Ellen Wood (autor) - Ellen Wood (author)

Ellen Wood
Portrét od Reginalda Eastona
Portrét od Reginalda Eastona
narozenýEllen Price
(1814-01-17)17. ledna 1814
Worcester, Anglie
Zemřel10. února 1887(1887-02-10) (ve věku 73)
Anglie
Pozoruhodné práceEast Lynne (1861)
Podpis

Ellen Price (17 ledna 1814 - 10 února 1887), byl anglický romanopisec, lépe známý jako Paní Henry Wood. Ona je nejlépe připomínána pro její román z roku 1861 East Lynne, ale mnoho z jejích knih se stalo mezinárodním bestsellerem a široce se čte také ve Spojených státech. Ve své době překonala slávu Charles Dickens v Austrálii.[1]

Život

Ellen Price byl narozen v Worcester v roce 1814. V roce 1836 se provdala za Henryho Wooda, který pracoval v bankovnictví a námořní dopravě v Dauphiné na jihu Francie, kde žili 20 let.[2] Po neúspěchu Woodova podnikání se rodina (včetně čtyř dětí) vrátila do Anglie a usadila se Horní Norwood poblíž Londýna, kde se Ellen Wood obrátila k psaní. To podporovalo rodinu. Henry Wood zemřel v roce 1866. Napsala přes 30 románů, z nichž mnohé (zejména East Lynne) se těšil pozoruhodné popularitě. Mezi nejznámější patří Danesbury House, Oswald Cray, Problémy paní Halliburtonové, The Channings, Dcery lorda Oakburna a Stín Ashlydyat. Její psaní bylo popsáno jako „konzervativní a křesťanské“.[3] příležitostně vyjadřuje náboženskou rétoriku.[4]

V roce 1867 koupil Wood anglický časopis Argosy, kterou založil Alexander Strahan v roce 1865.[5] Většinu časopisu napsala sama, ale zahrnovali i další přispěvatele Hesba Stretton, Julia Kavanagh, Christina Rossetti, Sarah Doudney a Rosa Nouchette Carey. Wood pokračoval jako jeho editor až do své smrti v roce 1887, kdy převzal kontrolu nad jejím synem Charlesem Woodem.[6]

Woodova díla byla přeložena do mnoha jazyků, včetně francouzštiny a ruštiny.[7] Lev Tolstoj, v dopise ze dne 9. března 1872 svému staršímu bratrovi Sergejovi, poznamenal, že „čte úžasný román paní Woodové V bludišti".[8][9]

Wood napsal několik děl nadpřirozené beletrie, například „Duch“ (1867) a často antologizovaný „Realita nebo klam?“ (1868).[10][11]

Při její smrti způsobené bronchitida,[12] Woodův majetek byl oceněn na více než 36 000 £, což byla značná částka. Byla pohřbena Hřbitov Highgate, Londýn. Byl jí odhalen pomník Worcesterská katedrála v roce 1916.

Funguje

Hrob paní Henry Woodové, Hřbitov Highgate

Jedná se o první publikovaná vydání ve Velké Británii katalogizovaná Britskou knihovnou s doplňujícími informacemi z katalogu specializovaných knihkupců.[13]

  • Danesbury House (1860)
  • East Lynne (1861)
  • Elchester College Boys (1861)
  • Životní tajemství (1862)
  • Problémy paní Halliburtonové (1862)
  • The Channings (1862)
  • The Foggy Night at Offord: A Christmas Gift for the Lancashire Fund (1863)
  • Stín Ashlydyat (1863)
  • Vernerova hrdost (1863)
  • Dcery lorda Oakburna (1864)
  • Oswald Cray (1864)
  • Trevlyn Hold; nebo, dědic Squire Trevlyn (1864)
  • William Allair; nebo utíkat k moři (1864)
  • Mildred Arkell: Román (1865)
  • Argosy (1865)
  • Elster's Folly: A Novel (1866)
  • Svatomartinská předvečer: Román (1866)
  • Přísaha lady Adelaide (1867)
  • Orville College: Příběh (1867)
  • Duch dutého pole (1867)
  • Anne Hereford: Román (1868)[14]
  • Hradní oplatka; nebo Prsten s prostým zlatem (1868)
  • Farma Červeného dvora: Román (1868)
  • Roland Yorke: Román (1869)
  • Bessy Rane: Román (1870)
  • Vůle George Canterburyho (1870)
  • Dene Hollow (1871)
  • Uvnitř bludiště: Román (1872)
  • Mistr Greylands (1872)
  • Johnny Ludlow (1874)
  • Bessy Wells (1875)
  • Told in the Twilight: Obsahující „Parkwater“ a devět kratších příběhů (1875)
  • Adam Grainger: Příběh (1876)
  • Edina (1876)
  • Naše děti (1876)
  • Parkwater: Se čtyřmi dalšími příběhy (1876)
  • Opatství Pomeroy (1878)
  • Lady Adelaide (1879)
  • Johnny Ludlow, druhá série (1880)
  • Příběh hříchu a jiné příběhy (1881)
  • Court Netherleigh: Román (1881)
  • O nás (1883)
  • Johnny Ludlow. Třetí série (1885)
  • Lady Grace a další příběhy (1887)
  • The Story of Charles Strange (1888)
  • Featherstonův příběh. Příběh Johnny Ludlow (1889)
  • The Unholy Wish and Other Stories (1890)
  • Dům Halliwell. Novela (1890)
  • Ashley a další příběhy (1897)
  • Victor Serenus (1898)[15]
  • Johnny Ludlow. Pátá série (1899)
  • Johnny Ludlow. Šestá série (1899)

Některé překlady

  • Les Channing. Traduit de l'Anglais par Mme Abric-Encontre (1864)
  • Les Filles de Lord Oakburn: římský traduit de l'anglais par L. Bochet (1876)
  • La Gloire des Verner: římský traduit de l'anglais par L. de L’Estrive (1878)
  • Le Serment de Lady Adelaïde: Roman traduit de l'anglais par Léon Bochet (1878)

Reference

  1. ^ Dinah Birch a Katy Hooper, „Stručný oxfordský společník anglické literatury“. Oxford University Press. p. 783.
  2. ^ „Literární encyklopedie“. „Paní Henry Woodová“. Citováno 22. prosince 2008.
  3. ^ Dinah Birch, Katy Hooper. "Stručný Oxford společník anglické literatury". Oxford University Press. p. 783.
  4. ^ Palmer, B. (01.02.2011). Ellen Wood, náboženské cítění a senzace. In Ženské autorství a redakce ve viktoriánské kultuře: Senzační strategie. : Oxford University Press. doi:10.1093 / acprof: oso / 9780199599110.003.0004.
  5. ^ „Web Ellen Woodové“. Životopisná skica. Citováno 22. prosince 2008.
  6. ^ „Rejstřík periodické literatury“. Argosy. Citováno 22. prosince 2008.; ODNB vstup: oxforddnb.com Vyvolány 31 May 2011.
  7. ^ Harper, Kenneth E. a Bradford A. Booth (1953). „Ruské překlady anglické beletrie devatenáctého století,“ Beletrie devatenáctého století, Sv. 8, č. 3, s. 188–97.
  8. ^ Complete Works of Tolstoy, PSS, 61: 276.
  9. ^ Denis Goubert (1980), „Četl Tolstoj East Lynne?," Slovanská a východoevropská recenze, Sv. 58, č. 1, s. 22–39.
  10. ^ R. A. Gilbert, Michael Cox Oxfordská kniha viktoriánských strašidelných příběhů. Oxford University Press, 2003. ISBN  0-19-280447-2 p. xvi.
  11. ^ J. L. Campbell st., „Paní Henry Woodová“, v E. F. Bleiler, vyd., Spisovatelé nadpřirozené beletrie. New York: Scribner's, 1985. ISBN  0-68-417808-7 str. 279–286.
  12. ^ „Web Ellen Woodové“. Nekrology. Citováno 22. prosince 2008.
  13. ^ Spisovatelky R – Z (London: Jarndyce, 2012)
  14. ^ „Shropshire-cc.gov.uk“. Archivovány od originál dne 24. října 2007.
  15. ^ Britská knihovna Vyvolány 23 March je 2018.

Další čtení

  • Jennifer Phegley (2005), „Domesticating the Sensation Novelist: Ellen Price Wood jako autorka a redaktorka časopisu„ Argosy Magazine “,“ Recenze viktoriánských periodik, Sv. XXXVIII, č. 2, s. 180–198
  • Thomas Seecombe (1900), „Wood, Ellen (1814–1887),“ Slovník národní biografie: Williamson-Worden, Sv. LXII, s. 355–357
  • Seržant Adeline (1897), „Paní Henry Woodová“. V: Ženy, romanopiskyně královny Viktorie, London: Hurst & Blackett, s. 174–192
  • Charles W. Wood (1887), „Paní Henry Woodová. V Memorianu,“ Argosy, Sv. XLIII, s. 251, 334 a 442

externí odkazy

Prostředky knihovny o
Ellen Wood (autor)