Elisabeth Abegg - Elisabeth Abegg
Elisabeth Abegg | |
---|---|
![]() | |
narozený | Luise Wilhelmine Elisabeth Abegg 3. března 1882 |
Zemřel | 08.08.1974 (ve věku 92) |
Alma mater | Lipská univerzita |
Politická strana | Německá demokratická strana Sociálně demokratická strana Německa |
Rodiče |
|
Vyznamenání | Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo Spravedlivý mezi národy |
Luise Wilhelmine Elisabeth Abegg (Němec: [e.ˈliː.za.bɛt ˈaː.bɛk] (poslouchat); 3. března 1882 - 8. srpna 1974) byl německý pedagog a učitel odbojář proti nacismu. Během holocaustu poskytla útočiště asi 80 Židům a následně byla uznána jako Spravedlivý mezi národy.
Životopis
Abegg se narodil v roce 1882 v Štrasburk, poté část Německa, právníkovi Johann Friedrich Abegg a Marii Caroline Elisabeth (Rähm) Abegg. V roce 1912 se zapsala na Lipská univerzita, kde studovala historii, klasická filologie a Románská studia, a promoval s doktorátem v roce 1916.[1] V roce 1918 se přestěhovala do Berlína, když Alsasko region byl kultivován Francií. V Berlíně se zapojila do poválečných humanitárních prací organizovaných kvaker společenství.[2] Stala se učitelkou na Luisengymnasium Berlin v Berlin-Mitte v roce 1924 a byl aktivním členem Německá demokratická strana.[1]
Abegg otevřeně kritizovala nacistický režim poté, co se v roce 1933 chopil moci Adolf Hitler. Za trest za svou kritiku byla přeložena na jinou školu[2] a byl vyslýchán Gestapo v roce 1938. V roce 1941 byla nucena odejít z učení a v roce 1941 oficiálně konvertovala na kvakerismus.[1] V roce 1942 začala pomáhat pronásledovaným Židům najít bezpečné útočiště.[3] Založila rozsáhlou síť záchranářů - včetně jejích přátel Quaker a jejích bývalých studentů -, aby poskytla ubytování skrývaným Židům. Abegg v ní dočasně ubytovala desítky Židů Tempelhof byt, který sdílela se svou matkou a sestrou se zdravotním postižením, a uvolnila sousední byty a zajistila jim trvalé ubytování v Berlíně, východním Prusku a Alsasku. Prodala své šperky, aby zaplatila za útěk některých Židů do Švýcarska, a učila skrývat židovské děti v jejím bytě.[2] Celkově mezi lety 1942 a 1945 ukrývala kolem 80 Židů.[3]
Po druhé světové válce Abegg obnovil výuku v Berlíně. Stala se členkou Sociálně demokratická strana Německa a byl aktivní ve skupinách Quaker.[1] V roce 1957 skupina Židů, které Abegg zachránil během holocaustu, vydala knihu s názvem A světlo září ve tmě, v oddanosti jí.[2] Zemřela v Berlíně 8. srpna 1974.[4]
Vyznamenání a dědictví
Abegg obdržel Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo (Verdienstkreuz am Bande) v roce 1957. V roce 1967 byla uznána jako Spravedlivá mezi národy Jad Vashem.[5] V roce 1991 byla v její čtvrti Tempelhof namontována pamětní deska a v roce 2006 byla po ní pojmenována ulice v berlínské Mitte, Elisabeth-Abegg-Straße.[1]
Reference
- ^ A b C d E „Elisabeth Abegg (geb. 1882 - gest. 1974)“. Gedenkstätte Stille Helden (v němčině). Citováno 9. prosince 2015.
- ^ A b C d Haag, John (2002). „Abegg, Elisabeth (1882–1974)“. Ženy ve světových dějinách: Životopisná encyklopedie. Citováno 9. prosince 2015.
- ^ A b „Elisabeth Abegg (1882–1974)“. Berlin.de. Archivovány od originál dne 4. března 2016. Citováno 9. prosince 2015.
- ^ Gailus, Manfred; Vollnhals, Clemens (2013). Mit Herz und Verstand: protestantská Frauen im Widerstand gegen die NS-Rassenpolitik (v němčině). V&R unipress GmbH. p. 78. ISBN 978-3-8471-0173-4.
- ^ „Elisabeth Abegg“. Jad Vashem. Citováno 9. prosince 2015.
Zdroje
- Bernet, Claus (2006). Elisabeth Abegg. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Sv. 26, Nordhausen: Bautz, ISBN 3-88309-354-8, Sp. 1–3
- Bender, Sara; Borut, Jakob; Fraenkel, Daniel; Gutman, Izrael; eds. (2005). Lexikon der Gerechten unter den Völkern. Deutsche und Österreicher. Jad Vashem und Wallstein-Verlag, Göttingen, ISBN 978-3-89244-900-3
- Pereles, Liselotte (1984). Die Retterin in der Not. In: Kurt R. Grossmann: Die unbesungenen Helden. Menschen in Deutschlands dunklen Tagen. Berlín / Vídeň: Ullstein Verlag, ISBN 978-3-548-33040-2, str. 85–93.