Elisabeth Grundtvig - Elisabeth Grundtvig

Elisabeth Grundtvig

Johanne Elisabeth Grundtvig (1856–1945) byl prominentní Dán práva žen aktivista, parlamentní stenograf, vedoucí člen Dánská ženská společnost a redaktor periodika organizace Kvinden og Samfundet. V 80. letech 19. století stála za vášnivou diskusí o sexuální morálce, která volala po svobodných ženách, aby udržovaly svou cudnost.^[1][2]

Životopis

Narozen 1. Prosince 1856 v Kodaň, Johanne Elisabeth Gtundtvig byla dcerou archiváře Johana Diderika Nicolaje Blichera Grundtviga (1822–1907) a Oline Vilhelmine Christiane Stenersenové (1828–1893). Byla vnučkou vlivného filozofa N.F.S. Grundtvig.^[1]

Zúčastnila se Škola N. Zahle v Kodani, kde se v roce 1884 kvalifikovala jako učitelka na soukromé škole (i když se nikdy neučila učitelské profese). V roce 1883 na doporučení aktivisty za práva žen Severine Casse, nastoupila do Dánské ženské společnosti a stala se redaktorkou Kvinden og Samfundet, nejprve v letech 1885–1886 a znovu v letech 1890–1894. Zde spolupracovala Ida Falbe-Hansen která se stala jejím blízkým společníkem, dokud nezemřela v roce 1922. Jako první redaktorka časopisu zařadila články o nerovném právním postavení žen v manželství i mezinárodní pohledy na ženské záležitosti, zejména ve vztahu ke Skandinávii. V letech 1887–1889 a znovu v letech 1891–1892 byla členkou správní rady Společnosti. Poté se stala členkou správní rady pro kodaňskou pobočku Společnosti, kterou vedla v letech 1895 až 1897.^[1]

V roce 1887 způsobila ve společnosti žen i mimo ni značný rozruch, když přednesla projev na téma „Nutidens sædelige Lighedskrav“ (Morální požadavky naší doby), který byl zveřejněn v Kvinden og Samfundet. Vyzvala k předmanželské čistotě a zaútočila na muže i ženy a tvrdila, že muži by měli zaujmout „čistší“ přístup žen k sexuální morálce. Článek vyvolal ironickou odpověď od Georg Brandes, přední literární kritik dne, v novinách Politiken. Grundtvig úspěšně žalovala noviny a očistila se od Brandesových obvinění z podvodu. I když výsledek vedl k nárůstu členství ve Společnosti žen, mnozí nadále tvrdili, že sex není pro organizaci relevantním tématem.^[1][2]

V roce 1890 nastoupil Grundtvig stenografie a stala se první ženou, která složila parlamentní stenografickou zkoušku. Navzdory značnému odporu byla první ženou, kterou agentura zaměstnala jako stenografku Dánský parlament, připravuje cestu pro ostatní. Asistovala Falbe-Hansenovi při překladu děl švédského autora Selma Lagerlöf dokud nezemřela v roce 1922, později v práci pokračovala sama.^[3]

Elisabeth Grundtvig zemřela v Frederiksberg kodaňský okres dne 10. února 1945.^[1]

Reference