Elemo Qiltu - Elemo Qiltu
Elemo Qiltu | |
|---|---|
 | |
| narozený | Hassan Ibrahim 1936 |
| Zemřel | Srpen 1974 (ve věku 38) |
| Příčina smrti | Zabit během Bitva o Tiro |
| obsazení | podnikatel, velitel partyzánů |
| Organizace | Oromo osvobozenecká armáda |
| Známý jako | Přední první osvobozenecká armáda Oromo |
| Manžel (y) | Ammune Omar |
| Děti | 2 |
Hassan Ibrahim, více obyčejně známý jeho nom de guerre Elemo Qiltu, byl prominentním členem oromského nacionalistického hnutí a vůdcem prvního Oromo osvobozenecká armáda.[1]
Životopis
Časný život
O Elemově mládí se toho moc neví, ale do roku 1956 měl islámské vzdělání a žil v něm Dire Dawa pracoval pro bohatého arabského obchodníka, který ho nakonec vzal Doupě, Jemen v roce 1956.[1] Krátce po příjezdu do Adenu si změnil jméno na Elemo Qiltu. Poté, co se oženil s jiným Oromem žijícím v Adenu, zahájil Elemo vlastní podnikání, které začalo být velmi úspěšné.[1]
Vstup do politiky
Nikdy mu moc na politice nezáleželo, ale jeho dům se stal místem příležitostných setkání Oromo nacionalisty a do roku 1966 to začalo přitahovat pozornost místního etiopského konzulátu.[2] Byl podezřelý z financování nepřátel etiopské vlády. V roce 1967 obchodník z Harari pracující pro etiopskou vládu navštívil Aden z Etiopie a vypůjčil si zboží od Elema a slíbil mu, že mu to vrátí, pokud přijde s ním do Addis Abeba, Etiopie.[1][2] Krátce po příjezdu do města byl Elemo zatčen a obviněn z účasti na antietiopských teroristických aktivitách.[2] Elemo podstoupil intenzivní výslech, krutá bití a psychologické mučení, které ho vedly k tomu, že se stále více spolitizoval. Pustili ho až poté, co jeho přátelé shrábli peníze a podplatili významného etiopského šéfa bezpečnosti.[2] Čas, který strávil ve vězení, proměnil Elema v přesvědčeného oromského nacionalistu a po svém propuštění se začal zapojovat do oromského nacionalistického hnutí, které v zemi vyrostlo v podobě Sdružení svépomocné organizace Mecha Tullama.[1]
V roce 1968 vstoupil Elemo tajně Mogadišo, Somálsko a zúčastnil se setkání oromských nacionalistů, na kterém měl za úkol propagovat oromský nacionalismus v arabském světě.[1][2] Přestěhoval se zpět do Adenu a založil komunitní sdružení Oromo a podařilo se mu přesvědčit vládu města Adenu, aby mu umožnil otevřít politickou kancelář.[1][2] Rovněž hledal podporu u různých arabských vlád i u Organizace pro osvobození Palestiny a Eritrejská osvobozenecká fronta. S pomocí irácké vlády byl schopen zajistit sedmiměsíční vojenský výcvikový program pro oromské nacionalisty a zorganizoval je do účinné partyzánské síly.[1] Sílu vyslal pod vedením svého přítele Abdula Karima Hajji Ibrahima, běžněji známého jako Jaarraa Abbaa Gadaa.[2] Skupina byla přepadena, zajata a uvězněna somálskými silami poté, co se pokusila přejít do Etiopie ze severního Somálska.[2]
Navzdory neúspěchu Elemo neztratil naději a pomocí Eritrejské osvobozenecké fronty začal pašovat a skladovat zbraně v Etiopii přes afarskou poušť.[1][2] Na začátku roku 1973 byl Elemo pozván, aby se zúčastnil tajného setkání všech hlavních vůdců podzemního hnutí Oromo v Addis Abeba. Toto setkání vedlo k vytvoření první fronty osvobození Oromo a jeho úkolem bylo zahájit ozbrojený boj proti etiopské vládě.[3]
Oromo osvobozenecká armáda
Po schůzce Elemo spolu s kolegou Oromo nacionalistou Hundee Taqi, šel do Gelemso zahájit ozbrojený boj. Tam se setkali se slavnými Tadesse Birru který byl v domácím vězení. Elemo začal tajně organizovat ozbrojené síly ve městě a Hundeeův otec navrhl, aby založil partyzánskou sílu v oblasti zvané Guba Koricha v Chercher Mountains. V květnu 1974 Elemo vzal dvacet mužů a vytvořil základní tábor v horách. Poté začali útočit na stráže místního vlastníka půdy Mulatu Tegegn, který byl proslulý zneužíváním místního obyvatelstva. Nakonec zabili Mulatu poté, co nařídil zabití muslimského učitele v Gelemso.[3]
Zabití Mulatu region šokovalo a správci vyslali své vlastní jednotky, aby se s povstáním vypořádali, ale neuspěli. Místní milice nedokázaly zastavit partyzánskou armádu, která vedla etiopskou vládu k vyslání generála Getechewa Shibeshiho s velkou silou do Gelemso. Elemova armáda se málokdy účastnila dlouhých bitev, což generálovi Getachewovi znesnadňovalo rozhodné údery partyzánské síly. Getachewovi se nakonec podařilo obklíčit osvobozeneckou armádu Oromo v bitvě u Tira a podařilo se mu zabít většinu síly v následující bitva. Elemo se vzdal, ale poté se vyhodil do vzduchu granátem, když ho vládní vojáci přišli zatknout.[1][2][3]
Dědictví
Elemo Qiltu je lidmi Oromo považován za mučedníka a je zvěčněn v mnoha básních šejka Bakhri Sapala a mnoha oromských nacionalistických písní.