Emanuel Czuber - Emanuel Czuber
Emanuel Czuber | |
|---|---|
 Portrét rakouského matematika Emanuela Czubera (1851-1925) | |
| narozený | 19. ledna 1851 |
| Zemřel | 22. srpna 1925 (ve věku 74) Gnigl, blízko Salzburg, Rakousko |
| Národnost | rakouský |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Vědecká kariéra | |
| Pole | Matematika |
| Instituce | Německá technická univerzita v Brně TU Wien |
Emanuel Czuber (Praha, 19. ledna 1851 - Gnigl, 22. srpna 1925) byl rakouský matematik. Vystudoval německou střední školu (Realschule) v roce 1869 a pokračoval ve studiu na Německém vysokém učení technickém v Praze, kde aktivně působil ve Sdružení pro bezplatné přednášky o matematice - studentské sdružení a předchůdce Unie českých Matematici a fyzici. Od roku 1872 do roku 1874, ještě jako student, působil jako asistent Karla Koristky. Habilitační práci z praktické geometrie (geodézie) předložil v roce 1876 na Vysoké škole technické v Praze a získal právo přednášet. V letech 1875–1886 učil na 2. německé reálce v Praze. V roce 1878 se oženil s Johannou Liebleinou a měl dceru Bertu, narozenou v roce 1879.
Czuber byl jmenován řádným profesorem na univerzitě Německá technická univerzita v Brně v roce 1886. V akademickém roce 1890-91 působil jako rektor univerzity. Po skončení akademického roku 1890-91 nastoupil do funkce řádného profesora na Technické univerzitě ve Vídni. Pozice se uvolnila, když Anton Winckler požádal o odchod do důchodu, a přestože Czuber nebyl první volbou k obsazení křesla, další lidé, kteří byli předloženi, jako Moriz Allé a poté Emil Weyr, neměli zájem ji přijmout. Czuber byl rektorem v akademickém roce 1894-95 a nadále působil jako profesor na Technické univerzitě ve Vídni až do roku 1921, kdy nakonec odešel do důchodu.
Mezi tématy, která Czuber studoval, byla teorie pravděpodobnosti a související oblasti, které v roce 1900 přispěly k „Enzyklopädie der mathematischen Wissenschaften“. Ve skutečnosti napsal první práce s původními výsledky teorie pravděpodobnosti v českém regionu. Velká část jeho studií se však věnovala otázkám pojistně-matematické matematiky. Napsal několik knih (v němčině), například Theorie der Beobachtungsfehler (1891), Die Entwicklung der Wahrscheinlichkeitstheorie und ihre Anwendungen (1898), Die Wahrscheinlichkeitsrechnung und ihre Anwendungen auf Fehlerausgleichung. Statistik und Lebensversicherung (první vydání 1903, druhé vydání 1908, dotisk 1968), Die statistischen Forschungsmethoden (1921), Die philosophischen Grundlagen der Wahrscheinlichkeitsrechnung (1923) a Mathematische Bevölkerungstheorie (1923).
Několik let působil jako redaktor časopisu „Technische Blätter“ (1876–1886). Napsal také několik učebnic, např. „Lehrbuch über Differential- und Integralrechnung“ (1898) a „Einführung in die höhere Mathematik“ (1909). Přeložil učebnici „Calcul des probabilités“, kterou napsal Franz A Meyer. Na druhou stranu byla jeho kniha Wahrscheinlichkeiten und Mittelwerte (1884) přeložena do francouzštiny, přestože překlad vyšel až v roce 1902. Jako autor působil až do konce svého života.
Byl mnohokrát oceněn: ve věku 48 let byl „dvorním poradcem“ (zvláštní titul typický pro Rakousko-Uhersko). V roce 1918 také obdržel čestný titul na Technické univerzitě v Mnichově.
Jeho dcera Bertha (1879-1979) byla morganatická manželka z Arcivévoda Ferdinand Karl Rakouska, mladší bratr Arcivévoda František Ferdinand Rakouský, dědic rakouského trůnu až do své smrti v Sarajevu v roce 1914.
Reference
- O'Connor, John J.; Robertson, Edmund F., „Emanuel Czuber“, MacTutor Historie archivu matematiky, University of St Andrews.
- Emanuel Czuber na Matematický genealogický projekt
