Jinak Heiberg - Else Heiberg
Jinak Heiberg | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 25. listopadu 1972 | (ve věku 62)
Odpočívadlo | Ris Church |
obsazení | Herečka |
Manžel (y) | Jon Lennart Mjøen |
Děti | Lars Mjøen |
Rodiče |
|
Příbuzní | Kirsten Heiberg |
Jinak Cathrine Heiberg (5. listopadu 1910 - 25. listopadu 1972) byl a Norština herečka.[1][2]
Heiberg zahájila svou profesionální kariéru jako pianistka a učitelka tance a debutovala na jevišti v Bergenu Národní divadlo v roce 1934 v roli mladého chlapce v Finn Bø je Selv i tider som disse (I v dobách, jako jsou tyto).[3] Poté vystoupila v Chat Noir, Nové divadlo v Oslu, Divadlo Trøndelag a řada dalších fází. V letech 1948 až 1951 byla v záběru s Oslo's Národní divadlo, a později znovu v Oslo New Theatre, než se stala stálým zaměstnancem NRK je televizní oddělení již několik let. Od svých let tam je nejlépe známá pro role Hønse-Lovisa ve hrách Ungen (Dítě) a Dobbelt-Petra v Denní obchod barnedåpen (Velký křest), oba napsal Oskar Braaten a jako Meg in Brendan Behan je Giall (Rukojmí).
Else Heiberg byl ženatý s hercem Jon Lennart Mjøen, a byla matkou herce a komika Lars Mjøen a sestra herečky Kirsten Heiberg.[1]
Filmografie
- 1936: Morderen uten ansikt (Vrah bez tváře)
- 1936: Vi vil oss et land ... (Chceme se stát zemí), krátký film
- 1942: Den farlige leken (Nebezpečná hra)
- 1960: Ungen (Dítě), TV
- 1961: Denní obchod barnedåpen (Velký křest), TV
- 1961: Noc (Norský název: Går ut i kveld), TV
- 1962: Kranes konditori (Krane's Bakery Shop), TV
- 1963: Elskere (Milenci)
- 1963: Stompa selvfølgelig! (Stompa, samozřejmě!)
- 1963: Vildanden (The Wild Duck), jako paní Sørby
- 1964: Nydelige nelliker (Zmetci)
- 1966: Rosmersholm, TV
- 1966: Sult (Hunger), jako bytná
Reference
- ^ A b Hofstad, Sigrun; Skjærseth, Lars Erik (18. března 2014). „Forsker på Nazi-Tysklands norske filmstjerne“. NRK. Citováno 14. září 2020.
- ^ Wynn, Michael (30. března 2015). "'Ungen '(1960), fattigfolk er da glade i barna sine? ". Fotomontáže. Citováno 14. září 2020.
- ^ „Boo og Bø i Bergen“. Nordisk Tidende (38). 19. září 1933. str. 5. Citováno 15. září 2020.