako Rikshövitsman.[7]

Dne 4. května 1436 byl Engelbrekt zavražděn na Engelbrektsholmen, ostrůvek v jezeře Hjälmaren aristokratem Måns Bengtsson, který žil v nedalekém okolí Göksholm Hrad. Engelbrekt byl pohřben v Örebru v Kostel svatého Mikuláše.

Måns Bengtsson byl švédský rytíř a hlavní soudce v tradiční švédské provincii Närke. Byl členem rodiny Natt och Dag, rodina z Östergötland který patří do švédské šlechtické třídy.[8][9]

Následky

Socha Engelbrekt na radnici ve Stockholmu

V příštích několika desetiletích se Engelbrekt stal národním hrdinou, zobrazovaným jako veřejný ochránce a odpůrce Kalmarská unie. Jeho vzpoura byla považována za začátek Švédské národní probuzení, který by v následujícím století triumfoval vítězstvím krále Gustav Vasa (vládl 1523–1560). Samotný Engelbrekt takové myšlenky neměl, což muselo být v té době anachronické; nicméně jeho povstání dalo rolníkům hlas ve švédské politice, který poté už nikdy neztratili. Vzpoura Engelbrekt způsobila erozi jednoty Kalmarské unie, což vedlo k vyhnání dánských sil ze Švédska. Ačkoli později dánští králové znovu získali vliv na Švédsko, povstání vytvořilo precedens pro švédské nároky na svrchovanost.[10]

Dědictví

  • Carl Georg Starbäck vydal román Engelbrekt Engelbrektsson ve dvou částech v letech 1868–69. [12]
  • Gustaf Wilhelm Gumælius publikoval báseň Engelbrekt v roce 1858.[13]
  • August Strindberg zahrnuty Engelbrekt do hry o pěti dějstvích z roku 1899 Sága Folkungů (Folkungasagan).[14]
  • Engelbrekt se stal předmětem Engelbrekt (1928), opera švédského skladatele Natanael Berg (1879–1957).[15]

Reference

  1. ^ Engelbrekt Engelbrektsson (Nordisk familjebok / 1800-talsutgåvan. 4. Duplikator - Folkvandringen / 499-500. 1881)
  2. ^ „Om Engelbrekts församling“. .svenskakyrkan.se. Citováno 1. srpna 2020.
  3. ^ „Engelbrektskyrkan“ (PDF). svenskakyrkan.se. Citováno 1. srpna 2020.
  4. ^ NE (2023): Engelbrekt Engelbrektsson (Nationalencyklopedin. (Link checked 2013-05-13.)
  5. ^ "Bergslagen". Stiftelsen Ekomuseum Bergslagen. Citováno 1. srpna 2020.
  6. ^ „Bergslagen - Vår historia“. Destinace Bergslagen. Citováno 1. srpna 2020.
  7. ^ Karl Knutsson (Nordisk familjebok / Uggleupplagan. 13. Johan - Kikare / 943-944. 1910)
  8. ^ Måns Bengtsson - Natt och Dag (Nordisk familjebok / 1800-talsutgåvan. 11. Militärkonventioner - Nådaval / 861-862)
  9. ^ Natt och Dag (Nordisk familjebok / Uggleupplagan. 19. Mykenai - Norrpada / 563–564)
  10. ^ S. J. Boëthius, univerzita v Uppsale. „Om Engelbrekt Engelbrektsson och Betydelsen Af Hans Verk“. Stockholm: Beijers Bokförlagsaktiebolag. Citováno 1. srpna 2020.
  11. ^ „Carl Gustaf Qvarnström“. Svenskt biografiskt lexikon. Citováno 1. srpna 2020.
  12. ^ „C Georg Starbäck“. Svenskt biografiskt lexikon. Citováno 1. srpna 2020.
  13. ^ „Gustaf Wilhelm Gumælius“. Svenskt biografiskt lexikon. Citováno 1. srpna 2020.
  14. ^ Strindberg, srpen (1959). Sága Folkungů: Engelbrekt. google.com. ISBN  9780295739212. Citováno 1. srpna 2020.
  15. ^ „Natanael Berg (1879-1957)“. Levande Musikarv. Citováno 1. srpna 2020.

Jiné zdroje

  • Harrison, Dicku (2002) Sveriges historia medeltiden (Stockholm: Liber) ISBN  91-47-05115-9
  • Moberg, Vilhelm (1971) Min. Svenska historia, II. Frän Engelbrekt till och med Dacke (Stockholm: Norstedt)
  • Larsson, Lars Olof (1984) Engelbrekt Engelbrektsson a 1430-talets svenska uppror (P.A. Norstedt) ISBN  978-91-1-843212-5
  • Lindkvist, Thomas (1990) Sveriges medeltid (Solna: Almqvist & Wiksell) ISBN  978-91-21-10557-3
  • Lönnroth, Eriku (1961) Från svensk medeltid (Stockholm: Aldus / Bonniers)